25.02.2009 | 02:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Nejvíce se bojíme zdražování

Největším problémem, před nímž stojíme v České republice, jsou podle naší veřejnosti rostoucí ceny. Jako potíž začali přitom naši občané pociťovat zdražování ve zvýšené míře na podzim roku 2007. Inflaci považují za problém lidé v celé Evropské unii, nejmarkantněji se to projevuje v Bulharsku, Rakousku, Lotyšsku, Litvě nebo na Slovensku. Vyplývá to ze zprávy z posledního šetření Eurobarometru zveřejněné v tomto měsíci.

Již po sedmdesáté vyšly letos v únoru výsledky obsáhlého šetření Eurobarometru. Jen po několik posledních let je jeho součástí i Česká republika, která také vydává svou vlastní zprávu. Tím, že se stejné otázky kladou ve všech zemích unie, dávají výsledky Eurobarometru jedinečné možnosti srovnání nálad, problémů a očekávání jejich obyvatel.
Letošní únorový Eurobarometr vyšel ze šetření, které proběhlo od 6. října do 6. listopadu loňského roku, tedy v době, kdy se s různou intenzitou začaly v zemích unie projevovat dopady finanční krize, které se však do ekonomiky České republiky a nálad jejích obyvatel promítly až později.
Stav ekonomiky Podle autora české části zprávy Pavla Ševery hodnotili Češi v době průzkumu ekonomiku své země spíše negativně – 60 procent ji pokládalo za špatnou, 39 procent za dobrou. (Dopočet do sta procent zde i v dalších případech jsou nerozhodné odpovědi „nevím“). Přesto ve srovnání s ostatními členskými zeměmi unie jde o výsledek poměrně optimistický. Negativní hodnocení totiž ve státech Evropské unie převažuje a průměr za celou evropskou sedmadvacítku je 29 procent pozitivních odpovědí a 69 procent negativních názorů na ekonomiku vlastní země. Nejlépe svou ekonomickou situaci v dané době hodnotili Finové, Dánové a Nizozemci, z nichž dvě třetiny ji považovaly za dobrou. Naopak Maďaři, Lotyši, Portugalci a Řekové viděli svou ekonomiku z 90 procent negativně. Českou ekonomiku hodnotí podle Ševely hůře starší občané, nad 55 let (70 procent negativních odpovědí), optimističtí jsou naopak lidé mezi 15 a 54 lety, kteří ekonomiku země označují ze 40 procent za dobrou. Rozdíly lze pozorovat i ve skupinách rozdělených podle vzdělání – většina (54 procent) vysokoškolsky vzdělaných lidí hodnotí naši ekonomickou situaci jako dobrou, mezi lidmi lidé se základním a středním vzděláním naopak převažuje negativní názor (68 procent u základního vzdělání a 63 u středoškoláků).
Je zajímavé, že stav evropské ekonomiky posuzují Češi lépe než české. Za dobrý jej považovala zhruba polovina dotázaných (51 procent) a za špatný 45 procent. Průměr evropské sedmadvacítky je posunutý výrazně k negativnímu hodnocení – 58 procent, oproti 33 procentům pozitivních náhledů. Velmi optimističtí jsou v hodnocení evropské ekonomiky Slováci, kteří se počátkem letošního roku stali členy eurozóny. Za dobrou jich označilo evropskou ekonomiku 62 procent a jen 31 procent mělo na ni negativní názor. Jde o vůbec nejoptimističtější pohled v unii. Obecně však obyvatelé dvanácti nováčků se na ekonomiku unie dívají růžovějšími brýlemi než zbytek sedmadvacítky.
Ševera upozornil, že občané nových členských států (EU-12) hodnotí lépe než lidé v původní patnáctce i světovou ekonomickou situaci – z 35 procent ji posuzují kladně a 48 procent o ní nemá dobré mínění. Naproti tomu ve starých členských zemích unie (EU-15) se našlo jen 15 procent pozitivních odpovědí a naopak 78 procent negativních postojů.
Životní prostředí
Životní prostředí v ČR označilo 60 procent dotázaných za dobré, zbylých 40 procent mělo názor opačný. Podle Ševery se pozitivní hodnocení životního prostředí u nás meziročně o osm procentních bodů zlepšilo. V evropském srovnání jde opět o velmi dobrý výsledek. V průměru EU-27 je totiž poměr podílu kladných odpovědí k záporným těsnější, a to 45 procent ku 51 procentům. Podle mínění svých občanům má patrně nejlepší životní prostředí Finsko. Součet odpovědí velmi dobré a dobré vydal na 89 procent. Druhé je v tomto směru Rakousko, kde se příznivě vyjádřilo o svém životním prostředí 80 procent respondentů.
Životní náklady
Úroveň životních nákladů se nelíbí občanům většiny zemí. Výjimkou je pouze Švédsko, Nizozemsko a Dánsko, jejichž občané považují své životní náklady většinou za dobré. Průměr celé unie představuje 77 procent negativních hodnocení a jen 21 procent pokládá úroveň svých životních nákladů za dobrou. ČR s 23 procenty pozitivních a 77 procenty negativních odpovědí se pohybuje u tohoto průměru. Z nováčků jsme se však umístili nejlépe. Ševera upozornil, že své životní náklady obecně lépe vnímají lidé z evropské patnáctky (24 procent pozitivních hodnocení) než občané nových členských zemí (jen 11 procent proti nim nemá námitky).
Kromě toho se Eurobarometr ještě ptal na to, zda koncem měsíce mají lidé potíže s placením svých výdajů. Polovina dotázaných našich spoluobčanů odpověděla kladně (15 procent určitě ano, 35 procent spíše ano), dalších 49 procent potíže nemělo (12 procent vůbec ne, 37 procent spíše ne) a jedno procento nemělo jasnou odpověď.
Dostupnost energie Zajímavé jsou údaje týkající se dostupnosti energií. Ta je podle tří čtvrtin dotázaných Čechů dobrá a jen pro 23 procent špatná. Podíl pozitivních hodnocení je podle Ševery u nás nejvyšší ze všech států EU-27. Dokonce téměř pětina Čechů (19 procent) považuje energie za velmi dobře dostupné, což nás před Estonskem, kde stejný názor zastává 11 procent lidí, a Lotyšskem (deset procent) klade na první příčku celoevropského žebříčku.
Očekávání do budoucnosti
Přestože se šetření Eurobarometru uskutečnilo loni na podzim, kdy na naši republiku ještě ekonomická krize plně nedopadla, netajili se Češi obavami z budoucnosti. Téměř polovina respondentů (45 procent) byla přesvědčena, že se jejich ekonomická situace letos zhorší. Deset procent naopak věřilo v její zlepšení a 41 neočekávalo žádné změny. Od jarního šetření se podíl našich občanů s pesimistickými výhledy zvýšil o deset procentních bodů. Zhoršení ekonomické situace očekávala loni na podzim většina dotázaných napříč členskými zeměmi unie. V lepší zítřky doufalo nejvíc občanů v Rumunsku (25 procent), Švédsku (24 procent), Dánsku a Itálii (shodně 21 procent). Z nových členských zemí se nad průměrem EU-27 (15 procent) kromě zmíněného Rumunska objevilo také do eurozóny čerstvě přijaté Slovensko (shodně s dalším nováčkem Maltou 19 procent) a Estonsko (16 procent). Naopak nejčerněji svou budoucí ekonomickou situaci viděli Finové a Irové (shodně jen pět procent optimistických odpovědí), dále Portugalci a Řekové (po sedmi procentech) a Maďaři s Kypřany (shodně osm procent).
Optimismem nepřekypovali naši občané ani při očekávání vývoje ekonomiky unie (36 procent negativních hodnocení oproti 14 pozitivním a 43 procentům bez očekávání změny) a hospodářství světového (47 pesimistických názorů proti 13 optimistickým). V hodnocení budoucího stavu ekonomiky unie jsme se dostali pod průměr EU-27 (lepší situace 16, horší 41, stejná 21 procent) a průměr dvanácti nováčků (lepší 22, horší 25 a nezměněná 35 procent).
Členství v unii
Zatímco občané EU-27 považují členství své země v unii za dobrou věc v průměru v 53 procentech a obyvatelé nováčků v průměru z 57 procent, zastává tento názor jen 46 procent Čechů. Největší euroskeptici jsou v Lotyšsku, Maďarksu a Velké Británii, kde za dobrou věc považuje členství v unii jen necelá třetina dotázaných. Jinak se však na unii dívají naši občané při odpovídání na otázku, zda má naše země ze vstupu do unie prospěch. Kladně odpovědělo 62 procent dotázaných záporně jen 29 procent. V průměru EU-27 je to 66 procent pozitivních odpovědí ke 31 negativním. Nejlépe hodnotí své členství v unii Irové, Estonci, Slováci, Dánové a Nizozemci, u nichž podíl kladných odpovědí přesáhl tři čtvrtiny.
Čeští občané však mají dojem, že jejich zájmy EU nebere dostatečně v úvahu (46 procent proti 36 procentům opačných názorů). Že unie ČR vnucuje své názory si myslí dvě třetiny Čechů.
České předsednictví považuje za důležité 51 procent našich občanů, za velmi důležité dokonce 27 procent. Naopak jako spíše nedůležité je posuzuje 14 procent a další čtyři procenta je označily za zcela nedůležité.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down