Neformální rada nic nevyřešila

Příliš mnoho nadějí spojovali evropští chovatelé dojnic s mimořádnou neformální schůzkou ministrů zemědělství Evropské unie, která se konala uplynulé pondělí v Bruselu. Komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová sice přišla s některými dalšími návrhy, chyběl jim však oficiální souhlas celé Evropské komise. O dalších možných opatřeních na pomoc sektoru budou tedy ministři rozhodovat až na svém formálním jednání plánovaném na 19. října

Podle komisařky rostou ceny v mléčném sektoru v unii i ve světě. Zatímco průměrná cena syrového mléka v unii se v červenci pohybovala kolem 25 eurocentů za litr, v srpnu byla o jeden eurocent vyšší a další nárůst bude patrně i v září. Mezi červencem a zářím se, jak Fischerová Boelová uvedla, cena syrového mléka zvedla o 12 procent v Itálii, o 19 procent v Severním Irsku a o 50 procent v Nizozemsku. Ceny za pohotové zboží pro mléko vzrostly od června údajně výrazněji. Ceny za produkty vhodné pro intervenci (máslo a odstředěné sušené mléko) se za tři měsíce zvýšily o sedm až devět procent a pohybují se dnes nad úrovní cen intervenčních. Komisařka však připustila, že ceny a míra jejich zotavení se mezi jednotlivými členskými zeměmi a někde i regiony liší. V některých oblastech jsou stále ještě pro některé farmáře příliš nízké. V jiných, jak prohlásila, již zemědělci říkají, že pokrývají náklady. Záleží mnoho na struktuře nákladů a na trhu, na který zemědělci prodávají – tj. zda dodávají do mlékáren, které produkují zejména máslo a odstředěné sušené mléko, nebo výrobky s vyšší přidanou hodnotou, například sýry.
„Netvrdím, že jsme tam, kde chceme být. Ale je vidět, že jdeme správným směrem – a to je třeba říci hlasitě a jasně,“ komentovala vývoj situace.
Další možná opatření
Na druhou stranu komisařka připustila, že se je správné přijmout další opatření k urychlení obnovy sektoru. Podle ní jde o kroky, které je možné poměrně rychle udělat a pro něž předloží ministrům ke schválení legislativní podklady přijaté celou Evropskou komisí na jejich řádné radě 19. října. Jde o tato opatření:
• Členský stát bude moci podpořit své chovatele dojnic až do částky 15 000 eur na farmu.
• Změní se pravidla pro výkup mléčných kvót státem. Nakoupené kvóty se nebudou brát v úvahu při počítání, zda členských stát překročil v daném roce svou kvótu. Pokud bude uložena pokuta, pak její výši odpovídající vykoupené kvótě bude stát moci využít na restrukturalizaci svého mléčného sektoru.
• Podle článku č. 186 o jednotné tržní organizaci bude komise moci v budoucnosti i v mléčném sektoru rychle přijmout dočasná opatření pro zmírnění výkyvů na trhu.
Komisařka také zmínila, že bude velmi důležité, kdy a jakým způsobem se budou rozpouštět intervenční zásoby mléčných výrobků. Bude nutné pečlivě určit dobu a také rychlost, s jakou se budou prodávat, a to tak, aby se opět nenarušila rovnováha trhu.
Upozornila také, že nálada v mléčném sektoru je v některých členských státech velmi vzrušená. „To není dobré prostředí pro přijetí správných rozhodnutí,“ varovala s tím, že dobrá politika musí být založena na jasném a objektivním porozumění skutečné situace, zásahů, které se již udělaly, a toho, jaká další opatření je skutečně možné přijmout. Nedorozumění se může stát zdrojem vážných chyb.
Skupina expertů Již 13. října začne fungovat pracovní skupina na vysoké úrovni, která by se měla zabývat dlouhodobým výhledem sektoru. Bude ji řídit šéf generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Jean-Luc Demarty a pracovat v ní budou zástupci členských zemí. Bude se scházet jednou za měsíc a o své činnosti bude podávat pravidelné zprávy. Podle komisařky by se hlavně měla zabývat následujícími tématy:
• Smluvní vztahy mezi producenty mléka a mlékárnami pro lepší vyváženost poptávky a nabídky na mléčném trhu.
• Co můžeme udělat pro posílení vyjednávací síly producentů mléka?
• Jsou existující tržní nástroje vhodné?
• Transparentnost a informace pro konzumenty.
• Inovace a výzkum s výhledem na to, aby se sektor stal konkurenceschopnějším.
• Možná budoucnost mléčného trhu.
Dlouhodobé kontrakty mezi chovateli dojnic a mlékárnami jsou podle komisařky vhodnější než dosavadní kvótový systém. Jak uvedla, zemědělci v některých státech je využívají, v jiných nejsou obvyklé. Proto se domnívá, že je třeba dát těmto kontraktům legislativní rámec. Komisařka také uvedla, že je naléhavě nutné bavit se také o nákladech na produkci mléka a mléčných výrobků a o inovacích v sektoru. Na jedné straně jsou podle ní producenti, kteří používají moderní technologie umožňující jim snižovat náklady, a na druhé straně jiní, jejichž výrobky mají vyšší přidanou hodnotu, takže je mohou výhodněji realizovat na trhu. Ne všichni výrobci jsou však ve stejné situaci. Proto je nutné podle komisařky šířit i mezi nimi dobrou praxi, která ostatním pomáhá přežít krizová období.
Již přijatá opatření Podle Fischerové Boelové Evropská komise očekává, že vydá letos až 600 milionů eur na tržní opatření. Jejich další prodloužení by měla zvážit rada ministrů zemědělství na svém jednání 19. října. Od 16. října se začnou vyplácet přímé platby. Podle reformy společné zemědělské politiky se k přímým platbám každoročně přidá dalších pět miliard eur určených chovatelů dojnic jako kompenzace za snížení intervenčních cen (netýká se nových členských států). Na základě zdravotní kontroly společné zemědělské politiky (health check) je k dispozici další ekonomický balíček pro obnovu se 4,2 miliardy eur na tzv. nové výzvy. Mezi nimi je i mléčný sektor. Komisařka zopakovala, že se posílil program školního mléka rozšířením okruhu produktů, které je možné pro něj využít, a také věkové skupiny žáků, na něž se orientuje. Rozjela se také propagace konzumace mléka a mléčných výrobků. Komise připravuje zprávu o řetězci zásobení mléčnými výrobky od farmy po spotřebitele se zřetelem na transparentnost všech jeho článků a zjištění, kde jsou v něm problémy v konkurenceschopnosti. Zpráva by měla být zveřejněna do konce letošního roku a bude o ní diskutovat zmíněná skupina expertů.
Pošramocená image Komisařka mluvila také o svém dojmu ze setkání hlav států a ministrů zahraničí afrických a latinskoamerických zemí ve Venezuele. Jak uvedla, promítaly se při něm na velkém plátně záběry evropských farmářů, jak vylévají miliony litrů mléka na pole. Tento obrázek podle ní velmi poškodil reputaci Evropy v očích rozvojového světa. Podle přítomných politiků v době, kdy hlad je stále rostoucím světovým problémem, ničí evropští zemědělci potraviny, aby dostali víc dotací. „To je image a zpráva, kterou posíláme do světa. Je naší společnou odpovědností opravit tento dojem a ujistit naše obchodní partnery ve světě, zejména v rozvojových zemích, že Evropa nedělá radikální obrat ve své společné zemědělské politice,“ konstatovala.
Rozčarovaní farmáři Výsledkem neformální schůzky ministrů, která nedospěla k žádnému rozhodujícímu závěru, jsou rozčarovaní představitelé evropských zemědělských organizací Copa/Cogeca. Důrazně žádají ministry zemědělství, aby na své říjnové radě přijali opatření, která pomohou mléčnému sektoru unie. „Lituji, že ministři zemědělství selhali a nepřijali žádné rozhodnutí, které by pomohlo zlepšit drastickou situaci v mléčném sektoru unie,“ konstatoval Padraig Walshe, prezident Copa, a dodal: „Ceny mléka spadly na stejnou úroveň, jakou měly v roce 1992, a mnoho farmářů je před bankrotem. Důsledně urgujeme ministry, aby rychle schválili posílení tržních opatření, zejména veřejné intervence a exportních refundací mléčných produktů na svém dalším jednání a pomohli tím řešit krizi. Bez jakékoliv další akce ztratí producenti mléka více než 14 miliard eur v obratu do konce letošního roku. Požadujeme také, aby se zajistila řádná stabilizace trhu, snížila nadměrná síla obchodníků a také to, aby import do unie splňoval stejné standardy, jakým musí čelit producenti v unii.“ Prezident rovněž požaduje, aby experti jeho organizace byli zastoupeni ve skupině, která se bude zabývat budoucností mléčného sektoru unie.