Největším problémem zemědělců jsou nerovné podmínky, za kterých hospodaří, ať už to je ve vztahu Evropské unie k třetím zemím, nebo nových a starých členských států. „Co se týká fungování firmy a výroby, tak s tím si dovedeme poradit, jako zemědělci to zvládneme, ale již neovlivníme vládou a politikou dané podmínky,“ uvedl ředitel Zemědělského družstva Sever Loukovec Josef Lojda, které hospodaří nedaleko Mnichova Hradiště.
Čeští zemědělci se podle Lojdy svojí produktivitou práce již vyrovnají západním sousedům. Pozadu však zůstávají v zainvestovanosti farem, v důsledku čehož nevykazují takové výkony, poznamenal ředitel tohoto družstva, které se zabývá klasickou zemědělskou výrobou a v soutěži Zemědělec roku 2008, pořádanou vydavatelstvím Profi Press, skončilo na devátém místě. „Je to určité ocenění naší práce,“ poznamenal Lojda.
Loukovecké družstvo svým hospodařením navazuje na původní družstvo Drahotice, které bylo založeno v roce 1949. Postupně byla v této oblasti zakládána další družstva, která byla následně slučována a v roce 1974 z nich vzniklo JZD Sever Loukovec. V té době hospodařilo na výměře kolem 1750 hektarů zemědělské půdy a zaměstnávalo na 220 pracovníků. V roce 1999 však převzetím pozemků od ZD Jivina, které ukončilo svoji činnost vyhlášeným konkurzem, se výměra družstva rozšířila na nynějších 2630 hektarů zemědělské půdy. „V současnosti v něm pracuje 69 zaměstnanců, což je o polovinu méně než před deseti lety,“ podotkl Lojda a připomněl, že po transformaci zemědělských družstev v roce 1992 někteří zemědělci začali soukromě hospodařit. Družstvo jim vydalo přibližně 200 hektarů zemědělské půdy. „Se soukromníky, které máme v sousedství vycházíme většinou bez potíží,“ reagoval Lojda na stále objevující se příklady sporů mezi velkými podniky a soukromými farmáři. I následně podle něj občas někdo zažádá o výdej půdy a chce sám hospodařit. „Pozemky jim vydáváme buď na základě dohody, nebo podle uzavřené smlouvy,“ vysvětlil. Družstvo má smlouvami o užívání pokrytu většinu pozemků. „U některých je ale nemáme, protože vlastníka neznáme a nebo s námi nekomunikuje.“
Družstvo se pokouší půdu také nakupovat. Zatím získalo pozemky pod svými objekty. Podle Lojdy je však proti soukromě hospodařícím rolníkům znevýhodněno tím, že nemůže jako celek kupovat pozemky od Pozemkového fondu ČR. Musí tak přesvědčit některého z jeho členů, aby je koupil jako fyzická osoba. To bývá někdy problém, podotkl. Smlouvy se družstvo snaží uzavírat na pět a deset let. „Přistupujeme k tomu hlavně z hlediska investic, protože když investujeme například do kravína, potřebujeme mít nějakou jistotu, že budeme mít kde hospodařit. Navíc ani banka nám bez určité jistoty nepůjčí peníze,“ vysvětlil. „V poslední době ale není v tomto podnikání žádná jistota. Předpisy se stále mění. Například dřevěné boudy pro telata, které jsme měli, byly náhle malé. Nakoupili jsme větší boudy a ejhle - zase byly po nějaké době malé. Postavili jsme jímku s kapacitou na tři měsíce a najednou se dnes vyžaduje kapacita na šest měsíců,“ posteskl si. „Kdyby něco platilo alespoň pět let. My ale do něčeho investujeme, pak se změní vyhláška a abychom investovali znovu.“
Zasáhla BSE Rostlinná výroba družstva je kromě krmných plodin, jako kukuřice, vojtěška a výroba sena, zaměřena především na pěstování obilnin. Asi 1050 hektarů zaujímá pšenice, 230 hektarů krmný ječmen, 380 hektarů řepka, 60 hektarů mák a 150 hektarů cukrová řepa. „Vloni se nám povedly pro nás rekordní výnosy,“ poznamenal s tím, že například u pšenice dosáhli výnosu 7,5 t/ha . Horší to už bylo s cenami. „Co se týká obilnin, měli jsme dlouhodobou smlouvu se ZZN Děčín, potažmo na dodávky pro lihovar Trmice na úrovni tisíc tun.,“ podotkl. Další produkci prodávali postupně kvůli zajištění cash flow.
„Věřím, že cenová hladina se určitým způsobem narovná. Většina faktorů jde ale mimo nás a my nejsme schopni je ovlivnit. Zase je to, bohužel, především ve východní Evropě, nerovnost podmínek evropský trh bourá, a navíc dochází k záměrnému decimování živočišné výroby a zpracovatelského průmyslu, čímž nám mizí odbytiště našich komodit“ poznamenal.
V oblasti živočišné výroby se družstvo zaměřuje na chov dojného skotu, má asi 500 dojnic. „Převodním křížením se postupně dostáváme na holštýnské plemeno,“ podotkl s tím, že podnik musel také překonat výskyt bovinní spongiformní encefalopatie (BSE). „Zrekonstruovali jsme stáje pro skot a už vypadalo, že se stádo stabilizuje. Pak se ale objevila BSE. Takže jsem museli porazit 82 kusů. Novými nákupy se nám destabilizoval zdravotní stav dojnic,“ poznamenal s tím, že následky se již podařilo zahladit. Nyní dosahují užitkovost v průměru 7200 kilogramů mléka za laktaci. Naším nejbližším cílem je dosáhnout osm tisíc kilogramů mléka při zachování dobrého zdravotního stavu stáda. Problémem je ale nízká výkupní cena. Ta představuje 6,44 koruny za litr. To znamená, že na každém litru prodělávají téměř dvě koruny. „Když jsme spočítali standardní náklady, jsme schopni mléko krátkodobě vyrábět za osm až 8,20 koruny za litr. Pokud bychom museli za tyto náklady vyrábět delší dobu, negativně a nenávratně by se to projevilo na zdraví a kondici stáda,“ upozornil Lojda. Špičková mléčná farma je schopna dlouhodobě vyrábět za 8,50 Kč/litr. Nižší náklad je nereálný. „Neštěstím je, že výkyv u všech komodit je směrem dolů. Unie by ale na tyto výkyvy měla reagovat rychleji,“ připomněl. Chybí také přímá podpora mléka ze strany vlády, řekl. Podobně jako jiné podniky musí totiž i loukovecké družstvo splácet ještě půjčky. Do chovu skotu v minulých letech totiž investovalo 36 milionů korun. A to za těchto cen nejde.
Bez potíží není ani produkce brojlerů, kterých družstvo chová kolem 40 tisíc kusů. „S těmi jsme ekonomicky zhruba na nule,“ uvedl ředitel družstva. Potýkají se ale s dovozy ze třetích zemích. „V České republice musíme v chovu brojlerů dodržovat celou řadu předpisů, teď se začal sledovat výskyt salmonely, takže zootechnici každou chvíli odebírají vzorky na salmonely. Pak se k nám pustí dovozy z Brazílie a z Thajska. Pochybuji, že tam někdo chovy tak pečlivě sleduje,“ zdůraznil.
Výstavbu bioplynové stanice ztěžuje obec Družstvo uvažuje také o výstavbě bioplynové stanice, aby si v této době, často nečekaných cenových výkyvů, zajistilo určité stabilnější příjmy. „Rozjeli jsme zjišťovací řízení a dozvěděli jsem se, že obec bioplynovou stanici nechce. Lidé měli různé obavy, nicméně my jsme jim nabízeli, že zařídíme autobus na exkurzi a přihlásili se nám z obce pouze dva lidi,“ uvedl s tím, že museli tedy pozměnit svůj záměr a hledají teď nové místo zamýšlené výstavby. I když už pro nás nebude tak výhodné z hlediska rozložení rostlinné výroby, podotkl.
V souvislostí s ekonomickou krizí však zatím zastavili veškeré investice. „Máme schválenou dotaci z Programu rozvoje venkova na zastřešení stání pro telata. Bohužel je to nějakých 25 procent, zbytek musíme dofinancovat sami. To je v tuto dobu pro nás hodně. Loni jsme také prováděli opravy střech, okapů a podobně, ale i to jsme přerušili,“ konstatoval s tím, že nyní je prioritou udržet firmu. „Naší základní snahou je zajistit lidem práci a mzdu. Tak se odlišujeme od běžných průmyslových firem, kde hledí zejména na zisk,“ konstatoval Lojda s tím, že k celkové situaci přispívají značnou měrou i supermarkety, které neustále zvyšují ceny potravin na pultech, i když ceny zemědělců padly pod dlouholetý průměr. „Veškeré tyto zisky, které vytahají z kapes našich občanů vyvádějí za hranice. Navíc je potřeba se podívat na kvalitu výrobků, které prodávají. Například některé uzeniny vyrobené převážně z kůží a sóji, jogurty které téměř neobsahují mléko ale pouze náhražky a podobně. Je třeba, aby se lidé dověděli pravdu a přestali tyto skutečnosti zazlívat zemědělcům, protože pro zemědělce jde o jeden z největších existenčních problémů současnosti,“ dodal ředitel Zemědělského družstva Sever Loukovec.
