29.11.2022 | 03:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Nová pravidla pro čistší ovzduší a vodu

Evropská komise navrhla v závěru října zpřísnit předpisy týkající se látek znečišťujících vnější ovzduší, povrchové a podzemní vody a čištění městských odpadních vod. Čisté ovzduší a voda mají zásadní význam pro zdraví lidí a ekosystémů. Znečištění ovzduší samo o sobě má v Evropě na svědomí téměř 300 tisíc předčasných úmrtí ročně. Nová pravidla kvality ovzduší a vody přinášejí podle komise jasnou návratnost investic, a to díky přínosům v oblasti zdraví, úspor energie, produkce potravin, průmyslu a biologické rozmanitosti.

Spolufinancováno z prostředků Evropské unie. Vyjádřené názory a stanoviska jsou však názory a stanovisky autorů a nemusí nutně odrážet názory a stanoviska Evropské unie. Evropská unie ani orgán poskytující podporu za ně nenesou odpovědnost.*

Na základě poznatků ze stávajících právních předpisů navrhuje komise zpřísnit povolené hodnoty znečišťujících látek a zároveň lépe zajistit jejich dodržování, aby se cílů v oblasti snižování znečištění dosahovalo v praxi častěji. Návrhy jsou zásadní pro dosažení cíle nulového znečištění stanoveného v Zelené dohodě pro Evropu, tj. dosáhnout do roku 2050 životního prostředí bez škodlivého znečištění. Reagují rovněž na konkrétní požadavky vznesené na Konferenci o budoucnosti Evropy.

„Naše zdraví je závislé na kvalitě životního prostředí. Pokud toto prostředí neprospívá, má to přímé a nákladné důsledky pro naše zdraví. Každý rok předčasně umírají stovky tisíc Evropanů, mnoho dalších trpí kardiovaskulárními onemocněními, nemocemi plic nebo nádorovými onemocněními, které vyvolalo znečištění. Čím déle budeme se snížením tohoto znečištění otálet, tím vyšší náklady společnost ponese. Chceme, aby do roku 2050 neobsahovalo naše životní prostředí žádné škodlivé znečišťující látky. To ale znamená, že nyní musíme naše úsilí zintenzivnit. Naše návrhy na další snížení znečištění vody a ovzduší jsou v tomto ohledu klíčové,“ uved k tomu výkonný místopředseda pro Zelenou dohodu pro Evropu Frans Timmermans 

Komisař pro životní prostředí, oceány a rybolov Virginijus Sinkevičius dodává: „Kvalita vzduchu, který dýcháme, a vody, kterou používáme, má v našem životě a pro budoucnost naší společnosti zásadní význam. Znečištěný vzduch a voda poškozují naše zdraví, hospodářství a životní prostředí, přičemž nejvíce na to doplácejí ti nejohroženější. Je proto naší povinností vzduch a vodu vyčistit nejen pro nás samotné, ale i pro budoucí generace. Náklady spojené s nečinností jsou mnohem vyšší než náklady na prevenci. Komise proto nyní podniká kroky, aby zajistila koordinovanou činnost na celém území EU, díky níž budeme moct lépe řešit znečištění přímo u zdroje, a to na místní i přeshraniční úrovni.“

Pro čisté ovzduší

Navrhovaná revize směrnice o kvalitě ovzduší stanoví do roku 2030 prozatímní normy EU pro kvalitu ovzduší, které budou více odpovídat doporučením Světové zdravotnické organizace a zároveň nasměrují Unii na trajektorii nulového znečištění ovzduší, kterého se dosáhne nejpozději do roku 2050 spolu s klimatickou neutralitu. Za tímto účelem navrhuje komise provádět pravidelný přezkum a přehodnocování norem kvality ovzduší, aby držely krok s nejnovějšími vědeckými důkazy a společenským a technologickým vývojem. Roční mezní hodnota pro hlavní znečišťující látku, tj. jemné částice (PM2,5), se má podle návrhu snížit o více než polovinu.

Revize zajistí, aby lidé, kteří kvůli znečištění ovzduší trpí zdravotními problémy, měli právo na odškodnění, v případě, že se zjistí porušení evropských pravidel kvality ovzduší. Budou mít rovněž právo být zastupováni nevládními organizacemi prostřednictvím kolektivních žalob na náhradu škody. Návrh také zajistí větší jasnost, pokud jde o přístup ke spravedlnosti, účinné sankce a lepší informování veřejnosti o kvalitě ovzduší. Nové právní předpisy poskytnou lepší podporu místním orgánům, jelikož posílí ustanovení upravující monitorování a modelování kvality ovzduší a zdokonalí plány kvality ovzduší.

„Návrhy ponechávají na vnitrostátních a místních orgánech, aby určily konkrétní opatření, která k plnění těchto norem přijmou. Významným způsobem se na tom budou podílet i stávající a nové politiky EU v oblasti životního prostředí, energetiky, dopravy, zemědělství, výzkumu a inovací apod.,“ uvedla komise s tím, že návrh pomůže dosáhnout do roku 2030 dramatického zlepšení kvality ovzduší v celé Evropě, což odhadem představuje hrubé roční přínosy ve výši 42 až 121 miliard eur v roce 2030 za náklady nižší než šest miliard eur ročně.

Čištění odpadních vod

Revidovaná směrnice o čištění městských odpadních vod přinese Evropanům podle komise čistější řeky, jezera, podzemní vody a moře a zároveň učiní čištění odpadních vod nákladově efektivnějším. V zájmu co nejlepšího využití odpadních vod jako zdroje se navrhuje usilovat o energetickou neutralitu tohoto odvětví do roku 2040 a zlepšit kvalitu kalů, aby bylo možné je ve větší míře opětovně využívat.

Několik zlepšení podpoří ochranu zdraví a životního prostředí. Patří mezi ně povinnosti týkající se získávání živin z odpadních vod, nové normy pro mikroskopické znečišťující látky a nové požadavky na monitorování mikroplastů. Povinnosti týkající se čištění vod se budou nově týkat i menších obcí nad tisíc obyvatel, přičemž aktuálně se týká obcí s více než 2000 obyvateli. Se zvládáním hustých dešťů, které se v důsledku změny klimatu vyskytují častěji, pomůže zavedení integrovaných plánů hospodaření s vodou ve větších městech. V neposlední řadě pak komise na základě zkušeností s pandemií covidu-19 navrhuje systematicky monitorovat odpadní vody na přítomnost několika virů.

Země EU budou muset zajistit přístup k hygienickým zařízením pro všechny, zejména pro zranitelné a marginalizované skupiny obyvatelstva.

Vzhledem k tomu, že 92 procent toxických mikroskopických znečišťujících látek v odpadních vodách EU pochází z léčiv a kosmetických přípravků, bude zaveden nový princip rozšířené odpovědnosti výrobce, podle něhož budou muset výrobci platit náklady na odstraňování těchto látek.

Odvětví odpadních vod má podle komise významný nevyužitý potenciál pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, například z methanu a bioplynu. Země EU budou povinny zjišťovat původce průmyslového znečištění, aby se zvýšila možnost opětovného použití kalů a vyčištěných odpadních vod a zabránilo se ztrátě zdrojů. Pravidla recyklace fosforu z kalů podpoří jeho používání při výrobě hnojiv, z čehož bude profitovat potravinářská výroba.

Odhaduje se, že tyto změny zvýší náklady o 3,8 procenta na 3,8 miliardy eur ročně v roce 2040, a budou znamenat přínosy v hodnotě více než 6,6 miliardy eur ročně, což je pozitivní poměr nákladů a přínosů v každém členském státě.

Návrhy nyní posoudí Evropský parlament a Rada v souladu s řádným legislativním postupem. Po svém přijetí budou vstupovat v platnost postupně a budou stanovovat různé cíle pro roky 2030, 2040 a 2050, což průmyslu a veřejnoprávním orgánům poskytne dostatek času se na nové požadavky připravit a případně provést nutné investice. 

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down