Nevládní organizace představily společný plán, který má zajistit konkurenceschopnost zemědělství

Zemědělské a potravinářské nevládní organizace představily společnou iniciativou, která má zajistit dlouhodobou stabilitu, konkurenceschopnost a udržitelnost českého zemědělství. Navrhují změnu dotační politiky, požadují snížit byrokracii, více investovat do zpracování surovin přímo v ČR a více chránit domácí producenty před konkurencí ze třetích zemí. Svůj plán minulý týden zástupci nevládních zemědělských organizací představili premiéru Petru Fialovi. „Chceme jasnou změnu politiky,“ prohlásil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

Aktivní zemědělci musí bojovat o přežití

Jak uvedli zástupci Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR po jednání na setkání s novináři, premiéra jejich program zaujal a ve velké většině se s ním shoduje. Současná dotační politika je podle zemědělců neefektivní a musí se zaměřit na aktivní a produkční farmáře. „Aktivní zemědělci dnes musí bojovat o přežití v systému, který motivuje k neprodukčnímu hospodaření. Žádáme přímou podporu výroby potravin,“ prohlásil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. České zemědělství se podle nevládních organizací ocitlo na křižovatce. „Buď se rozhodneme pro strategii, která nás dovede k potravinové bezpečnosti a silné konkurenceschopnosti, nebo budeme nadále pasivní obětí byrokratických pravidel a globálního trhu,“ konstatoval Doležal. S úpravou dotační politiky souhlasí i ministr zemědělství Marek Výborný.  Podle něj však řešením nemohou být donekonečna dotace.  České zemědělství podle zástupců organizací ohrožuje také nedostatečná produkce potravin s přidanou hodnotou, což považuje za problém i Výborný. Podle něj je důležité mít dostatek zpracovatelských kapacit, aby se například české mléko zpracovávalo v ČR, nikoliv v zahraničí. Organizace proto navrhují zvýšit investice do technologií na zpracování surovin. „Stát by se také měl zaměřit na dovozy potravin z třetích zemí, které nesplňují naše přísné standardy, ať už jde o pesticidy nebo antibiotika a růstové hormony, které jsou v EU zakázané,“ podotkla prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová.  Výborný se se zemědělci a potravináři shoduje na snižování byrokracie. „Jsme jednoznačně ve shodě, že musíme nadále intenzivně pokračovat v deregulaci,“ potvrdil. Podle nevládních organizací další administrativní zátěž přinese například nově zaváděný takzvaný ESG reporting, tedy pravidelné informování o emisích uhlíku, nebo nařízení o odlesňování. Večeřová upozornila, že regulace zvyšují potravinářům i zemědělcům náklady. Společná zemědělská politika musí zajistit důstojný příjem pro zemědělce, jak předpokládá článek 39 Smlouvy o fungování EU. To znamená zejména nastavení podmínek, které umožní farmářům být konkurenceschopní na trhu. „Evropská politika se musí vrátit ke svému původnímu poslání – zajistit stabilní produkci kvalitních potravin. Není možné, aby čeští farmáři kvůli politickým experimentům končili se zemědělstvím a nahrazoval je levný dovoz,“ míní prezident Společnosti mladých agrárníků ČR David Brož.*