Zemědělci z horských, podhorských a příhraničních oblastí České republiky sdružení ve Svazu marginálních oblastí (SMO) ostře nesouhlasí s posledním stanoviskem představenstva Agrární komory ČR (AK), které odhlasovalo, že by národní platby měly být vypláceny nikoliv na veškerou zemědělskou půdu, ale jen na ornou půdu. Sdělil to předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav.
Podle Boleslava takový přístup by byl diskriminační a v příkrém rozporu s dosavadní politikou ministerstva zemědělství, které prosazuje rovný přístup ke všem českým zemědělcům. Svaz marginálních oblastí, přestože zastupuje zemědělce hospodařící převážně na travních porostech je podle Boleslava pro vyplácení národního dorovnání přímých plateb na ornou půdu i travní porosty. „Zemědělci musí trvat na dodržení závazku vlády, že zajistí plné dorovnání přímých plateb z národních zdrojů. Vládní prohlášení Topolánkovy vlády mluví o plném možném rozsahu národního spolufinancování a tento možný rozsah pro rok 2009 je 90 procent úrovně plateb, které dostávají zemědělci ve starých zemích Evropské unie. Jen tak je možno zajistit konkurenceschopnost českých zemědělců v dnešním otevřeném trhu,“ zdůraznil s tím, že nejde jen o konkurenceschopnost obilí z orné půdy, ale i o hovězí maso a mléko z travních porostů. Podstatným faktem podle SMO je i to, že zemědělci na loukách a pastvinách podle legislativy nesmějí a kvůli přírodním podmínkám většinou ani nemohou rozorat své pozemky a dosáhnout tak na vyšší tržby a platby. Dle příslušných nařízení EU musí Česká republika dokonce vykazovat určitý minimální podíl tzv. stálých pastvin.
Ředitel Českého svazu chovatelů masného skotu Kamil Malát informoval, že při současné výši rozpočtu znamenalo, že na jeden hektar orné půdy by vycházelo zhruba 500 korun, na ostatní zemědělskou půdu by to byla nula. Pokud podle něj zůstane rozpočet v navržené výši a vyplácela by se platba na zemědělskou půdu, činila by přibližně 370 korun na hektar. „I přesto, že se o rozpočtu stále jedná a v této fázi je primárním úkolem zabezpečit maximální možnou výši finančních prostředků, vyslovili jsme naprostý nesouhlas s rozhodnutím představenstva AK a požadujeme, aby AK své stanovisko ještě přehodnotila, aby bylo zaručeno, že konečnému rozhodnutí o způsobu výplaty předcházela dostatečná diskuze podepřená argumenty obou stran – zemědělců z produkčních i neprodukčních oblastí,“ uvedl. Agrární komora hodlá podle svého vyjádření o této problematice ještě diskutovat.
