15.06.2012 | 07:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Nové poznatky o desikaci porostů sóji

Hovořit o potřebě desikace porostů sóji v období, kdy nám její porosty teprve vzcházejí, je předčasné, ale zvažovat různé možnosti je účelné. V případě nezaplevelených, rovnoměrně a včas zrajících porostů sóji, kterých snad bude i v letošním roce většina, nebude desikace nutná. U ostatních porostů bude zřejmě vhodné, po zvážení všech hledisek, desikaci provést.

Pokud se pro desikaci porostu rozhodneme, je třeba disponovat vhodnou mechanizací, abychom pojezdy nezpůsobili větší škody, než kterým chceme předejít.
Razanci zásahu (druh přípravku, jeho koncentraci a dobu po­užití) je třeba volit s přihlédnutím k daným podmínkám, zejména k růstové fázi a fyziologické kondici nejen porostu, ale také k výskytu plevelů.
Naše poznatky naznačují, že slabší razance zásahu umožňuje nejen lepší odtok plastických látek (především dusíkatých) z ošetřených částí rostlin do semen, ale podporuje i přirozenou reutilizaci látek.
Příkladem toho je velmi raná odrůda Merlin (viz tab. 1), která byla v minulém roce v období aplikace ve vyšším stupni zralosti než ostatní odrůdy a použitá úč. l. glyphosate (přípravek Barclay Gallup Hi-aktiv) i přes vysokou dávku působila příznivě jak na obsah N-látek a „dosušení“ rostlin sóji, tak na likvidaci vegetujících plevelů.
Po ukončení prodeje přípravku Harvade 25 F (dimethipin) již v ČR nemáme v registru přípravků povolený regulátor dozrávání, tj. přípravek přímo určený k pozvolnému ukončení vegetace a pro podporu přesunu asimilátů z místa jejich vzniku (především z listů) do místa konečného uložení (plody, semena apod.).
Jedinými povolenými desikanty sóji jsou Basta 15 (glufosinate ammonium) a Reglone (diquat dibromide). Přípravek Basta 15 je doporučován k desikaci semenářských porostů v dávce asi 2 až 2,5 l/ha, avšak je třeba zohlednit možnosti jeho použití. Tento přípravek je jednak cenově poměrně nákladný, jednak jeho použití je omezeno zejména na nerovnoměrně zrající, příp. mírně zmlazené porosty, avšak příliš nezaplevelené. Přípravek Basta 15 se aplikuje alespoň 14 dnů před sklizní.
Přípravek Reglone je doporučován aplikovat v dávce asi 3 l/ha alespoň sedm dnů před sklizní. Na rozdíl od předchozího přípravku Basta 15 je Reglone podstatně razantnější a lze s ním ošetřovat i silně zaplevelené a zmlazené porosty. Jeho použití je proto poslední možností, jak zdesikovat špatně skliditelný porost. Hlavní nevýhodou tohoto přípravku je jeho poměrně vysoká cena.

Aplikace glyphosate
 
Používání dalších přípravků není zatím povolené, přestože některé z nich se jeví jako velmi nadějné.
U silně zmlazených a zaplevelených porostů sóji se jeví jako účelné aplikovat úč. l. glyphosate (asi 3–6 l/ha) s předstihem minimálně dvou týdnů před skliz­ní (v závislosti na formulaci účinné látky, použitého adjuvantu a účelu použití). Při použití glyphosate musí být rostliny fyziologicky aktivní, aby došlo k jeho potřebné účinnosti (metabolizaci). Všeobecně se uvádí, že glyphosate není vhodné desikovat semenářské porosty. V určitém rozporu s tím jsou však praktické poznatky např. firmy MATEX s. r. o., která je významným slovenským množitelem sóji. Z výše uvedených důvodu jsme se proto na problém desikace porostů sóji úč. l. gly­phosate zaměřili důkladněji (viz graf 1, 2 a tab. 1 a 2).
Z výsledků vyplývá, že desikace (úč. l. glyphosate) částečně zaplevelených, avšak rovnoměrně dozrávajících porostů raných odrůd sóji (Merlin a Lissabon) mírně snižovala klíčivost (o 1,5–3 %).
Tato skutečnost však nemusí mít u osivářských porostů rozhodující význam. Výnos těchto odrůd byl však z důvodu kvalitnější sklizně (v důsledku nižších ztrát) vyšší o 4 až 8 %, a to nehovoříme o snazší sklizni a nižší potřebě dosoušení pomocí provětrávacích jehel.
Velmi zajímavých výsledků jsme dosáhli u pozdnější, částečně zaplevelené, zejména však nerovnoměrně zrající odrůdy sóji Naya, kde rozdíl mezi klíčivostí osiva desikované a nedesikované varianty byl 23 % ve prospěch osiva desikovaného (viz graf 1 a 2). Při desikaci odrůdy Naya glyphosate jsme rovněž dosáhli o 10 % vyššího výnosu, a to v důsledku snazší sklizně (viz tab. 2).
Jako další možné desikanty jsme ověřovali i kontaktní herbicidy (např. Aurora 40 WG – carfentrazone-etyl), které poskytovaly velmi dobré výsledky za přijatelnou cenu. Účinek uvedených desikantů jsme podporovali přidáním „vhodně naředěných“ hnojiv (např. DAM 390, síran amonný) nebo olejových smáčedel.
V extrémně suchých ročnících, na lehčích a záhřevnějších půdách (např. roky 2003 a 2007 ve středních Čechách) může u některých raných odrůd sóji docházet (při jejich opožděné ­sklizni) k částečnému vylušťování semen. V těchto případech je možné tento stav zmírnit použitím tzv. lepidel na bázi pinolenu (Agrovital, Spodnam DC, Pe-dagral), případně přidáním přípravku Elastiq (v dávce 0,7 až 1,25 l/ha). Tuto aplikaci je třeba provést tři až čtyři týdny před ­sklizní, přičemž je možná i kombinace s pozvolněji působícími desikanty. Je nutné mít na paměti, že lusky sóji jsou značně velké a zábrana vyluštění po použití těchto přípravků je podstatně nižší, než je tomu např. u řepky.

Pozor na termín desikace
 
Závěrem uvádíme, že je třeba věnovat velkou pozornost stanovení vhodného termínu desikace, a to s ohledem na stav porostu sóji (fyziologickou kondici rostlin, hustotu, výšku a polehlost porostu, stupeň dozrávání a jeho vyrovnanost, poškození škodlivými činiteli, zaplevelení apod.), druh přípravku, který máme k dispozici a momentální i předpokládaný vývoj počasí (hlavně srážky, event. teploty).
Předčasná desikace zpravidla způsobuje předčasné ukončení vegetace, negativně ovlivňuje bio­chemické složení semen, snižuje jejich velikost (nižší HTS), a tím i výnos. U semenářských porostů dochází ke snížení biologické hodnoty osiva.
Opožděná desikace je zase z hlediska délky svého působení celkově méně efektivní, a často výrazně mechanicky poškozuje porost (polehnutí a polámání rostlin), čímž tak zhoršuje jeho sklizeň. Mechanické narušení lusků průjezdy postřikovače přispívá i k většímu vylušťování semen.
V důsledku uvedených skutečností se proto snižuje nejen opodstatněnost desikace, ale dochází ještě ke zvýšení předsklizňových a sklizňových ztrát semene a k poklesu výnosu.

 

Klíčové informace

– Desikace je v podstatě razantnější defoliace, spočívající ve vysušení až „spálení“ nadzemních částí rostlin.
– Defoliace je uměle vyvolané stárnutí listů rostliny spojené s tvorbou oddělovací vrstvičky na bázi jejich řapíků s následným opadem listů.
– K těmto účelům se mohou využít jednak látky hormonální povahy, které působí antiauxinově, resp. podporují vytváření výše zmíněné oddělovací vrstvičky.
– Využít se mohou rovněž toxické látky často herbicidního charakteru, poškozující především listovou čepel, čímž navozují abscisi, anebo látky vyznačující se vysokou hygroskopicitou, tj. odnímáním vody z rostlinných pletiv.

Autoři děkují za spolupráci zemědělským podnikům – Matex s. r. o., Záveský a spol. s. r. o. a SHR – Ing. Josefu Sochorovi.

Ing. Přemysl Štranc, Ph.D.
Ing. Pavel Procházka
Ing. Jaroslav Štranc, CSc.

Česká zemědělská univerzita v Praze
Fakulta potravinových a přírodních zdrojů
Katedra rostlinné výroby
Ing. Luděk Nový
Záveský a spol. s r. o.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down