Nejkvalitnější zemědělskou půdu by nově nemělo být možné využívat ke stavbě velkých logistických a nákupních center ani fotovoltaických elektráren. Vyplývá to z novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, kterou schválila vláda. Novinářům to po jednání řekl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Novela by měla přispět i k zavedení takzvané agrovoltaiky, její konkrétní podobu upraví prováděcí právní předpis.
Produkčně nejkvalitnější zemědělská půda v Česku je zařazená do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz výstavby obchodních a logistických center s rozlohou nad jeden hektar a fotovoltaických elektráren. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická.
Pokud územní plán počítá do budoucna s využitím nejkvalitnější půdy například pro stavbu skladovacích hal, muselo by být stavební povolení na tento záměr vydané do pěti let od platnosti novely. Přechodné ustanovení má v této době umožnit odebrání půdy ze zemědělského půdního fondu. Po uplynutí lhůty už nemá být možné půdu první a druhé třídy pro tyto záměry z fondu odebrat, i kdyby byly pro účely obchodu nebo skladování určené v územním plánu.
Se zákazem výstavby velkých obchodních a logistických center nesouhlasilo například ministerstvo pro místní rozvoj, podle kterého zákon nezohledňuje lokální specifika a omezoval by rozvoj obcí. Podle ministerstva životního prostředí novela neomezuje stavbu menších prodejen či lokálních skladů.
Agrovoltaika funguje jako fotovoltaika, pod kterou se běžně hospodaří. Konstrukce se solárními panely, pod kterými se nadále využívá zemědělská půda, by se mohly instalovat třeba nad vinicemi, chmelnicemi nebo ovocnými sady. Tam jsou plodiny více odolné vůči stínění a nejsou zapotřebí intenzivní zemědělské práce. V současné době se agrovoltaiky instalují například v Itálii a Německu.
"Věříme, že zákon bude brzy schválen v takové podobě, která odstraní poslední bariéry, které dnes brání využití agrovoltaického konceptu. Česko, jako průmyslová země, nemůže spoléhat pouze na výrobu solární energie na střechách a agrovoltaika umožňuje vyrábět solární energii bez ztráty zemědělské půdy," uvedl výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
"Solární panely také chrání rostliny před povětrnostními vlivy a extrémními jevy počasí kterých se změnou klimatu přibývá. Produkce čisté energie pak pomůže také snížit emisní stopu v zemědělství a levná solární energie ochrání farmáře před růstem cen energie," doplnil programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Podle ředitele společnosti Greenbuddies Consulting Petra Štajnera jde novela správným směrem, ale omezovat agrovoltaické projekty pouze na chmelnice, vinice nebo ovocné sady nedává technicky ani ekonomicky smysl. "Zpomalí to nástup nových technologií a ve svém důsledku sníží konkurenceschopnost ČR i samotných českých zemědělců," míní.*
