Nížší mzdy zůstanou dál

Průměrná mzda v zemědělské prvovýrobě je v současné době výrazně nižší, než průměrná mzda v celém národním hospodářství a přesto, že nedávno podepsaná vyšší kolektivní smlouva na letošní rok předpokládá v resortu mzdový nárůst 6,5 procenta, vyrovnání těchto dvou ukazatelů je zatím v nedohlednu.

Otázka výše mezd v odvětví byla také minulý týden jedním hlavním tématem jednání ministra zemědělství Jaroslava Palase s předsedou Odborového svazu pracovníků zemědělství a výživy ČR Bohumírem Dufkem. Podle ministra jsou nízké mzdy v resortu zásadním problémem, o kterém je třeba jednat s profesními zemědělskými organizacemi. „Nedomnívám se, že potenciál našeho agrárního sektoru je takový, aby mzdy v zemědělství byly tak výrazně nízké. My jsme do agrárního sektoru dali loni 3,8 miliard korun navíc proti rozpočtové kapitole a z rozpočtu bývalé vlády se poskytlo pět miliard korun na sucho, které se plošně rozdělily. Přitom na mzdách v zemědělství se to nijak výrazně neprojevilo,“ konstatoval Palas.
Podle Českého statistického úřadu patří práce v zemědělství mezi nejhůře odměňované činnosti. Ve 3. čtvrtletí loňského roku činila průměrná měsíční mzda v odvětví zhruba 12 474 korun, zatímco průměrná mzda v republice dosáhla 16 522 korun. Podle Dufka je třeba, aby na tuto situaci zareagovala nějakým způsobem vláda. „ Je to otázka zákonů - podmínek zaměstnávání i vzniku nových pracovních míst. Tristní na tom je, že lidé na venkově pracují v zemědělství a vyrábějí zemědělské komodity a zároveň je nejdráže platí. Je pravda, že mají ostatní náklady daleko nižší než lidé ve městech, ale přesto by měl stát v určitých aspektech svůj přístup k venkovu změnit a venkovu ulehčit,“ řekl a dodal, že je lepší udržet zaměstnanost v určitých dimenzích, než vyplácet sociální dávky a vést lidi na venkově jako nezaměstnané. Jak řekl, nárůstu mezd by do jisté míry prospěla i změna přístupu státu k zaměstnávání cizinců. „Je třeba, aby ve firmách, které cizince zaměstnávají, probíhaly daleko tvrdší kontroly, než dosud.“ uzavřel Dufek.
Podle předsedy Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Jana Veleby je otázka mezd v zemědělské prvovýrobě začarovaný kruh, protože na takové zvýšení, které by významně snížilo zaostávání průměrných mezd v odvětví za celostátním mzdovým průměrem, bohužel zemědělství nemá dostatečné zdroje. „Reálné navýšení mezd je v současné době kolem šesti procent, ale i toto číslo je pro mnoho podnikatelů příliš vysoké,“ řekl. Ani předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský nepředpokládá, že budou v dohledné době mzdy v zemědělství na celostátním průměru. „Vstup do Evropské unie pravděpodobně umožní zvýšit mzdy podle podepsané kolektivní smlouvy, ale už ne snížit ten rozdíl. Jde ale o to, aby se nezvětšoval. K tomu je však potřeba, aby se do zemědělských podniků skutečně dostaly podpory, které jsou slíbené, včetně peněz na rozvoj venkova,“ soudí Jirovský a dodává, že výše mezd bude také záviset na cenovém vývoji agrárních výrobků po vstupu do unie a na tom, jak se podaří našim podnikům udržet na tuzemském trhu.