Někteří včelaři v Česku se potýkají s cementovým medem, ohrožuje včelstva

Včelaři v některých regionech Česka se letos častěji než v jiných letech setkávají s takzvaným cementovým medem, který zatuhne v plástech, nedá se vytočit a ohrožuje i včelstva. Podle Českého svazu včelařů je příčinou tuhnutí medu látka zvaná medovice, vylučovaná mšicemi, s vysokým obsahem rychle krystalizujícího cukru – melecitózy. Medovici sbírají různé druhy hmyzu, často mravenci, ale právě třeba i včely.

Například včelaři na Chrudimsku se nyní potýkají kvůli medovici s cementovým medem. Podle předsedy chrudimské organizace svazu včelařů Marcela Gregora jsou k tomu letos velmi vhodné podmínky. "Nepřišel u nás ještě žádný vichr ani prudké bouřky a lijáky, které by producenty (medovice) smyly," řekl. Gregor včelaří asi 20 let a s cementovým medem se setkal už asi třikrát. "Ale letos je to mimořádně hodně," dodal.
Podle Českého svazu včelařů se dřív tradovalo, že je medovice s melecitózou původem z modřínu, ale zkušenosti ukázaly, že ji včely najdou i na jiných stromech se mšicemi. Medovice krystalizuje do tří dnů, a pak med nelze vytočit. Včely navíc při zimování nemohou takový med odebírat, takže hynou hladem nebo na silnou úplavici.
Podle Gregora si zkušení včelaři s cementovým medem umějí poradit. "Točíme med každý týden a vytočíme ho třeba 30 procent. Tím, že se rámečky do úlu neustále vracejí na místa, kde včely med nemají rády a dávají si jej třeba k plodu, tak ho znovu zpracovávají a ztekucují ho. Já jsem se svými 20 včelstvy neměl s melecitózou problém," uvedl. Podle něj vážné následky pocítí včelaři, kteří chodí na medobraní jen dvakrát nebo třikrát ročně, protože med mezitím ztvrdne. Přitom zjistit výskyt melecitózy není podle Gregora obtížné.*