Svaz marginálních oblastí (SMO) podporuje snahu všech zemědělců o dosažení konkurenceschopnosti. Rozhořčení producentů mléka je pochopitelné z hlediska finančního. Ziskový mléčný byznys se totiž pravděpodobně v roce 2009 přesune do ztráty. A v mínusu bude bohužel nejen produkce mléka, ale i její sesterská produkce masa. Uvedl to předseda SMO Milan Boleslav s tím, že produkce hovězího masa je ztrátová už několik let.
SMO však nevidí smysl v blokování silnic a má za to, že příčiny a řešení problému jsou podstatně jiné, než je v současnosti prezentováno. Blokovat dálnice v okamžiku, kdy komunikace nevázne, je nesmysl. „Nemá cenu se vlámávat do otevřených dveří ministerstva,“ konstatoval. Tento přístup podle něj dělá ze zemědělců v očích veřejnosti umanutou skupinu. „A utrpí tím pověst všech zemědělců. Jen málokdo totiž řekne: Agrární komora demonstruje“, bohužel obvyklá formulace je, že zemědělci demonstrují.“ Veřejnost si z toho vezme, že zemědělci demonstrují za vyšší cenu mléka na komoditní burze. A ta je pochopitelně neovlivnitelná a tudíž snaha zemědělců nesmyslná.Velmi nefér na současném přístupu je zejména to, že si Agrární komora ČR bere jako rukojmí travní porosty a vyhrožuje, že by mohl chybět dobytek na údržbu krajiny. „Není přitom žádným tajemstvím, že většina dojnic se na pastvinu prakticky nepodívá a mléko produkuje zavřená v kravíně. Jedná se tudíž o klasický případ zneužití populárního tématu. O to pikantnější je, že údržbou krajiny se zaštiťuje ta Agrární komora ČR, která se spíše stará o potřeby intenzivního zemědělství, viz její snahy o vyplácení dotací pouze na ornou půdu,“ konstatoval. „Zde je proto potřeba poctivě konstatovat, že travní porosty, tzn. louky a pastviny v České republice udržují masné krávy, nikoli dojné,“ doplnil.
Nefér argumentem je podle SMO i polovičatá pravda o tom, že se snižují počty dojných krav. Toto je totiž zákonitý proces vzhledem k tomu, že každoročně roste dojivost na jednu krávu. Jedině z důvodu dvacetiprocentní nadprodukce mléka mohou diktovat mlékárny zemědělcům ceny. Pokud nedonutíme spotřebitele, aby každoročně pili více a více mléka, tak potom logicky musí dojných krav ubývat. Navíc je zde přesně stanovená kvóta, kolik mléka lze maximálně vyrobit a někteří zemědělci paradoxně na zachování kvót trvají, takže počet dojnic při zvyšující se užitkovosti logicky musí klesat, vysvětlil Boleslav a poznamenal, že produkce mléka je uzavřeným odvětvím – mohou jej produkovat jen vybraní zemědělci. Pokud tedy chceme zvýšit konkurenceschopnost produkce mléka v ČR, tak se musí vážně začít pracovat na odstranění kvótového režimu, protože právě tento ochranářský systém přivedl mléko k nekonkurenceschopnosti. Zcela nepochopitelně však někteří zemědělci právě při nedávných demonstracích ještě více volali po utužení tohoto režimu. Všechny tyto požadavky totiž snižují důvěru v zemědělce jako celek. Řešení situace spíše zastírají a oddalují. Skutečným východiskem je srovnání podmínek českých zemědělců s jejich kolegy v Evropské unii ve všech oblastech. SMO prosazuje vzhledem k přírodním podmínkám ČR přechod na rakouský či švýcarský model produkce mléka na travních porostech, který znamená vyšší kvalitu produkce, nižší náklady a vyšší konkurenceschopnost. I proto se SMO obrátil na ministra zemědělství, aby posuzoval skot jako celek, protože jinak se bude jednat zase jen o vytloukání klínu klínem. Jen tak dojde ke zprůhlednění systému a naši farmáři budou moci uplatňovat svoji produkci na nedeformovaných trzích komodit a potravin, dodal Boleslav.
