Nejvíc plýtvá Evropa a Amerika

Na celém světě se ročně znehodnotí 1,3 miliardy tun potravin. Nejvíce potravinového odpadu, až 300 kilogramů ročně, připadá na jednoho obyvatele Evropy či Severní Ameriky. Vyplývá to ze studie švédského Ústavu pro potraviny a biotechnologie. Jenom Evropané znehodnotí 13krát více potravin než obyvatelé jižní nebo jihovýchodní Asie.

"Alarmující by pro nás měl být fakt, že spotřebitelé ve vyspělých zemích znehodnotí celkem až 220 milionů tun potravin ročně. Přibližně stejný objem 230 milionů tun potravin je celková produkce pro jednu miliardu lidí v subsaharské Africe," uvedl Filip Linek ze společnosti Oskar Plast, která studii u nás zveřejnila.
"Sami si dokážete přestavit, jak významnou pomoc bychom mohli poskytnout rozvojovým zemím, pokud bychom dokázali, třeba jen část z obrovských objemů potravinových odpadů vyspělých zemí dopravit do míst, kde je jich nedostatek," dodal Linek.
Jen v samotném Německu skončí každý rok v odpadu 11 milionů tun potravin, z toho více než polovinu vyhodí domácnosti. Podle německé ministryně zemědělství Ilse Aignerové je to příliš, a proto vytáhla do boje proti plýtvání s jídlem. Rozsáhlou informační kampaní chce Němce přesvědčit, že řada potravin je ještě vhodná ke konzumaci, i když už přesáhla minimální trvanlivost. Podle údajů ministerstva vyhodí každý Němec ročně téměř 82 kilogramů potravin, což představuje dva plné nákupní vozíky a převedeno na peníze 235 eur (přes 5700 Kč). Z toho 53 kilogramů by se podle úřadu dalo ještě sníst, neboť v popelnici tyto potraviny většinou končí jen kvůli tomu, že mají prošlé datum minimální trvanlivosti.
"Tento údaj není žádné datum, kdy se mají vyhodit, ale jen orientační pomoc. Zpravidla je produkt i po uplynutí data minimální trvanlivosti ještě několik dní normálně konzumovatelný," apelovala Aignerová. Aby její slova nevyzněla do prázdna, mají německé obchody a supermarkety zaplavit čtyři miliony letáků s návodem, jak s potravinami nakládat. V nich chce zdůraznit rozdíl mezi datem minimální trvanlivosti a datem spotřeby. Zatímco druhé jmenované se používá například u sekaného masa nebo drůbeže a označuje dobu, do kdy se skutečně musí zkonzumovat, datum minimální trvanlivosti spotřebitelům radí, do kdy si neotevřený a správně skladovaný produkt nejlépe uchová své specifické vlastnosti. V Evropě se tato pomůcka používá podle německého ministerstva už 30 let.