Nížiny zvyšují hlas

Podnikatelé z podhůří a nížin se dožadují spravedlnosti agrárních podpor, které by měli dostávat od příštího roku. Zatím platby se započítáním příspěvků pro méně příznivé oblasti vycházejí ve prospěch výše položených regionů. Vyvážit celý dotační systém, o to chce usilovat Svaz zemědělců produkčních oblastí, který vznikl poslední zářijové pondělí.

Založení svazu vidíme jako nutnost pro obhajobu oprávněných existenčních zájmů zemědělců hospodařících v intenzivních oblastech, uvádí se v jeho prohlášení. Nový svaz má být podle předsedy Josefa Hlavinky platformou pro názorovou protiváhu vůči Svazu marginálních oblastí, který má za sebou roční, poměrně úspěšné působení.
Iniciativa na obranu nížin vychází z Moravy. „Do svazu se hlásí velké podniky, zatím jich je určitě přes padesát. Odezvu má naše snaha také v Čechách. Jsme otevřenou společností pro celou republiku,“ uvedl Hlavinka. Svaz sídlí v Prostějově a bude ho řídit jedenáctičlenný výbor, do něhož bylo minulé pondělí na ustavující schůzi zvoleno prozatím sedm členů ze střední a jižní Moravy. Do volných křesel by měli usednout zástupci dalších regionů, odkud se zemědělci přihlásí.
Impulsem pro založení svazu produkčních oblastí bylo podle jeho předsedy rozhodnutí o zjednodušených přímých platbách. „Přechodem od standardního ke zjednodušenému systému se narušila původně nastavená rovnováha a podniky v úrodných regionech tak přicházejí o 300 korun na hektar. Při výměře tisíc hektarů je to roční ztráta 300 tisíc korun,“ tvrdí Hlavinka.
Z propočtů rektora Jihočeské univerzity Františka Střelečka, který k přímým platbám zahrnuje také HRDP, nevychází pro úrodný kraj tak vysoký rozdíl v dotacích na hektar zemědělské půdy oproti standardnímu systému. V kukuřičné oblasti uvádí snížení o 182 korun, v řepařské naopak zvýšení o 114 korun při dorovnání přímých plateb, s nímž se již počítá v návrhu státního rozpočtu.
„Ministerstvo zemědělství nám ještě žádné analýzy dopadů do jednotlivých oblastí nepředložilo. Doufáme ale, že se nebude rozhodovat o nás bez nás,“ zdůraznil Hlavinka s tím, že ještě nic není uzavřeného. Je přesvědčen, že korigovat je možné i horizontální plán.
„Evropská unie je založená na solidaritě, vyrovnává rozdíly mezi jednotlivými regiony, a to musí být samozřejmě i uvnitř státu. My bojujeme za vyváženou rentabilitu nížin a podhor a hor,“ říká předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav. Rozhodně se staví proti přesunu prostředků HRDP ve prospěch přímých plateb a připomíná, že zatímco tyto platby každoročně porostou až do úrovně vyplácené dnešním farmářům v unii, sazby v horizontálním plánu jsou pevné. Boleslav také upozorňuje, že ani přímé platby nebudou při dorovnání na 55 procent unijní úrovně v produkčních a marginálních oblastech vyvážené, ale lépe na tom budou nížiny. „A to platí už nyní, při navýšení 48 procent, když se rozpočítají platby na ornou půdu,“ dodal.
„Pokud platby na dorovnání z národních zdrojů rozdělené na hektar orné půdy přesáhnou 1500 korun, pak začnou působit diskriminačně směrem ke zhoršující se výrobní oblasti, stejně jako standardní přímé platby,“ potvrzuje Střeleček.
Čím vyšší poloha, tím na tom budou podniky s platbami, zahrnujícími příspěvek na LFA, lépe, navíc když budou mít co nejvíc výměry zatravněné. Tak se dají zobecnit závěry analýz Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky. „Je pravda, že podhorské a horské oblasti jsou zvýhodněné. Ale je druhá otázka, zda je to správné, a tu si musí zodpovědět politici,“ říká ředitel VÚZE Tomáš Doucha. Poznamenává, že velmi záleží na podmínkách, které budou vztaženy k poskytování plateb, tzn. pravidla správného hospodaření, a ty zatím MZe nestanovilo. Preferenci komodit živočišné výroby na travních porostech v LFA lze podle Douchy považovat za stimul k žádoucí restrukturalizaci českého zemědělství.
Všichni chceme přežít, naším cílem není jít proti zemědělcům z nížin či podhůří, utvrzují představitelé obou svazů. Hlavinka i Boleslav jsou v představenstvu Agrární komory ČR, která podle jejich slov musí současně obhajovat zájmy produkčních i marginálních oblastí. „My nevidíme konkurenta v českém zemědělci z LFA, ale v německém sedlákovi z úrodné nížiny, který bude mít i po otevření hranic proti nám zcela jiné podmínky,“ dodává Hlavinka. Zástupce svazu méně příznivých oblastí chce vyzvat k vyjasnění vzájemných postojů.
Svaz marginálních oblastí začínal loni v říjnu s dvaceti podniky, dnes má podle předsedy kolem 115 členů, různě velkých. Svůj vznik tehdy vysvětloval tím, že objem prostředků přicházejících do LFA dlouhodobě nedosahuje úrovně podpor, které každoročně směřují do intenzivních oblastí. V současné době usiluje o zvýšení podpor masných telat ještě pro letošek. „Rok od roku tyto dotace klesají. Nejhorší je, že od jejich objemu se odrazí podpory v příštím roce,“ varuje Boleslav.