Od prvního ledna 2012 nabývá účinnosti novela veterinárního zákona č. 308/2011 Sb., která zavádí nové povinnosti pro podnikatele, kteří zpracovávají a uvádí do oběhu med různých chovatelů. Povinnosti včelařů, jež prodávají med přímo konečnému spotřebiteli, se nemění. Informovla o tom mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben.
Novou povinností podnikatelů, kteří zpracovávají a uvádí do oběhu med různých chovatelů, je od 1. ledna 2012 schválení a registrace jejich podniku. Registrace se provádí u místně příslušné krajské veterinární správy.
Tato povinnost se tedy vztahuje pouze na ty chovatele, kteří zacházejí s živočišnými produkty (medem) jako podnikatelé podle § 22 veterinárního zákona a zároveň zpracovávají med od různých dodavatelů. Zacházením s živočišnými produkty se míní získávání, vyrábění, zpracovávaní, ošetřování, balení, skladování, přeprava a uvádění do oběhu. Pokud jde pouze o registraci, tak ta je povinná pro ty provozovatele, kteří zpracovávají med pouze z vlastních včelstev.
Tato registrace není podle Dubna žádnou novinkou, je ustanovena v článku 6, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004, které vešlo v platnost již v roce 2004. Přitom bylo stanoveno přechodné období. Toto nařízení se používá od 1. ledna 2006. „Není rozhodující počet včelstev, která chovatel vlastní,“ podotkl mluvčí.
Přímý prodej medu (produktu prvovýroby) konečnému spotřebiteli /podle § 27a, odst. 1, písm. d)/ není zacházením s živočišnými produkty podle § 22 veterinárního zákona. To znamená, že včelař, který prodává přímo konečnému spotřebiteli, nemusí být krajskou veterinární správou schválen ani registrován. Je však při svém prodeji omezen územně (pouze v kraji, bydliště chovatele či stanoviště včel) a také množstevně (maximálně dvě tuny vlastního medu ročně).