15.02.2005 | 03:02
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Neradostné vyhlídky

Rekordní loňská úroda obilí, stagnující trh a zatím relativně dobré předpoklady pro nadprůměrnou sklizeň i v letošním roce dělají starosti nejen Ministerstvu zemědělství, Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu, ale především pěstitelům, kteří mají plné sklady a s postupujícím časem také rostoucí obavy, že svoje obilí do žní neprodají. Jak se zdá, řešení této obtížné situace má nyní v rukou Evropská komise, ta však zatím žádné konkrétní opatření, které by českým zemědělcům pomohlo, nepřijala.

Podle předsedy Zemědělského svazu ČR je třeba především rozhýbat tuzemský trh s obilím. To, jak řekl, zemědělci očekávali od intervenčního nákupu, který měl být stabilizátorem trhu. Tuhle funkci ale zatím neplní, což vnáší mezi pěstitele nervozitu, protože prostředky, které mají vázané v neprodaném obilí, chybí jinde. Negativní důsledky současného stavu se již začínají projevovat mírným poklesem ceny. „U potravinářského obilí, jsme dnes pod intervenční cenou o pět až deset procent. U krmného obilí proti loňskému únoru zaznamenáváme pokles cen 20 až 30 procent,“ říká Jirovský s tím, že se zcela zastavil nákup sladovnického ječmene, protože k nám byl dovezen z Francie. „Očekávali jsme, že v okamžiku nadprodukce obilí spustí Evropská unie vývoz do třetích zemí. Dva milióny tun vyvezeného obilí, na které nedávno vypsala tendr, ale v rámci evropského trhu mnoho neznamenají,“ konstatuje. Určitý další pokles cen obilí v následujícím období považuje Jirovský za pravděpodobný. „Jestli ale u nás a sousedních středoevropských státech půjdou ceny obilí dolů, tak smetou ceny i ve starých členských zemích unie,“ dodává.
Podle Předsedy Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jana Veleby současné neprodejné zásoby obilí u pěstitelů představují zhruba deset miliard korun a vzhledem k tomu že intervenční nákup vázne, zůstanou zřejmě zásoby před žněmi vysoké. „Je nezbytné zvýšit subvencovaný vývoz, za to je třeba v Bruselu lobovat. Myslím, že je to v současné době klíčová záležitost. Když se to nepodaří, část obilí se nepromění v peníze a zejména podniky se slabší živočišnou produkcí, které nemohou obilí sami spotřebovat, budou mít velké existenční problémy,“ varuje Veleba. Po mírném snížení ceny obilí bude podle něj následovat další pokles. „U krmného obilí může spadnout cena ke dvěma tisícům korun za tunu, u potravinářské pšenice k 2700 Kč/t a pro pěstitele nastane krize. Nedojde-li k masivnímu export obilí z Evropské unie lze výrazný propad ceny očekávat pravděpodobně již v květnu,“ upřesňuje.
Ani předseda představenstva Českomoravského sdružení organizací zemědělského zásobování a nákupu Miroslav Zobal nevidí situaci na trhu s obilí optimisticky. „V současné době se zatím vyváží, u krmného obilí za ceny mezi 2500 a 2600 Kč/t. Podle našich zkušeností ale koncem března a v dubnu zájem obvykle končí a nakupující čekají na novou sklizeň. Takže se obávám že se zásoby prodat nepodaří,“ říká. Také on je přesvědčen, že cena obilí bude padat. „Podle odhadů se zřejmě bude krmná pšenice pohybovat v cenách kolem 2200 Kč/kg a nelze předpokládat že budou vyšší. Pěstitelé si však stále myslí, že když jim dnes nabízíme 2400 korun za tunu pšenice, tak je chceme podrazit, ale jak se budou blížit žně a skladové kapacity budou chybět nastane s prodejem problém, protože subjektů, které vůbec budou ochotny něco nakoupit, bude málo,“vysvětluje. Zlom podle Zobala zřejmě nastane v dubnu. Zatím totiž zemědělci stále věří, že to, co mají nahlášeno od nich také SZIF musí vykoupit. „Je ale otázka, kde na ten objem obilí vezme fond sklady. Když započítáte dopravní náklady u skladů, které by byly například k dispozici v Německu, tak budou chybět prostředky,“ dodává. Navíc někteří pěstitelé zřejmě nebudou v důsledku průběhu letošní zimy u skladovaného obilí schopni splnit kvalitativní parametry, které intervenční nákup vyžaduje.
Potíže ale mají i organizace zemědělského zásobování a nákupu. Zemědělci totiž zkrmují vlastní obilí, takže klesá odbyt krmných směsí a jejich sklady se vyprazdňují pomaleji.
Přestože je problém s přebytkem obilí celoevropský, česká strana se podle ředitele odboru rostlinných komodit MZe Zdeňka Trnky snaží Evropskou komisi upozornit na výrazné znevýhodnění středoevropských zemí, které mají proti těm přímořským podstatně horší přístupem k přístavům, odkud jde obilí do světa. Podle jeho slov dopravní náklady prodražují tunu středoevropského obilí zhruba o 20 až 30 eur. V tendrech na subvencovaný export tedy logicky zvítězí obchodníci z Nemecka nebo Francie. Komisařka pro zemědělství Mariann Fischerová Boelová sice tyto skutečnosti bere v potaz, nicméně zatím o nějaké selektivní metodě pro pomoc zmíněným zemím rozhodně neuvažuje. Podle komise běží všechno normálně. SZIF sice vyjednává pro české obilí sklady v zahraničí, ale k otázce úhrady dopravních nákladů se zatím Evropská komise nevyjádřila. „Podle jejího stanoviska je třeba umístit nejprve všechno, co je možné u nás, pro zbytek vyjednat zahraniční kapacity a následně postoupit veškeré údaje k autorizaci komisi. Součástí této autorizace pak bude i stanovisko komise k případnému přispění na zmíněné více náklady,“ vysvětluje Trnka. Samotná autorizace podle něj trvá zhruba čtyři až pět týdnů. Kdy se však intervenčnímu fondu podaří shromáždit všechny potřebné údaje zatím jasné není.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down