Po vstupu České republiky do Evropské unie se pro nás stane závazná takzvaná nitrátová směrnice. Jejím hlavním cílem je snížit znečištění vod, které způsobují nebo vyvolávají nitráty ze zemědělských zdrojů. Předběžné odhady nákladů spojených s naplněním směrnice se prozatím pohybují kolem 28 miliard korun.
Dosavadní plán počítá se vstupem ČR do EU k 1. lednu 2003. „Do té doby musí být na základě monitoringu povrchových a podzemních vod stanoveny takzvané zranitelné oblasti, což jsou plochy se zemědělským hospodařením, které tyto vody ovlivňují,“ uvedl Pavel Rosendorf z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka na semináři zabývajícím se dopadem Směrnice Rady 91/676/EEC (tzv.nitrátová směrnice, kterou týdeník Zemědělec zveřejnil v č. 35/2001) na české zemědělství. Pro zranitelné oblasti, které budou podle odhadů ministerstva životního prostředí zahrnovat více než třetinu ploch zemědělské půdy, se stanoví akční programy. Jde o soubor opatření, která by měla snížit zatížení vod nitráty pocházejícími ze zemědělských půd a vycházejí ze zásad správné zemědělské praxe, které jsou pro tyto oblasti povinné a dobrovolné pro zbytek území. „Za dodržování těchto zásad nebude žádná náhrada,“ uvedl Jan Klír z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. Jak ale dodal, řada požadavků nitrátové směrnice je již zakotvena a vyžadována v současné legislativě, především v zákoně o hnojivech a jeho vyhláškách.
Největším problémem spojeným se zaváděním nitrátové směrnice jsou nevyhovující skladovací kapacity pro statková hnojiva. Podle strategie financování implementace nitrátové směrnice, kterou před měsícem schválila vláda, přesahují finanční požadavky spojené s dobudováním a obnovou kapacit skladů u většiny farem jejich ekonomické možnosti. Požadavky na veškeré investiční náklady se pro zemědělce odhadují na 28,2 mld. Kč. Na této částce se podílejí skladovací kapacity statkových hnojiv 11,7 mld. Kč a odpovídající zařízení stájí 16,5 mld. Kč. K tomu se připojují také náklady neinvestiční vzniklé státní správě ve výši asi 16 milionů korun ročně. Tato čísla však nejsou definitivní a mohou se ještě měnit v závislosti na konečném stanovení zranitelných oblastí.
Zemědělcům by investice do skladů statkových hnojiv a rekonstrukcí stájí mělo usnadnit několik druhů podpor. Jde například o program SAPARD, v závislosti na termínu vstupu do unie se počítá i se speciálním dotačním programem MZe. Pokud naši vyjednavači uspějí a podaří se jim prosadit jejich záměr, podílela by se EU po našem vstupu na spolufinancování především obnovy skladů na statková hnojiva 75 % procenty a zbytek by platil stát. Pro rozmezí let 2003 až 2006 se tak počítá s částkou 18,7 mld. Kč., na kterou však EU musí nejdříve přistoupit. Pokud by se tyto předpoklady splnily, zaplatili by zemědělci z výše uvedených 28,2 miliardy ze své kapsy celkem 4,799 mld. korun, Česká republika 9,4167 mld. Kč a unie by doplatila zbytek, tj. 14,079 miliardy korun.
