Potřeba výstavby nových přehrad je v České republice v současnosti nejakutnější v povodí Moravy a na Královéhradecku. Při zasedání Mezinárodní přehradní komise v Praze to dnes řekl předseda Českého přehradního výboru Ladislav Satrapa. Přečerpávání vody mezi regiony v případě extrémního sucha podle něj brzy nebude stačit.
Podle Satrapy je třeba si uvědomit, že pokud bude potřeba vybudovat nějaká nová přehrada, nevyřeší se to z roku na rok. Přehrada se od původního záměru staví 15 až 20 let. To není jako postavit garáž, poznamenal.
Aktuálně největší sucho podle něj ukazují mapy v povodí Moravy, kde je situace katastrofální. Další problematickou oblastí je střední tok Labe. Trvale problematické je Královéhradecko, kde už je situace s dodávkou vody napjatá, řekl dále Satrapa.
Kromě velkého sucha se Česká republika v posledních letech potýká i s rozsáhlými povodněmi. Podle Satrapy jsou přehrady schopné řešit oba extrémy současně. Při posledních rozsáhlých povodních v roce 2013 podle něj neselhala vltavská kaskáda, problémem byly přítoky, zvláště Berounka. Ta je řešitelná různými způsoby, ať už jednou velkou nádrží, více menšími nebo nádržemi na problematických přítocích, jako je například Klabava. Ale nedovede si představit, jak Berounku při současné protistavební náladě vyřešit. Možnosti jsou nulové. Jenže na jejím dolním toku v případě povodně není možné nic dělat, dodal Satrapa.
Na konferenci také zazněla důležitost přehrad pro vodní elektrárny. Podle Satrapy je tento potenciál v Česku do značné míry vyčerpán. "Nemáme příliš možností, jak zvýšit podíl vodních elektráren na celkovém objemu. Ale máme dvě přečerpávací elektrárny v Dlouhých stráních a Dalešicích, které výborně slouží pro stabilitu sítě, uvedl Satrapa.*
