25.01.2010 | 03:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Některé problémy z pohledu ministryně

Od září 2007 vede dánské ministerstvo pro potraviny, zemědělství a rybolov Eva Kjerová Hansenová. Přinášíme některé z jejích názorů.

Budoucnost společné zemědělské politiky „Je důležité, abychom měli společnou zemědělskou politiku (SZP) a je také třeba, aby naši farmáři byli na světové úrovni konkurenceschopní,“ řekla dánská ministryně Zemědělci v polovině loňského roku a dodala: „Správnou cestou je mít politiku tržně orientovanou, v níž ceny sledují trh. Dnes máme hodně opatření, která snižují produkci. Musíme dát příležitost farmářům, kteří hledají globální perspektivu.“ Na druhé straně, jak upozornila, jsou v unii farmáři, kteří hospodaří ve velmi obtížných podmínkách. To je podle ní třeba zahrnout do celého pohledu na SZP a rozvoj venkova. „Myslím si, že je důležité, aby systém přešel od přímých dotací, na takový, v němž se budou muset farmáři starat o různé další věci – o životní prostředí, život na venkově. To jsou kromě produkce potravin požadavky, které společnost na farmáře klade. Samozřejmě jde o činnost, kterou jim musíme zaplatit,“ vysvětlila ministryně.
Nulová tolerance
Podle dánské ministryně by komise a rada ministrů měly společně pracovat na urychlení schválení nových geneticky modifikovaných organismů (GMO) a komise by měla řešit problémy potravinářského a krmivářského průmyslu, jejichž příčinou je tzv. nulová tolerance. Jde, jak známo, o nařízením daný požadavek absolutní nepřítomnosti GMO v unii neschválených. „Doslovná interpretace politiky nulové tolerance je technický problém, který může mít vážné ekonomické dopady pro zásobování potravinami v Evropě,“ podotkla ministryně s tím, že mnoho zemí, které do unie dovážejí sóju a kukuřici, pěstují různé GM odrůdy ve velkém a stále obtížněji mohou zaručit, aby se nedostaly do nákladů určených pro unii. Nulová tolerance nemá podle ministryně zdravotní opodstatnění a dělá problémy v celém potravinovém řetězci od producenta ke konzumentovi.
Zemědělství a klima
Zejména v závěru loňského roku žilo Dánsko velkou klimatickou konferencí. Podle Evy Kjerové Hansenové jsou hlad a klimatické změny, které spolu velmi úzce souvisejí, největší výzvou naší doby. Poukázala na to, že každý den umírají na světě lidé hladem a jedna miliardy obyvatel Země nemá co jíst. Světová populace rychle roste a bylo by třeba zvýšit produkci potravin o 70 procent, aby bylo možné všechny v budoucnu nakrmit. A přitom produkci potravin ovlivňují klimatické změny. Podle ministryně je tedy třeba zvýšit výrobu potravin a zároveň omezit emise skleníkových plynů. Jak uvedla, Dánsko od roku 1990 do roku 2007 snížilo emise skleníkových plynů ze zemědělství o 23 procent, přitom ve stejném období se agrární produkce zvýšila o 16 procent. Ale je třeba jít dále a investovat do zelených technologií. Zemědělství je podle Evy Kjerové Hansenové důležitou součástí ochrany klimatu Země.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down