Geneticky modifikované organismy postupně dobývají svět. Zatímco se GM plodiny v roce 1996 se na celé zeměkouli pěstovaly jen na 1,7 milionu hektarů, o rok později to již bylo na 11 milionech a v loňském roce na 90 milionech hektarů.
Od roku 1972, kdy byl poprvé vyjmut genu z dezoxyribonukleové kyseliny jednoho organismu a přenesen do jaderného materiálu druhého, se genetické modifikace rozšiřují do dalších a dalších oblastí. Málokdo si dnes uvědomí, že i inzulín, který pomáhá nemocným cukrovkou, již dávno nepochází ze slinivky břišní poražených jatečných zvířat. Od roku 1977 jej vyrábí baktérie s vneseným příslušným genem. Jak uvedla Marie Čeřovská z ministerstva zemědělství, ve světě se rozšiřují zejména GM plodiny. Vysoký podíl jich má USA — 12 procent. Nejvíce se pěstuje GM sója (54,4 procenta) a GM kukuřice (21,2 procenta), dále GM bavlník (9,8 procenta) a GM řepka (4,6 procenta). GM řepka není v Evropské unii povolena. Důvodem je podle Čeřovské agroekologické riziko dané zejména dlouholetým přežíváním semen v půdě. Ze 70 procent se ve světě pěstují GM odrůdy tolerantní na působení herbicidu, z 18 procent jde o plodiny odolné proti škůdcům. V Evropě je rekordmanem v pěstování tohoto typu plodin Rumunsko, které má na 90 tisících hektarů GM sóju. Po vstupu do unie však bude muset s ní skončit, protože ji Brusel nepovolil. Na evropských polích je hlavně Bt kukuřice. Ve Španělsku roste asi na 60 tisících hektarů, ve Francii na čtyřech až pěti tisících hektarů, v Portugalsku na 1200 ha, v Německu na zhruba 600 ha a V ČR na 1290 ha. Legislativa týkající se koexistence GM plodin s konvenční a ekologickou produkcí není v unii závazná, proto existují mezi jednotlivými členskými státy rozdíly. Podle Čeřovské se ve Španělsku postupuje jen podle doporučení, Francie pravidla nemá, Portugalsko svá nedávno přijalo, Německo se řídí obecným zákonem a ČR má zákon a prováděcí vyhlášku. V ČR mají pěstitelé povinnost informovat ministerstvo zemědělství a své sousedy před i po zasetí GM plodiny a do 60 dnů po zasetí posílají také hlášení ministerstvu životního prostředí. V případě kukuřice musí první informace sousedům a MZe podat k prvnímu březnu (letos to přechodně bylo k 15. dubnu). Musí také dodržet stanovenou minimální vzdálenost od ostatních porostů, která je od plodin ekologického zemědělství podstatně větší než od konvenčních. Vzdálenost snižují obsevy GM plodiny její konvenční odrůdou. Podle Čeřovské nechce ministerstvo nikomu říkat, jaké plodiny má pěstovat. Poznamenala však, že výhody má ten, kdo pěstuje GM plodiny, a to nejen v lepších výnosech
