Nerovnováha v cenách za mléko a hovězí maso se narovnala vstupem České republiky do Evropské unie. Zpracovatelé museli zvyšovat ceny jak za mléko, tak za kvalitní maso, což pomůže chovatelům kombinovaného plemene vyrovnat rozdíl v ekonomice, zejména tržbami za maso, sdělil organizátor národní výstavy českého strakatého skotu v Radešínské Svratce na Žďársku Roman Šustáček. Navíc český strakatý skot se stává zajímavým exportním zbožím. Zájem obchodníků se zaměřuje na telata, plemenná zvířata, ale nejvíce na mladý zástavový skot o hmotnosti mezi 250 až 300 kilogramy. Vyvážejí jej do Řecka, Itálie a balkánských zemí, kde se dokrmuje, dodal.
Po vstupu ČR do unie by se měla srovnat ekonomika mezi chovem skotu s kombinovanou užitkovostí a mléčnými plemeny, prohlásil ministr zemědělství Jaroslav Palas. Ministerstvo míní formou doplňkových přímých plateb chov skotu maximálně podporovat, uvedl na výstavě. K záměru přispějí i různé programy podpor, především z Horizontálního plánu rozvoje venkova, které směřují do méně příznivých oblastí a podpora údržby krajiny pastvou hospodářských zvířat.
Dále ministr poukázal na to, že masný a kombinovaný skot, který české strakaté plemeno reprezentuje, se vrací do podhorských oblastí, aby se plně využily trvalé travní porosty. Předpokládá, že využíváním klasifikace jatečné kvality systémem SEUROP budou zvířata lépe finančně ohodnocena, což srovná rozdíly mezi specializovanými mléčnými plemeny a kombinovaným skotem.
Spotřeba hovězího masa v ČR Podle předsedy Zemědělského svazu Miroslava Jirovského klesla spotřeba hovězího masa za deset let ze zhruba 29 kilogramů na obyvatele a rok na 10,5 kilogramu, zatímco v EU je to v průměru 18 kg a v Americe 50 kilogramů. Obrat k lepšímu už nastává u spotřeby mléka, kde byla situace obdobná. Stavy skotu u nás od roku 1990 poklesly na 40 procent, o zhruba dva miliony kusů na 1,4 milionu. Stavy dojnic potom z jednoho a čtvrt milionu na 430 000, upřesnil.
