„Lesy v národním parku nejsou hospodářské lesy. Jejich účelem není produkce dřeva a ta také není důvodem, proč Česká republika na Šumavě vyhlásila národní park. Rád osobně ukážu, jak úspěšně přirozená obnova v horských smrčinách probíhá. Z letadla ani vrtulníku to pochopitelně vidět není. O Šumavě budu samozřejmě hovořit s premiérem i ministry, hejtmany Jihočeského a Plzeňského kraje i obcemi. Věřím v oboustranně racionální a věcnými argumenty podložený dialog,“ reagoval na kritiku expremiéra Miloše Zemana a některých senátorů ministr životního prostředí Ladislav Miko.
Není možné posuzovat hodnotu horských smrčin cenou dřeva. První zóna národního parku je oblastí, která slouží laikům i vědcům k poznání toho, jak sama příroda pracuje. Pokud ba se mělo ke všem šumavským lesům přistupovat jako k lesům hospodářským, pak je třeba také dodat, že by tím Česká republika přišla o svůj největší národní park. Hospodářský les národním parkem být opravdu nemusí, uvedl ministr Miko.
„Vím, že Správa NP Šumava zasahuje proti kůrovci diferencovaně, ale aktivně a situaci má pod kontrolou. Sledování horských smrčin na Šumavě přesvědčivě ukazuje, že bez lidských zásahů tam přirozená obnova velmi úspěšně probíhá,“ sdělil ministr životního prostředí Ladislav Miko.
„Pokud chceme mít na Šumavě skutečný národní park, musíme dát jeho přírodě šanci. Šumavská příroda potřebuje ochranu. Pokud je jí ale potřeba před něčím zachraňovat, tak to jsou především časté změny způsobu managementu a politická, odborně nepodložená, rozhodnutí,“ uzavírá Ladislav Miko.