Rozdílné názory na podmínky v oblasti zemědělství, za kterých by mělo vstoupit do Evropské unie deset kandidátských zemí, se nezměnily ani po dnešním setkání jejich ministrů zemědělství s evropským komisařem Franzem Fichlerem v Praze na konferenci Rozšíření a zemědělství. Přitom to byla poslední příležitost pro vzájemnou výměnu názorů před závěrečným kolem vyjednávání, které má skončit zhruba za šest týdnů.
Ve svém vystoupení Fischler zdůraznil, že rozhodnutí bruselského summitu zmrazit rozpočet na Společnou zemědělskou politiku EU znamená, že není možné jakékoli zlepšení situace pro kandidáty pokrýt ze současného rozpočtu, ale bude muset být zaplaceno ostatními farmáři z EU. Komisař ministry vyzval k realismu a pragmatičnosti, které označil za nezbytnou podmínku pro ukončení vstupních rozhovorů a radil jim, aby zaujali rozumné pozice a žádali jen to, co je pro EU splnitelné. "Nakonec budete muset přesvědčit své farmáře, aby výsledek jednání akceptovali. Musíte proto být pragmatičtí," řekl. Ekonomická situace farmářů v kandidátských zemích se, jak řekl, po vstupu zlepší hned ze čtyř důvodů. Za prvé budou mít lepší příležitosti na velkém trhu EU, vzrostou ceny jejich produktů a využijí další podpůrné mechanismy Společné zemědělské politiky, za třetí začne v kandidátských zemích zásadní podpora rozvoje venkova a konečně budou se jim zvyšovat přímé platby.
Z "inventury" provedené v minulých dnech se všemi kandidáty vyvozuje Evropská komise, že je třeba jim stanovit jasnou hranici. Ta je dána zejména finanční perspektivou schválenou v roce 1999 v Berlíně, která počítá pro každý rok s nepřekročitelnými stropy (necelých devět miliard eur pro všechny nováčky). To, co nyní leží na vyjednávacím stole, se této hranici už těsně blíží. Trvat na požadavcích v oblasti přímých plateb je tedy podle komisaře nerealistické stejně tak jako usilovat o změnu navrženého modelu nabíhání těchto plateb. Řada kandidátů ale rozhodně odmítá desetileté přechodné období pro postupné zvyšování přímých dotací s tím, že zkrácení o dva, tři roky by nemělo vliv na nynější finanční výhled ale znamenalo by změnu rytmu přímých plateb po roce 2006, o nichž se teprve bude jednat, a to za přítomnosti nových členů. Někteří odborníci považují za pravděpodobné, že o možnosti zkrácení přechodného období se v závěru samotných přístupových rozhovorů bude ještě jednat.
Dnes unie kandidátům nabízí 25 procent přímých podpor v roce 2004 a jejich zvyšování po pěti procentech do roku 2007; poté mají růst po deseti procentech, aby v roce 2013 dosáhly plné výše. Podle ministra zemědělství Jaroslava Palase trvá česká strana, podobně jako mnozí jiní kandidáti, kromě požadavku na kratší dobu nabíhání přímých plateb, také na tom, aby mohla svým zemědělcům po vstupu do unie dorovnat ze státního rozpočtu platby nad 25 procent v případě, že to bude potřebné. „Chceme mít tuto možnost otevřenou, kdyby se ta či ona komodita dostala do nerovnovážného postavení a znamenalo by to nejen snížení příjmu zemědělce, ale i likvidaci té či oné komodity,“ Fischler v zásadě připustil takovou možnost ovšem pouze za předpokladu prokazatelné ztráty příjmů českých zemědělců oproti předchozímu období.
Kromě přímých plateb se pražská jednání soustředila také na zvýšení výrobních kvót. Zde nastává ze strany Evropské komise mírný posun směrem vzhůru. Komise připustila změnu referenčního období, podle něhož se kvóty počítají, a bere nyní v úvahu i rok 2000, ba 2001, pokud kandidátské země poskytnou úplné a věrohodné statistiky. ČR by měla tyto údaje v Bruselu předložit 15 listopadu.
Nespokojenost a nesouhlas se současnými návrhy Evropské komise přišlo ve minulý čtvrtek vyjádřit před pražský hotel Diplomat, kde se konference ministrů zemědělství kandidátských zemí konala, asi 300 zemědělců.
