Na protipovodňová opatření se od roku 2002 vynaložily miliardy korun a k ochranným opatřením orientovaným na retenci vody v povodích se v souvislosti s povodněmi ve svém prohlášení zavázala i vláda. Jak se ukázalo při loňské povodni, většina protipovodňových staveb měla své opodstatnění. Pouze minimum nesplnilo svůj předpokládaný účel.
Řečeno slovy odborníků, každá z dosavadních povodní byla totiž trochu jiná a její průběh se nedal přesně předem určit. Navíc se do popředí dostal i problém zanesených menších vodních toků, které řádku let nikdo nečistil a jejichž dno se stále zanáší. V důsledku toho se do koryta vejde stále méně vody. Pokud pak její hladina stoupne, rychleji se rozlévá do okolí. Dokonce když v jednom zemědělském podniku chtěli opravit meliorace a začít je znovu využívat, zjistili, že zařízení ústí pod dnem vodního toku, které bylo nyní mnohem výš, než pamatovali z minulosti. Takže by vodu z polí vlastně neměli kam odvádět. Na plošnou údržbu říček a potoků nejsou samozřejmě potřebné peníze, ale určitě by se vyplatilo zaměřit větší pozornost také na ně. Tento krok by přinesl své ovoce ve formě nižších škod na majetku v případě povodní, s nimiž, jak řekl jeden povolaný člověk, se musíme naučit žít.
Stejně jako povodně republiku ohrožuje i sucho. O tom jsme se mohli přesvědčit tento rok. Letošek z hlediska průtoků a srážek porovnávají odborníci s rokem 1947, kdy bylo katastrofální sucho na celém území ČR. Škody a počty zasažených obyvatel jsou v tomto případě násobně vyšší než při povodních. Proto zástupci sedmi firem - Heineken ČR, Ambruz & Dark Deloitte Legal, Mosaic House, Plzeňského Prazdroje, Skanska, Škoda Auto a skupiny ČEZ na nedávné konferenci při příležitosti Dne vody podepsali prohlášení, ve kterém se zavazují k odpovědnému nakládání s vodou. Je totiž živel, který je třeba usměrňovat, ale nelze se k němu chovat macešsky, protože je pro lidstvo nepostradatelný.