27.10.2005 | 08:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Nejsou důkazy o přenosu ptačí chřipky z volně žijícího ptáka na člověka

Ptačí chřipka představuje nebezpečí především pro velkochovy drůbeže, byla prokázána i u volně žijících zpravidla vodních ptáků. Největší riziko představuje vysoce patogenní kmen H5N1. K nákaze lidí tímto kmenem sice došlo, ale jde o ojedinělé případy, kdy se tyto osoby dostávaly do velmi úzkého kontaktu s domácí drůbeží. Volně žijící ptáci pro člověka v tomto ohledu nepředstavují takové riziko. Neexistuje totiž žádný důkaz o tom, že by se ptačí chřipka přenesla z volně žijícího ptáka na člověka, sdělila mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová.

V České republice se objevily zprávy o ničení hnízd vlaštovek a jiřiček. Tyto druhy ptáků ale nejsou rizikové, mimo jiné i proto, že zimují v Africe, kde se ptačí chřipka dosud neobjevila, přesvědčuje Šůlová. Zároveň zupozornila, že úmyslně poškozovat, ničit nebo odstraňovat hnízda všech druhů volně žijících ptáků, pokud jde o hnízda funkční nebo o hnízda opakovaně využívaná, je zákonem o ochraně přírody a krajiny zakázáno. Zakázán je podle ní také odchyt a usmrcování volně žijících ptáků jakýmkoli způsobem, jestliže nejde o lov v souladu se zákonem o myslivosti. Porušení těchto ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny může být klasifikováno jako přestupek, za který lze udělit pokutu až do výše 50 000 Kč. Za určitých okolností jde přímo o trestný čin, za který může být udělen i trest odnětí svobody až na osm let.
S cílem vytipovat rizikové oblasti v ČR připravuje Ministerstvo životního prostředí seznam oblastí, kde se shromažďuje velké množství volně žijících ptáků, zejména vodních. Určovány jsou také migrační trasy tažných ptáků. Jde však o preventivní opatření, které není vyvoláno žádnými vědeckými či epidemiologickými poznatky o výskytu viru H5N1.
Dosud není znám přesný mechanismus přenosu viru mezi ptáky. Migrace vodního ptactva je pouze jedním z několika možných způsobů rozšíření ptačí chřipky, neboť všichni volně žijící ptáci, ze kterých byl virus izolován, byli nemocní nebo uhynulí, takže nemohli virus přenést na velké vzdálenosti. Je řada důkazů o tom, že virus byl přenesen z drůbeže na volně žijící ptáky, pokud sdílejí stejné prostředí, nikoli naopak. Významnější roli při šíření ptačí chřipky hraje spíše obchod s živými ptáky (velmi významným zdrojem rozšíření nákazy v jihovýchodní Asii bylo pašování drůbeže) a jakýkoli dovoz ptáků nebo jejich částí ze zemí, kde se virus vyskytuje, je zakázán, dodala Šůlová.

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down