15.02.2013 | 06:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Nejpoužívanější sklizňová technika

Zaměříme se zejména na v evropských podmínkách nejpoužívanější sklizňovou techniku. Nalezneme různá konstrukční řešení, avšak základní vlastností strojů musí být především šetrné zacházení s hlízami brambor, což platí zejména pro druhy určené k uskladnění a výrobě smažených lupínků.

Obecně lze konstatovat, že všichni významní výrobci techniky pro sklizeň brambor se ubírají při konstrukci právě směrem ke snižování mechanického poškozování hlíz.

Základní rozdělení sklízečů 

Pomineme-li jednoduchou techniku pro velmi malá hospodářství s poměrně velkou mírou následné ruční práce, tak veškeré modely sklízečů, které se dodávají na trh, vykazují níže uvedené parametry. V případě jednofázové sklizně musí zajistit vyorání hlíz, alespoň částečnou, pro další technologie přijatelnou separaci zeminy, oddělení hrud a kamenů, přičemž míra takovéto separace záleží především na samotném provedení separačního ústrojí a oddělení natě či jejích zbytků. Separace zeminy, hrud, kamene, natě a dalších příměsí probíhá zpravidla ve více fázích, a to podle toho, jak jsou za sebou řazeny jednotlivé čisticí a separační celky stroje. Většina sklízečů brambor, s nimiž se můžeme setkat, se dodává v taženém provedení, kdy podle výkonnosti a celkové kapacity jednotlivých strojů, půdních a klimatických podmínek a reliéfu terénu volíme trakční prostředek s adekvátním výkonem a vlastní hmotností. Pro velká hospodářství a podniky služeb dodávají přední výrobci techniky pro sklizeň brambor taktéž samojízdné modely, a to opět s různou výkonností. Platí zde obdobné pravidlo jako v případě ostatních samojízdných sklízecích strojů, a to že jejich výkonnost neustále roste. Další hledisko, podle kterého je možné techniku pro sklizeň brambor rozdělit, je právě samotná konstrukce. Rozeznáváme dva základní typy, a to bunkrové sklízeče a vyorávací nakladače.
První skupina strojů, jak sám název napovídá, je osazena bunkrem (zásobníkem) s různou kapacitou, zatímco druhá skupina zajišťuje vyorávání a zároveň nakládání souběžně jedoucích přepravních prostředků. Taktéž v oblasti sklízečů brambor platí, že existují různé modely, jež kombinují obě uvedené skupiny strojů, a to z pohledu volby která se využívají v podm konstrukčních prvků a způsobu plnění přepravních prostředků. Jde o různá provedení s mezizásobníkem, ínkách s velkými výnosy či v případě samojízdných modelů s vysokou výkonností a průchodností. V takovém případě pracuje model s mezizásobníkem stejně jako vyorávací nakladač, ale určitá kapacita menšího bunkru umožňuje sklizeň bez zastavení v případě dostatečného střídání odvozců. Na rozdíl od klasických vyorávacích nakladačů také práci s relativně menší celkovou přepravní kapacitou. Díky řadě modifikací a sklizňových adaptérů je možné využít sklízeče také v porostech mrkve, při sběru cibule či jiných druhů zeleniny.
K obecné charakteristice strojů pro sklizeň brambor je možné uvést, že se liší úrovní technických řešení. Jednoduché modely využívají mechanické pohony, zatímco vyspělejší technika používá hydraulický pohon, a to jak prostřednictvím hydraulického okruhu trakčního prostředku, tak vlastního hydraulického sys­tému. Mezi výhody hydraulických pohonů jednoznačně patří možnost plynulé regulace otáček, respektive rychlosti pohybu jednotlivých konstrukčních a pracovních celků sklizňové techniky. Technicky vyspělejší sklízeče využívají nejen díky hydraulickému pohonu také řadu automatických a poloautomatických funkcí, díky kterým se zvyšuje výkonnost, kvalita separace a v neposlední řadě také komfort obsluhy. Ta se pak může plně věnovat sledování práce stroje a rovněž může snadněji přizpůsobovat nastavení jednotlivých prvků aktuálním sklizňovým podmínkám.

Separační systém bunkrových sklízečů
 
Klasické bunkrové sklízeče se v našich podmínkách dodávají jako tažené v provedení pro sklizeň jednoho nebo dvou řádků, přičemž běžná rozteč hrůbků dosahuje 0,75 nebo 0,9 m. Tato rozteč je buď pevně nastavená, nebo je možné dodat vyorávací ústrojí v univerzálním provedení, kdy lze rozteč měnit.
Vyorávací ústrojí je tvořeno jednodílnou nebo vícedílnou radlicí, bočními kotoučovými krojidly, pomocnými válci pro vtahování natě, vyorávacím dopravníkem a hrobkovým válcem. Hrobkové válce vedou vyorávací zařízení ve středové ose řádku. Některé modely sklízečů mají v oblasti válců čidla, která slouží pro přesné navádění sklízeče na střed řádku, a to v případě moderních sklízečů prostřednictvím elektrohydraulického systému. Radlice podřezává celý řádek včetně masy zeminy, hlíz a natě, přičemž boční krojidla usnadňují samotné vyorávání a případně odřezávají přečnívající nať. Za vyorávací radlicí následuje vyorávací dopravník, který zajišťuje částečnou separaci zeminy a rovněž plynulé zásobování prosévacího kanálu. Vyorávací dopravník je poháněn ozubenými hnacími koly, která mohou být vyrobena z ocele nebo ze speciálního odolného plastu. Vyorávací pás, stejně jako pásy prosévací, tvoří prutový dopravník, přičemž jednotlivé pruty (latě kruhového průřezu) mají různou rozteč, jež určuje množství propadnuvší zeminy a také velikost hlíz, které již nadále nejsou unášeny separačním systémem. Stejnou konstrukci mají také prosévací pásy, které jsou za vyorávacím dopravníkem. Za vyorávacím pásem následuje zpravidla první prosévací dopravník, avšak setkáme se také s řešením, kdy vyorávací pás a první prosévací dopravník tvoří jeden celek. Prosévací dopravník bývá doplněn různým typem vytřásače – mechanicky nebo hydraulicky nastavitelného, který funguje na principu jakéhosi excentrického válce či kladek.
Během otáčení pásu dochází k jeho „zvlnění“, čímž se zvyšuje intenzita prosévání. Vytřásač je možné nastavovat v různé intenzitě. Je však třeba pamatovat na to, že čím vyšší intenzitu nastavíme, tím větší je riziko poškození hlíz.
Současný trend v konstrukci zásobníkových sklízečů využívá kombinace prosévacího dopravníku a pásu pro oddělování natě. Tento konstrukční celek následuje za vyorávacím a prvním prosévacím pásem. Naťový dopravník je integrován s prosévacím dopravníkem a na základě různých vzájemných rychlostí se nať odděluje od hlíz. Intenzitu lze nastavit, z pohledu šetrnosti vůči hlízám platí obdobná pravidla jako v případě vytřásače. Pro zvýšení efektu oddělování natě slouží různé typy přidržovačů natě, které jsou řazeny za sebou v několika řadách s nastavitelným sklonem, díky kterému je možné nastavovat intenzitu a efektivitu oddělování hlíz od natě. To probíhá v prostoru vytvořeném mezi prosévacím a naťovým pásem.
Dalším článkem separačního systému bunkrových sklízečů je soustava tvořená většinou dvěma pryžovými, nopkovými nebo také tzv. ježkovými dopravníky, zpravidla podélným a příčným. První podélný pás je osazen stíracím válcem či válci, které usměrňují tok hlíz, zatímco na pryžovém pásu, díky jeho velkému aktivnímu povrchu tvořenému hustými výstupky, ulpívají menší hroudy, drobné kamínky a také zbytky natě. Stejně funguje také příčný ježkový dopravník. Ten je taktéž opatřen stíracím válcem pro usměrňování toku hlíz směrem k pásu vedoucímu přes tzv. přebírací stůl. Příčný pás může být navíc osazen rotujícím prstovým hřebenem pro separaci větších příměsí, pro velmi kamenité podmínky se dodávají speciální plastové kartáče. Již zmíněné stírací válce jsou výškově vůči nopkovým pásům nastavitelné, velikost rozteče určuje, jaká velikost hlíz bude dále putovat sklízečem a které hlízy budou separovány a spolu s příměsemi dopravovány zpět na sklízený pozemek.

Přebírací stůl a kapacita zásobníku
 
Hlavně hlízy, ale také některé ještě neodseparované příměsi se dostávají na další dvojici dopravníků, a to přebírací a dopravník pro příměsi, který vede paralelně s přebíracím pásem. Masu putující po přebíracím pásu tvoří z naprosté většiny hlízy a v menší míře kameny, hroudy či zbytky natě. Naopak pás pro odvádění příměsí vynáší kameny, hroudy a v menší míře hlízy. Tato hmota pak opětovně spadává po usměrňovacím plechu zpět na pozemek, zatímco z přebíracího stolu putuje masa směrem k zásobníku. Základem obou pásů jsou opět prutové dopravníky. Některé sklízeče jsou vybaveny dopravníkem, který vede příměsi spolu s neoddělenými hlízami zpět k přebíracímu pásu, kde opět dochází k separaci a čištění. Tento systém funguje na podobném principu jako zpětné vedení materiálu u sklízecí mlátičky k mláticímu bubnu. Úkolem obsluhy, která má k dispozici pracovní plošinu, je manuální přebírání materiálu na obou dopravnících. U vyspělých sklízečů je možné jejich rychlost regulovat plynule, a to prostřednictvím ovládacího panelu nad přebíracím pásem. Přebírací dopravník může být doplněný separačními válci tvořenými nastavitelnými články, jejich rozteč umožňuje další separaci hlíz podle velikosti.
Další možností je využití válcového třídění pro separaci menších kamenů do relativně malého zásobníku kamene pod přebíracím stolem. Přebírací dopravník přechází do hlavního bunkru v podobě prodlouženého pásu, který je manuálně nebo automaticky nastavitelný, a to na základě přibývajících hlíz v zásobníku.
Manuální nastavení má na starosti obsluha pomocí ovládacího panelu, automatické polohování využívá čidel a elektrohydraulického systému.
Zásobník odpovídá svou kapacitou výkonnosti sklízečů. U jednořádkových modelů je jeho kapacita asi 3000 až 6000 kg, v případě dvouřádkových modelů 6000 až 8000 kg. Některé sklízeče jsou vybaveny menším bunkrem, jakýmsi mezizásobníkem, který je doplněn nakládacím dopravníkem. Stroj pracuje na obdobném principu jako vyorávací nakladač, avšak se systémem třídění a separace jako bunkrový sklízeč. Pro porovnání, samojízdné modely se čtyřřádkovým vyoráváním nabízejí kapacitu řádově 10 000 až 15 000 kg. Zásobník je tvořen článkovým podlahovým dopravníkem, opět s možností automatického posuvu pro optimální plnění. Spolu s pásem se posouvá pevná pryžová clona, která uzavírá čelo zásobníku a zároveň při jeho vyprazdňování nebrání plynulému vysýpání jeho obsahu. Dopravník je v určitém úseku opatřen výstelkou, která eliminuje poškození hlíz. Čelo zásobníku je zpravidla doplněno tlumičem pádu trychtýřovitého tvaru s labyrintem, který zpomaluje tok materiálu a opět omezuje mechanické poškození hlíz. Zásobník je hydraulicky polohovatelný.
Pokud jde o podvozek, u menších modelů se setkáme s koly tvořenými disky o rozměru 22,5´´, častěji však 26,5´´, u výkonnějších modelů mají disky rozměr 26,5´´ nebo 30,5´´. Pneumatiky bývají široké obvykle asi 550 až 800 mm. Kola jsou zpravidla řiditelná (u vyspělých modelů v automatickém režimu) a mohou být hydraulicky poháněna, což představuje alternativu pro obzvlášť mokré a těžké podmínky.

Vyorávací nakladače a samochody
 
Vyorávací nakladače využívají řadu společných konstrukčních prvků jako modely sklízečů se zásobníkem. V případě tažených modelů se setkáme zpravidla s dvouřádkovým vyorávacím ústrojím pro šířky řádku 750 až 900 mm. Existují i sklízeče s vyoráváním pro tři řádky s roztečí 900 mm nebo pro čtyři řádky s roztečí 750 mm. Tím se v podstatě přibližují samojízdným modelům, které se dnes v evropském měřítku dodávají ve čtyřřádkovém provedení (maximální výkonnost). Samojízdné modely jsou na rozdíl od běžných trakčních prostředků určených pro agregace se sklízeči osazovány výkonnými motory o výkonu 294 až 368 kW (400 až 500 k), zatímco pro výkonné tažené modely se využívají energetické prostředky s výkonem 110 až 147 kW (150 až 200 k). Moderní samochody mají prostorné kabiny s klimatizací a topením, loketní opěrkou a multifunkčním joystickem (často dodávané předními výrobci sklízecích mlátiček). Tyto stroje využívají hydrostatický pohon, mohou být konstruovány jako kolové, případně také s pásovým podvozkem. Konstrukce vyorávacího zařízení je velmi podobná jako u zásobníkových modelů, stejně tak je vyorávání umístněno v ose trakčního prostředku či bočně, případně je možné pracovat s nastavení ve středu nebo mimo osu traktoru.
Tažené i samojízdné modely se zásobníkem využívají pro prosévání a separaci většinou dopravníkovou konstrukci, některé výkonné modely sklízečů ji však kombinují s válcovými sekcemi. Také vyorávací nakladače se dodávají s pásovým systémem separace, avšak mnohem častěji v kombinaci s různými typy válců. Ty mohu být uloženy příčně nebo podélně. Opět se setkáme s kombinací obou typů, liší se i konstrukcí, materiálem, z něhož jsou vyrobeny a rovněž svou strukturou – článkové, spirálové, hladké. Podle toho, zda jsou určeny pro separaci hrud, oddělování zbytků, natě apod. U vyorávacího nakladače nalezneme místo zásobníku překládací dopravník, který je polohovatelný a umožňuje plnění přepravních prostředku s minimální překládací výškou (malé poškození brambor). U výkonných sklízečů je překládací dopravník poháněn hydraulicky s možností plynulé regulace rychlosti, což platí také o ostatních sekcích separačního systému. Samojízdné modely jsou pak vybavovány již zmíněnými mezizásobníky. I vyorávací nakladače se mohou dodávat s přebíracím stolem a pracovní plošinou pro obsluhu. Využívají se však zejména pro rychlou a výkonnou sklizeň, kdy další separace a čištění probíhají za pomoci mobilních nebo stacionárních třídicích linek.

 

Klíčové informace

– Konstrukce techniky pro sklizeň brambor se ubírá ke zvyšování výkonnosti sklizně, avšak s ohledem na šetrné zacházení s hlízami.
– Technika pro sklizeň brambor se dodává v taženém a samojízdném provedení jako bunkrové sklízeče a vyorávací nakladače.
– Vyorávací ústrojí je zpravidla nastaveno na rozteč řádků 750 nebo 900 mm, některé modely mají tzv. univerzální nosník pro různé rozteče.
– Konstrukce vyspělých sklízečů brambor zahrnuje automatické navádění na střed řádků, plynulé nastavení pracovní rychlosti dopravníků a ovládání pro rychlé nastavení stroje.
– Bunkrové modely umožňují za normálních podmínek sklizeň bez další separace a čištění, vyorávací nakladače nabízí vysokou výkonnost bez nutnosti vyprazdňování zásobníku
.

 

Ing. Filip Javorek

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down