Nová strategie pro welfare

Asi dvě miliardy ptáků a kolem 300 milionů savců se podle odhadu v Evropské unii se využívají k hospodářským účelům Dalších zhruba 12 milionů zvířat se chová kvůli experimentům, kolem 100 milionů psů a koček slouží jako domácí mazlíčci a další jen obtížně odhadnuté miliony jedinců jsou v zájmových chovech, zoo koutcích a zoologických zahradách. Z chovu hospodářských zvířat má unie každoroční užitek kolem 149 miliard eur, využití pokusných zvířat údajně přináší dalších 930 milionů eur. Zlepšit životní podmínky živočichů žijících v unii by chtěla nová Strategie pro ochranu a welfare zvířat zveřejněná letos v lednu Evropskou komisí.

Brusel v ní připomíná, že existují konkrétní předpisy pro dopravu a zabíjení zvířat, platí také pravidla pro chov telat, prasat, nosnic a brojlerů i zvláštní zásady pro laboratorní zvířata. Předpisy pro zoologické zahrady se zaměřují spíše na ochranu druhů než na welfare.
Unie věnuje každoročně na welfare zvířat průměrně 70 milionů eur, z nichž 71 procent dostávají zemědělci. Výdaje, které jdou z programů rozvoje venkova do souvisejících investic do zemědělských podniků, vzdělávání, poradenství a účast farmářů v systémech jakosti dále ještě spolufinancují členské státy. Zbytek peněz z Bruselu míří na další věci spojené s welfare zvířat, jako je například výzkum, ekonomické studie či vzdělávání.

Výsledky neodpovídají
snahám Bruselu

Přesto není Brusel s výsledky spokojen. Konstatuje, že členské státy mají potíže, aby se shodly na jednotných předpisech a zajistily jejich správnou realizaci. Důvodem jsou různé klimatické podmínky i rozmanité formy zemědělství. Přes snahu komise proto nejsou životní podmínky zvířat zdaleka v celé unii stejné a navíc pravidla daná Bruselem nezasahují do všech oblastí chovu. Jako hlavní důvody uvádí strategie:
1. Nedostatečné prosazování platných právních předpisů EU členskými státy a také malý tlak na potřebné kontroly a z jejich výsledků plynoucí ukládání sankcí. Evropská komise si je vědoma toho, že welfare vyžaduje dodatečné náklady, připomíná však, že poskytuje producentům některé nástroje na jejich kompenzaci. Tyto náklady by se také měly přiměřeně uplatnit v celém řetězci zásobování potravinami.
2. Brusel si myslí, že je také třeba lépe informovat spotřebitele o aspektech welfare zvířat. Poukazuje přitom na to, že podle výsledků průzkumů, považuje životní podmínky zvířat za problém 64 procent obyvatel unie. Spotřebitelé se však při nákupu stále řídí cenou a přímo ověřitelnými vlastnostmi potravin (vzhled, chuť apod.).
3. Financuje se hlavně výzkum alternativních metod, které mají nahradit pokusy na zvířatech a přitom jeho výsledky nejsou dostatečně šířeny do praxe.
4. Je třeba vytvořit jasné a jednoduché zásady welfare zvířat. Nepostačí jen obecné věty jako například „Všechna zvířata musí mít přístup ke krmivu v intervalech vhodných pro jejich fyziologické potřeby.“ Podle komise také není předpisy dostatečně pokryta celá škála chovaných zvířat, například chybí zásady welfare pro dojnice, ostatní skot či králíky.

Návrhy pro novou
strategii pro chovy

Některé běžné problémy by se měly podle komise řešit jinak a komplexně. Komise zváží zda je nutné revidovat legislativu EU, zejména vhodnost zavedení vědecky podložených ukazatelů. Využije hlavně zkušenosti získané z chovu drůbeže a pravidel pro porážku. Je třeba lépe využít a posílit již existující opatření. Komise proto navrhuje zejména vytvořit potřebné nástroje, podporovat mezinárodní spolupráci v této oblasti, poskytnout spotřebitelům potřebné informace, optimalizovat synergické efekty ze současné společné zemědělské politiky a také zjistit životní podmínky chovaných ryb. Komise rovněž prověří otázky související s označováním potravin, posoudí možnost zavedení zjednodušeného legislativního rámce pro podmínky pro všechna zvířata, včetně živočichů v zájmovém chovu, snížení administrativní zátěže, zhodnocení welfare jako prostředku ke zvýšení konkurenceschopnosti EU v oblasti produkce potravin. Komise proto mimo jiné chce:
• využít vědecky podložené ukazatele welfare jako možný prostředek ke zjednodušení právního rámce,
• vytvořit nový legislativní rámec EU pro zvýšení transparentnosti a přiměřeně informovat spotřebitele o welfare,
• vytvořit evropskou síť referenčních center,
• vytvořit společné požadavky na odbornou způsobilost zaměstnanců manipulujících se zvířaty.
Přitom bude komise brát v úvahu i vědecká stanoviska Evropského úřadu pro bezpečnost potravin, výsledky dalších mezinárodních organizací, jako je například Světová organizace pro zdraví zvířat (OIE), a také sociálně ekonomické faktory.
Podle komise je nezbytné zajistit, aby se se všemi zvířaty v unii zacházelo stejně a aby pro všechny producenty platily stejné podmínky. Proto bude i nadále dělat kontroly v členských státech. Důležité je vzdělávání, a to nejen těch, kteří zvířata chovají a manipulují s nimi, ale také veterinárních inspektorů. Brusel prověří možnosti rozšířit tohoto vzdělávání na welfare pokusných zvířat i na podmínky volně žijících živočichů. Důležitou roli by v tomto směru měla hrát zmíněná evropská síť referenčních center. Komise předpokládá, že v příštích čtyřech letech vypracuje konkrétní pokyny nebo pravidla pro welfare zvířat v unii.
Důraz klade Brusel na mezinárodní spolupráci v ochraně zvířat, a to nejen mezi členskými státy unie, ale také se třetími zeměmi.
O welfare zvířat je třeba informovat širokou veřejnost. Proto je důležité komunikovat s dětmi, mladými lidmi i dospělými, aby se zvýšilo povědomí o potřebách zvířat a respekt k nim. Komise připouští možnost poskytnutí finančních prostředků na nadnárodní informační kampaně a vzdělávací iniciativy v oblasti péče o zvířata. Chce se také zaměřit na zlepšení koordinace existujících jednotlivých podpůrných opatření tak, aby se dosáhlo co nejlepšího výsledku.
Komise se chce také věnovat otázkám welfare chovaných ryb. Přestože jsou zahrnuty do právních předpisů o ochraně zvířat při dopravě a zabíjení, nejsou pro ně stanovena zvláštní pravidla.