Nižší dotace na sady

Sady v České republice se pěstují na celkem 17 800 hektarech, z toho 47 procent jich je starších dvaceti let, což je řadí k nejstarším v Evropské unii. To, že dotace státu na výsadbu nových ovocných sadů má letos meziročně klesnout o polovinu na 30 milionů korun, povede k dalšímu stárnutí sadů a ke zhoršení pozice českého ovocnářství. Uvedl to minulý týden na tradičních Ovocnářských dnech v Hradci Králové předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík.

Zdůraznil, že pro ovocnáře jsou národní dotace důležitější než platby top - up. „Budeme jednat o zvýšení dotace alespoň na 40 milionů korun,“ konstatoval Ludvík s tím, že loňská úroda ovoce klesla meziročně o 32 procent na 121 019 tun, a byla tak nejnižší za posledních 20 let. Přes zvýšení cen ovoce půjde výpadek ovocnářů v tržbách do desítek milionů korun a celé odvětví zřejmě bude kvůli slabé sklizni ztrátové.
Připomněl, že v roce 2006 činila dotace na výsadbu sadů 103 milionů korun. Od té doby klesá. V posledních dvou letech 2009 a 2010 představovala vždy 60 milionů korun. Například u jádrovin bylo v minulých letech možné získat na jeden hektar nového sadu dotaci přibližně 150 tisíc až 200 tisíc korun. Výsadba jednoho hektaru jabloňového sadu přijde přitom na nejméně půl milionu korun. Nejhorší situace je u broskví, kde je přestárlých 80 procent ploch a nové se nevysazují. „Broskve jsou nejohroženějším druhem, zbývá už jen posledních 800 hektarů,“ řekl Ludvík. Pěstování broskví v České republice vytlačují levnější broskve z Itálie a Řecka. Pokud bude docházet k dalšímu snižování prostředků, Ludvík je přesvědčen o tom, že v dalším programovacím období ovocnářské sady by měly být citlivou komoditou. Důvodem je podle něj kromě významu sadů v krajině i fakt, že soběstačnost v ovoci mírného pásma se pohybuje dnes už kolem 50 procent. Přitom poukázal například na Francii, která v letošním roce vyplatí pěstitelům mnohonásobně více prostředků v rámci národních dotací než ČR. „To je podle mě diskriminace,“ prohlásil. Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba uvedl, že zemědělci si už zvykli na to, že se celkové dotace do agropotravinářského komplexu pohybovaly na úrovni 1,2 miliardy korun, ale teď jsou již jen poloviční. „Skutečně by se mělo zvážit, jestli by se neměly ještě posílit,“ míní Veleba. „Jestli je v něčem katastrofální rozdíl mezi námi a zeměmi západní Evropy, tak to nejsou top-.up, ale národní dotace,“ dodal. Vrchní ředitel sekce zemědělských komodit ministerstva zemědělství Miloš Lukášek uvedl, že celková výše finančních prostředků, která vloni směřovala do sektoru ovoce dosahovala 607 milionů korun, a to včetně národních dotací a podpor z Programu rozvoje venkova. Poznamenal však, že sektor ovoce a zeleniny nemůže být v roce 2012 podpořen z článku 68, protože nejde o platby, vyjmenované v článku 73, vysvětlil Lukášek. „Chceme však, aby v příštím programovacím období byla obdoba článku 68 postavena tak, aby členské státy si mohly svobodně rozhodnout, který citlivý sektor chtějí podporovat, a podpora ovocnářství byla možná od roku 2013,“ dodal.