07.05.2010 | 11:05
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Nejdůležitější odvětví v unii

Průmysl vyrábějící potraviny a nápoje patří v Evropské unii k jednomu z nejdůležitějších odvětví. Je však vystaven vzrůstajícímu tlaku obchodních řetězců, jejichž podíl na trzích jednotlivých členských zemí považuje za enormně vysoký i Evropská komise. Sedmadvacítka je stále ještě největším světovým exportérem a importérem potravin a nápojů. Světový trh však rychle dobývají vývozci zejména z Asie a Jižní Ameriky.

Potravinářský a nápojářský průmysl je největším zpracovatelským odvětvím v EU z hlediska obratu a zaměstnanosti. V pomyslném žebříčku stojí v tomto směru nad automobilovým a chemickým průmyslem. Z pohledu přidané hodnoty a počtu společností je na druhém místě. Vyplývá to ze zprávy, kterou v těchto dnech zveřejnila Konfederace potravinářského a nápojářského průmyslu Evropské unie (Confédération des industries agro-alimentaires de l´UE, CIAA). Tato organizace reprezentuje podnikatelské subjekty a instituce, které působí v evropském potravinářství a nápojářství a také mezinárodních instituce z této oblasti.
Zastoupeny jsou hlavně malé a střední podniky Potravinářský a nápojářský průmysl je odvětvím s různorodými výrobami. V EU v něm pracuje přes 310 tisíc společností, které v roce 2008 zaměstnávaly 4,4 milionu lidí. Výrobní subjekty tvoří podle zprávy z 99,1 procenta malé a střední podniky, tedy takové, které mají méně než 250 zaměstnanců. Tyto společnosti produkují téměř polovinu obratu (48,7 procenta) a zaměstnávají 63 procent lidí pracujících v sektoru. Velké firmy představují jen 0,9 procenta všech subjektů v odvětví. Na jeho obratu se však podílejí 51,3 procenta, na přidané hodnotě 52,8 procenta, zaměstnávají ale pouze 37 procent lidí.
Celkový výnos evropského potravinářského a nápojového průmyslu činil v roce 2008 zhruba 965 miliard eur.
Během uplynulých deseti let rostla produkce odvětví o 1,8 procenta, přidaná hodnota o 1,1 procenta. Produktivita práce je ve srovnání s ostatními zpracovatelskými odvětvími nižší a v roce 2008 ještě poklesla o 1,5 procenta.
Investice do výrob jsou tradičně na poměrně nízké úrovni. Je zajímavé, že i výdaje na vývoj a výzkum jsou v tomto odvětví v zemích původní evropské patnáctky nižší než ve většině rozvinutých zemí světa. Například daleko více se do rozvoje a výzkumu v tomto odvětví investuje v Japonsku či USA. Přitom jde o důležitý pilíř evropské ekonomiky.
Klíčovými obory jsou v unii zpracování masa, mléka a výroba nápojů. Dohromady se skupinou „ostatní výroby“, do které spadají pekaři, cukráři, výrobci čokolády a cukrovinek či dětské výživy představují 76 procent obratu odvětví a zaměstnávají většinu lidí, tj. 84 procent.
Hlavní hráč na světovém trhu Podíl potravin a nápojů z unie na světovém trhu poklesl během deseti let z 24,6 procenta v roce 1998 na 17,5 procenta. Unie však nadále zůstala hlavním exportérem tohoto zboží. Čelí ale tvrdé konkurenci zejména Brazílie a Číny (v roce 2007 podíl na trhu 2,7 procenta, o rok později již 4,2 procenta) a stále rostoucímu vývozu ze zemí jihovýchodní Asie (Malajsie, Indie, Thajsko) – růst z 2,7 v roce 2007 na rovná čtyři procenta v roce 2008. Trochu se zvedl i podíl USA, a to mezi roky 2007 a 2008 o šest miliard eur.
Evropská unie byla stále ještě v roce 2008 čistým exportérem potravin s obchodním přebytkem 1,1 miliardy eur. Nicméně autoři zprávy konstatují, že importy rostou rychleji než exporty. Přestože v roce 2008 zůstala hodnota exportu ve srovnání s předchozími roky nezměněna, neznamená to, že unie vyvezla stejné množství potravin. V údaji se totiž velmi výrazně odráží nárůst cen zemědělských surovin.
Pro evropské nápoje a potraviny jsou nejdůležitějším odbytištěm USA. I když se v roce 2008 export do USA o deset procent meziročně snížil, stále do této destinace směřovalo 17 procent celkového exportu potravin a nápojů z unie. Roste export do některých zemí, zejména Ukrajiny a Hongkongu. V roce 2008 to bylo o 57 a 36 procent.
Zvyšuje se import z některých zemí, zejména Brazílie, Argentiny a Číny. Tyto tři státy se v roce 2008 podílely na dovozu potravin a nápojů do unie dohromady téměř 30 procenty.
Zanedbatelné nejsou ani dovozy z Indonésie, Thajska a Malajsie, jejichž hodnota podle zprávy dohromady odpovídá importům tradičních dovozců do unie, tedy USA a Švýcarska.
Evropská sedmadvacítka vyváží hlavně nápoje, pečivo, čokoládu, cukrovinky, těstoviny, pohotová jídla a podobné produkty. Celkem tyto výrobky představují kolem 60 procent hodnoty exportu potravin a nápojů z EU. Důležité jsou i mléčné výrobky s vysokou přidanou hodnotou, například sýry. Po období růstu poklesla v roce 2008 hodnota exportu některých nápojů, zejména lihovin (o sedm procent), minerálních vod a nealkoholických nápojů (o deset procent). Nejvýrazněji se snížil export zpracovaného ovoce a zeleniny.
Během prvních sedmi měsíců roku 2009 se zmenšil export nápojů a potravin z unie o deset procent ve srovnání se stejným obdobím roku 2008. Důvodem bylo omezení poptávky na zahraničních trzích. Projevila se i protekcionistická opatření některých zemí, která souvisela s globální ekonomickou krizí i trendem cen. To ovlivnilo všechny skupiny exportovaných potravin a nápojů z unie. Nejvíce se tato situace dotkla kondenzovaných mlék (pokles o 33 procent) a vepřového masa (o 21 procent). Dvouciferný je podle zprávy i v procentech vyjádřený pokles exportu lihovin a vín, mrazených ryb, sýrů, vod a olivového oleje. Zároveň se snížila i hodnota dovozu, a to o osm procent. I to je možné vysvětlit návratem k nižším cenám v loňském roce a poklesem ekonomik. Nicméně i během prvních sedmi měsíců loňského roku zůstala obchodní bilance unie v potravinách a nápojích mírně pozitivní.
Cenová houpačka Zpráva připomíná, že během roku 2007 a počátkem 2008 se rychle zvedaly ceny většiny zemědělské produkce. Důsledkem byl (byť menší) nárůst cen producentů potravin i spotřebitelských. Od druhého čtvrtletí 2008 začaly ceny zemědělských výrobců klesat. Tento trend podle zprávy sledovaly i ceny potravinářských producentů. Naproti tomu ceny spotřebitelské zůstaly ještě dlouho na poměrně vysoké úrovni.
Světové ceny cukru vyhnala od ledna 2009 výrazně vzhůru posílená poptávka a menší nabídka. Ceny mléčných výrobků po hlubokém propadu, který začal v polovině roku 2007, se od poloviny loňského roku začaly postupně opět zlepšovat.
Vývoj spotřebitelských cen potravin a inflace nejsou ve všech členských státech stejné. Je však možné říci, že v listopadu 2009 byly ceny potravin ve většině členských zemí unie nižší než v předcházejícím roce.
Podíl na výdajích domácností V roce 2008 utratily domácnosti v unii za potraviny a nealkoholické nápoje v průměru 13 procent z celkových výdajů. Jde o třetí největší položku za bydlením (včetně poplatků za vodu a energie) a dopravou.
Zpráva upozorňuje, že od roku 1995 vzrostl podíl této položky poprvé, a to z 12,6 v roce 2007 na rovných 13 procent. Vysvětlení je podle autorů možné hledat ve vývoji cen potravin a nápojů a také v projevující se ekonomické krizi, při níž domácnosti omezují jiné než nezbytné výdaje.
Řetězec se třemi články
Zpráva připomíná, že řetězec, jímž se ke spotřebitelům dostávají potraviny, zahrnuje tři důležité sektory, a to zemědělství, potravinářský a nápojářský průmysl a distribuci. Společně představují kolem pěti procent přidané hodnoty a 11 procent zaměstnanosti v EU.
V roce 2007 dosáhly dohromady celkový obrat kolem 3300 miliard eur a poskytly práci 27 milionům lidí. Přitom potravinářský a nápojářský průmysl vytvořily více než čtvrtinu obratu a třetinu přidané hodnoty z celého řetězce. Jejich podíl v zaměstnanosti tomuto výkonu zdaleka neodpovídal, neboť dosáhl jen 16 procent.
Zpráva připomíná obtížné postavení zpracovatelů, kteří jsou na jedné straně pod tlakem obchodu, zejména obchodních řetězců, které požadují co nejnižší ceny produkce. NA druhé straně zase zemědělci tlačí na zvýšení výkupních cen. Problémem jsou i privátní značky řetězců, jejichž počet v uplynulých letech narostl a u některých řetězců představuje 89 procent veškerého prodávaného zboží.
Podle zprávy považuje Evropská komise koncentraci obchodních řetězců ve většině zemí EU za příliš vysokou. Ve Velké Británii čtyři největší řetězce obsadily 65 procent trhu, ve Finsku dva 75 procent, v Lotyšsku rovněž dva 60 procent, v Dánsku tři 83 procent, ve Slovinsku tři 63 procent, podobně je tomu v Portugalsku a pět řetězců v Německu dokonce 90 procent.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down