Různým akcím spojeným s loučení s tradičním tuzemským rumem chce naše přední likérka Stock Plzeň Božkov věnovat letošní rok. Ať se nám to líbí nebo ne, po prvním lednu příštího roku se totiž tato naše nejběžnější lihovina již musí vyrábět pod jiným názvem.
Ne že by ze dne na den zmizela z obchodů a hospod. Ještě nějakou dobu se budou doprodávat zásoby vyrobené v závěru roku, ale šarže, které opustí výrobny lihovin po zmíněném datu, již ponesou etikety s novým názvem. Podle Evropské unie je totiž termín rum vyhrazen pouze pro lihovinu, jejímž základem je destilát z cukrové třtiny. Náš rum je již od počátku své výroby, jejíž kořeny sahají někam do devatenáctého století, pouhou lacinou náhražkou, založenou na lihu z brambor a rumových arómatech. Co na tom, že jeho tradice je neméně slavná, než „opravdového“ rumu, že i on se dostal do literatury – stačí vzpomenout na Švejka. Evropa je v tomto ohledu neúprosná. Nepomohlo by nám tady ani nějaké přechodné období, byť se i v minulosti takové úvahy objevovaly. Unie výrobců lihu a lihovin v dřívějších letech zastávala spíše názor, že ponechá na výrobcích samotných, jak se s nutnou změnou názvu vyrovnají. Dnes jsou již rozhodující výrobci rumu v ní sdružení rozhodnuti: od nového roku pojmenují tuto lihovinu jednotně tuzemák. Splní tak nejen kategorický požadavek Evropské unie, ale pomohou i zachovat kvalitu naší tradiční lihoviny na dobré úrovni. Do příslušné vyhlášky se totiž k jednotnému označení tuzemák mohou připsat požadované vlastnosti, zejména obsah lihu nejméně 37,5 objemových procent. Rum je tedy na vstup do unie připraven a nepochybuji, že jeho příznivci si na nový název rychle zvyknou. Ne všechny naše problémy se ale dají tak poměrně lehce vyřešit a ne všechny máme tak podrobně zmapované. Poslední rok tuzemského rumu je však neklamnou známkou toho, že moc času nám už nezbývá.
