Návrh nového členění šumavského národního parku do zón počítá s ponecháním 27 procent plochy pouze přírodním procesům. Jde o stejnou rozlohu, na které se nezasahuje i nyní. Momentálně spadá do takzvané první zóny s nejpřísnějšími pravidly 13 procent území a dalších 14 procent patří do bezzásahového režimu. NP Šumava se rozkládá na více než 680 kilometrech čtverečních. Návrh zonace ve Vimperku na Prachaticku projednávali zástupci rady šumavského národního parku.
Návrh počítá s rozlišením území do čtyř zón, dosud jsou tři. Mění se i jejich názvosloví. Zóna s nejpřísnějším režimem se jmenuje zóna přírodní. Následuje zóna přírodě blízká, která bude zabírat rovněž 27 procent území, na kterých se bude také zasahovat minimálně. Dalších téměř 45 procent plochy bude v režimu zóny soustředěné péče, kde se bude mimo jiné smět těžit dřevo. Poslední zóna s nejmírnějším režimem pro ochranu přírody se nazývá kulturní krajinou a jde především o osídlená místa.
Bezzásahové území z velké části spojuje jádrovou oblast Šumavy v rozmezí od Kvildy na Prachaticku přes Modravu po Prášily na Klatovsku. "Odbornou přípravu návrhu zonace národního parku jsme dokončili loni v prosinci. Nebyla to práce nijak jednoduchá, neboť pro většinu území národního parku bylo nutné provést zcela nové vyhodnocení aktuální míry a rozsahu pozměnění ekosystémů. Následně jsme museli tyto podklady přeměnit na pokud možno velké a kompaktní segmenty krajiny, ve kterých převažují příslušné zóně odpovídající hodnoty přírodních či kulturních společenstev," řekl ředitel NP Šumava Pavel Hubený.*
