Odhadovaná sklizeň brambor ve výši 668 tisíc tun je téměř o čtvrtinu vyšší než vloni, ale ve srovnání s průměrem posledních deseti let je o 11,8 procenta nižší. Farmáři je však realizují za ceny na úrovni dvě až 2,50 koruny za kilogram, což je pod výrobními náklady. Mírné oživení farmářských cen se očekává na jaře. Uvedl to minulý týden na semináři v Havlíčkově Brodě předseda Ústředního bramborářského svazu ČR Miloslav Chlan.
Propad farmářských cen brambor způsobil dovoz velmi levných brambor z loňské sklizně v květnu a červnu. „Jednalo se i o brambory původně určené pro Rusko,“ uvedl Chlan. V České republice i v jiných zemích je navíc dobrá úroda. Podle Chlana sklizeň probíhala nezřídka za vyšší vlhkosti půdy, hlízy jsou tak horší kvality. Na všechny hlízy proto podle něj budou vhodné ke skladování. Část produkce, pro níž podnik nemá odbyt nebo místo v bramborárně, podle něj končí v bioplynových stanicích.
Dobrou zprávou pro pěstitele je to, že zlevnění brambor oživuje poptávku u spotřebitelů; zatím prý stoupla až o 15 procent. Hypermarkety teď nabízejí kilogram brambor v akcích i za pět korun, zatímco před rokem tam brambory stály 15 korun i více.
Problém vidí bramboráři i v tom, že v České republice není dostatek skladů. „Zjistili jsme, že jsou tady jen asi čtyři sklady, které jsou na špičkové úrovni, jako třeba ve Francii. To je mizivé procento,“ řekl předseda Ústředního bramborářského svazu ČR. Zbývající sklady nemají odpovídající klimatizaci, zateplení nebo vybavení. „Nemáme kvalitní sklady na brambory, ovoce ani zeleninu,“ potvrdil náměstek ministra zemědělství Jindřich Šnejdrla. Projekty zaměřené na sklady by podle něj měly být preferovány při čerpání dotací z Programu rozvoje venkova. Podle Chlana se teď otevírá možnost žádat o peníze také na stroje pro pěstování brambor. Takové investice by mohly pomoci udržet brambory na českých polích, stejně jako nová podpora, kterou budou moci pěstitelé konzumních brambor čerpat od příštího roku. „Pokud zemědělec zainvestuje do určité výroby, již od ní jen tak lehce neodejde,“ poznamenal. Na podporu pěstování konzumních brambor je pro rok 2015 vyčleněno 50 milionů korun. Dosud dostávali dotaci jen pěstitelé škrobárenských brambor, kteří se letos podělili o 85 milionů korun. Podle prezidenta Agrární komory ČR Miroslava Tomana české bramborářství udělalo velký krok dopředu. „Spotřebitelé dnes již vyhledávají české brambory. To znamená, že to jde sice pomalu, ale jde to,“ řekl Toman s tím, že jako pozitivní vnímá zejména možnosti podpory investic do oblasti sklizně a zpracování brambor v rámci Programu rozvoje venkova.
V České republice se letos brambory v zemědělských podnicích pěstovaly na 23 992 hektarech. Na dalších šesti tisících hektarech půdy pěstují brambory zahrádkáři. Plocha osázená bramborami zaznamenala letos poprvé po sedmi letech meziroční nárůst, a to o 3,4 procenta. Je však o třetinu nižší ve srovnání s výměrou v roce 2004, kdy zemědělský sektor pěstoval brambory na 35 970 hektarech. Sadba se pěstuje asi na 150 hektarech.
Podle odhadu Českého statistického úřadu k 15. září by tento rok mohli farmáři sklidit z hektaru skoro 28 tun.. Letos se sice očekává vyšší úroda, ale loňská sklizeň brambor v České republice byla nejnižší za desítky let, průměrný hektarový výnos činil jen 23 tun.
