Česká republika patří v Evropě k nejlesnatějším zemím. Lesy pokrývají více než třetinu našeho území. Více než polovina (63,4 %) jsou lesy státní. Zbytek patří soukromým vlastníkům a zčásti také obcím. Kromě funkcí hospodářských má les důležité funkce mimoprodukční. Právě proto je vlastník lesa v hospodaření se svým majetkem omezen zákonem a nejrůznějšími vyhláškami. Zda podle nich opravdu postupuje, mohou kdykoli prověřit inspektoři České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Řídí se přitom nejen zmíněným zákonem o lesích (č. 289/1995 Sb.) a jeho novelami (č. 238/1999 Sb. a č. 67/2000 Sb.) a příslušnými vyhláškami, ale také zákonem č. 282/91 Sb., na jehož základě jejich organizace vznikla. O některých věcech, které musí vlastník lesa zajistit a za které mu může hrozit postih, jsme si povídali s Aloisem Kollerem z České inspekce životního prostředí.
Hospodaření v lesích
Majitel, jehož lesy se rozkládají na ploše větší než 50 ha, musí při svém hospodaření postupovat v souladu s lesním hospodářským plánem.Tyto plány zpracovávají taxační kanceláře na našem území již zhruba 100 let. Při menších rozlohách lesa jde o lesní hospodářské osnovy, jejichž vypracování hradí stát. Pokud majitel lesa hospodaří v souladu s nimi a řídí se pokyny svého odborného lesního hospodáře, neměl by mu hrozit žádný postih. Osnova i plán uvádějí vedle taxačních údajů i povolený rozsah těžeb na desetileté období, nutné výchovné zásahy v lesním porostu, dřevinu, kterou je možno použít k výsadbě, apod. Pro majitele, kteří hospodaří podle lesního plánu, a pro vlastníky lesů o rozloze větší než 3 ha (a menší než 50 ha), kteří protokolem převzali svou lesní hospodářskou osnovu, je závazná celková výše těžby a minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin při obnově porostu. Pro obce a státní lesy je závazný i minimální plošný rozsah výchovných zásahů v porostech do 40 let věku.
Pro vlastníka menší výměry lesa než 3 ha, který rovněž protokolárně převzal lesní hospodářskou osnovu, je závazná pouze výše těžby. Pokud majitelé lesa osnovu protokolárně nepřevezmou, musí se řídit ve svém hospodaření pokyny odborného lesního hospodáře.
Těžba
Rozsah těžby se musí řídit lesním hospodářským plánem či lesní hospodářskou osnovou. Pokud vlastník lesa hospodaří bez schváleného lesního hospodářského plánu nebo bez lesní hospodářské osnovy, kterou protokolárně převzal, může v lese těžit jen se souhlasem svého odborného lesního hospodáře. Přednost má nahodilá těžba, tj. likvidace polomů, souší či stromů napadených škůdci. I takto poražené stromy se však počítají do celkového objemu těžeb.
Neoprávněné těžby
Obrovským problémem zvláště posledních let, jsou nepovolené těžby. Jde zejména o neoprávněné těžby nad tři kubické metry na jeden hektar za kalendářní rok, při kterých je překračována velikost a šíře zákonem povolené seče, nebo úmyslné mýtní těžby v porostu mladším než 80 let. Scénář je přitom stále stejný: Těžařské firmy se obrátí na majitele lesů, kteří se nemohou svému majetku věnovat buď proto, že jsou staří, bydlí daleko, nebo prostě o svůj les nemají zájem a chtějí svůj majetek zpeněžit. Nabídnou jim odkoupení lesa, zaplatí nevelkou zálohu, les vytěží bez povolení a v době, kdy v katastru je stále ještě uveden původní majitel. (Při nepovolených těžbách přitom nemusí jít jen o úplné vykácení lesa, tzv. holoseč, ale také o proředění porostu, tj. snížení zakmenění pod hranici 0,7. Původní majitel pak za svůj les nedostane většinou ani dohodnutou cenu a postihne ho pokuta za neoprávněnou těžbu. Navíc je ještě nucen vyhovět liteře zákona a vzniklou holinu do 2 let znovu osázet a nový porost zajistit do 7 let jeho věku. Dotaci spojenou s náklady na zalesnění, zajištění a výchovu porostu v těchto případech MZe neposkytuje. Za loňský rok uložila ČIŽP za neoprávněné těžby majitelům lesa pokuty v celkové výši zhruba 10 milionů korun. Novela zákona o lesích, tj. zákon č. 67/2000 Sb., která vstoupila v platnost dne 25.2.2000, umožňuje pokutovat za neoprávněnou těžbu i těžařské firmy, a to až do výše 1 milionu korun. Zmíněná novela totiž ukládá v případě, že těžba by měla překročit v kalendářním roce tři kubické metry dřeva na jeden hektar, majiteli lesa, tomu, kdo koupil stojící lesní porost, i tomu, kdo těžbu provádí, aby předem písemně vyrozuměli orgán státní správy lesů (okresní úřad) a doložili vyjádření lesního hospodáře. Pokud orgán státní správy lesů do 30 dnů ode dne doručení této žádosti nesdělí své stanovisko, je možné těžbu provést. Rozsah úmyslné mýtní těžby se opět řídí zákonem (č. 289/1995 Sb., § 31).
Obnova porostu
Po těžbě lesního porostu předepisuje zákon (č. 289/1995 Sb.,§ 31) osázení vzniklé holiny do dvou let. Podíl zpevňujících a melioračních dřevin uvádí příslušný lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova. Nově vysázené porosty je nutné zajistit do sedmi let věku. To znamená, chránit je proti zarůstání buřinou (ostružiní, maliní, tráva a podobně) obžínáním či obšlapáváním a dále proti okusu lesní zvěří. V zájmu ochrany před zvěří je možné i nově osázený pozemek oplotit.
Oplocování lesních pozemků
Les je zakázáno oplocovat z důvodů vlastnických nebo proto, aby se omezilo jeho obecné užívání (zákon 289/95 Sb., § 32, odst. 7). Není tedy dovoleno oplocovat lesní pozemky v okolí chat či obytných domů, byť by tyto pozemky i byly ve vlastnictví toho, kdo je oplotil. Tento zákaz se netýká lesních školek, ochrany lesních porostů před zvěří, oplocování obor a nově také pozemků určených pro farmový odchov zvěře. Oplocenky, které mají chránit nově vysazený porost, mohou být v lese jen po dobu nezbytně nutnou, tj. do sedmi let věku chráněného porostu. Pokud je to vzhledem k vývoji chráněných stromků zapotřebí, pak musí majitel či uživatel lesa požádat orgán státní správy lesa o prodloužení této doby. Nepotřebné oplocenky je však majitel lesa povinen odstranit. Nepostačí pouze svinutí starého prorezivělého pletiva do role a ponechání na místě. V takovém případě je nebezpečí, že se o takto odložený plot poraní zvěř či návštěvníci lesa.
Ochrana lesní půdy
ČIŽP dbá také na to, aby mechanizační prostředky, které v lesích pracují, používaly biologicky odbouratelné oleje a hydraulické kapaliny (č. 289/1995 Sb., § 32, odst. 8). Důležité je rovněž udržování úrodnosti lesní půdy. Názor, že veškeré dřevo je nutné z lesa odklidit či spálit a dříve rozšířené hrabání jehličí na stelivo udržování potřebného humusu v lesní půdě neprospívají. Větve je nutno odklízet tam, kde se vysazuje nový les, případně tam, kde hrozí nebezpečí, že by v nich mohli gradovat lesní škůdci.
Důležité je také předcházení erozi půdy, zejména při přibližování dřeva a jeho odvážení z lesa apod. Vzniklé rýhy v lesní půdě a v lesních cestách je proto nutno zasypat zeminou.
Ochrana lesa
Majitel lesa je podle zákona (č.289/1995 Sb., § 32, odst. 1, 2) povinen, chránit les před šířením škodlivých činitelů. To znamená, že musí evidovat výskyt a rozsah škodlivých činitelů a jimi působených poškození lesa a při zvýšeném výskytu neprodleně informovat orgán státní správy lesů (příslušný okresní úřad) a provést nezbytná opatření. Pokud dojde v lese k nepředvídaným škodám - větrné či sněhové kalamity, přemnožení škůdců, nebezpečí požárů v době sucha - musí vlastník lesa učinit bezodkladná opatření k jejich odstranění. Škůdci jsou přirozenou součástí lesa, pokud se vyskytují pod určitou hranicí. Čas od času však jejich výskyt tuto hranici překročí a hrozí kalamita. Zejména v poslední době se k nám dostávají škůdci, kteří dříve u nás nebyli běžní. Šíří se k nám dopravou dřeva a hlavně z nedostatečně ošetřeného dřeva dováženého z Ukrajiny a jiných lokalit.
Nejde jen o ochranu lesa před hmyzími škůdci. Důležité je také předcházet šíření houbových chorob v lese. Proto je třeba zamezit při těžbě a při přibližování dřeva poškozování zdravých stromů, a to nejen jejich kmenů, ale i kořenů. Pokud již k poranění dojde, je nutné je okamžitě ošetřit fungicidním prostředkem. Je proto dobře, pokud si majitel lesa dá podmínku okamžitého ošetření poraněných stromů do smlouvy s firmou, která v lese těží.
I při ochraně lesa proti škůdcům se majiteli vyplatí, pokud postupuje podle doporučení svého odborného lesního hospodáře. Potřebné zákroky je totiž nutné provést ve správnou dobu. (Například při napadením kůrovcem ještě v době, kdy je ve stádiu larvy. Ve stádiu brouka, i když ještě není plně vyvinuté, je nebezpečí, že se poražené stromy nepodaří včas asanovat a brouk ukončí vývoj a vylétne v průběhu jejich zpracovávání.
Nepovolený zábor lesní půdy
Podle zákona (č. 289/1995 Sb., § 11, odst. 4) nesmí nikdo, tedy ani majitel lesa, použít lesní pozemky k jiným účelům. Majitel lesa je tedy povinen žádat o povolení vyjmutí z lesní půdy i v případě, že by si na svém lesním pozemku chtěl pro své vlastní použití postavit chatu či kůlnu na nářadí. S žádostí o vyjmutí z lesní půdy se musí obrátit na orgán státní správy lesů, tj. na příslušný okresní úřad. O povolení musí požádat i ten, kdo chce v lesem postavit silnici či realizovat jinou investiční stavbu.
Nepovoleným záborem lesní půdy jsou však i jakékoli skládky odpadků. Pokud inspektoři ČIŽP na lesním pozemku takovou skládku objeví, uloží jeho majiteli opatření k nápravě. To znamená, že mu přikáží, aby skládku odstranil, popřípadě podle typu odhozeného materiálu i pozemek asanoval. Pokud toto uložené opatření majitel nesplní, postihne ho peněžitá pokuta.
Výchovné zásahy
Výchovné zásahy, které je nutné v daném lesním porostu udělat, obsahuje příslušný lesní hospodářský plán nebo lesní hospodářská osnova. Jimi dané výchovné zásahy do 40 let věku porostu jsou závazné pro státní lesy a obce. Probírku by měl vyznačit odborný lesní hospodář a majitel lesa by měl v zájmu kvality svého majetku postupovat v souladu s jeho doporučeními.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Dobrý den,
z mého pozemku který byl zalesněn bylo vykáceno 8 dubů letních.
Průměr kmenů byl od 55 - 70 cm. Výška 22-25 metrů.
Člověk který je nechal vykácet se nyní chce domluvit a zaplatit mě cenu palivového dřeva cca 20 000,-. Prosím mohu se nějakým způsobem bránit podáním trestního oznámení a jaká cena za stromy mě opravdu přináleží?
Děkuji za odpověď.
Romana Filipová z Hradce Králové