Postupné zvyšování hladiny oxidu uhličitého, spojené s oteplováním Země by mohlo podle vědců pro Českou republiku znamenat i o desítky procent vyšší výnosy hospodářských plodin. Současně ale přinese problémy v podobě nedostatku vody či nových plevelů a chorob.
Podle vědeckých poznatků budou pěstitelé zřejmě postaveni před problém nových, především invazních druhů plevelů. "V takových podmínkách mají účinnější systém fotosyntézy," vysvětluje Jan Krekule z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, jak budou rostliny reagovat na zvyšování oxidu uhličitého v ovzduší. Lesních a ovocných dřevin by se změny nemusely podle Krekuleho dotknout tak silně. Ukázalo se totiž, že se na nové podmínky jejich fotosyntetický aparát může adaptovat.
Těžko lze podle botanika odhadnout, kdy se předpokládané zvýšení teploty odrazí v posunu hranic pěstování jižních i subtropických plodin. Podle klimatologů by ještě v nynějším století měly teploty stoupnout o 1,5 až 4,5 stupňů Celsia a možná i výš, přičemž v uplynulém století teplota globálně narostla o 0,76 stupně. Trend se bude podle vědeckých předpokladů urychlovat především zvyšováním množství oxidu uhličitého, uvolněného do vzduchu lidskou činností. Kritické hladiny pro chování rostlin by koncentrace oxidu uhličitého mohla dosáhnout kolem poloviny století, uvedl Krekule.
Nárůst průměrné teploty postupně promění skladbu zemědělských plodin. Ve velkém se u nás budou moci pěstovat melouny, kukuřice a vinná réva nebo papriky. Skutečnost, že už nyní lze některé teplomilnější druhy, jako jsou papriky, rajčata, meruňky a broskvoně, pěstovat v drsnějších polohách, však ještě nemusí být podle Krekuleho projevem celkového oteplování planety. V tomto případě jde spíše o změny v roční distribuci teplot a srážek, soudí botanik. Na pěstitelské proměnlivosti se podle něj podílí i šlechtitelské úsilí
Tropické nemoci
Vzhledem k oteplování klimatu a rozšiřování obchodu postupují rychle k severu také nemoci zvířat, které byly dlouho omezeny na Afriku. Některé, jako katarální horečka ovcí, jsou pro člověka neškodné, ale jiné, jako západonilská horečka nebo horečka z údolí Rift, mohou být smrtelné. Všechny působí velké ekonomické škody tam, kde se rozšíří.
"Tyto nemoci existovaly vždy, ale byly považovány za výhradně tropické. Nyní postupují k severu a první z nich se již v Evropě rozšířila," uvedl Emmanuel Camus, ředitel oddělení veterinární medicíny ve francouzském Středisku pro mezinárodní spolupráci v agronomickém výzkumu (Ciraad). Od roku 2000 se katarální horečka rozšířila na Korsice, kam se dostala ze severní Afriky přes Sicílii. Během několika let zasáhla Pyrenejský poloostrov a celé italské území. Náhlé objevení nemoci ve Francii ukázalo, jak je země nepřipravená. V celé Francii byl jen jeden expert na komáry rodu Culicoides, kteří nemoc přenášejí. Pokud jde o očkovací látku, bylo třeba pro ni poslat až do Jihoafrické republiky. Na Korsice bylo šíření choroby zastaveno vybitím nemocných zvířat a rozsáhlou očkovací kampaní. Nemoc má ale 24 různých sérotypů a při objevení každé nové variace je třeba očkovat znovu. V nechráněném stádu může být úmrtnost až 90 procent. Katarální horečka je tím zákeřnější, že se jejími nosiči mohou stát koně a hovězí dobytek, který vypadá na pohled zdravě. Hmyz, který nemoc přenáší, je tak nepatrný, že ho na rozsáhlém prostoru vítr snadno rozfouká.
Západonilská horečka útočí především na koně. Ale tato nemoc, kterou přenáší komár, může u lidí způsobit těžké epidemie, jak tomu bylo v letech 1996 až 1997 u Bukurešti, kde napočítali asi padesát úmrtí, a v posledních letech ve Spojených státech. Horečka z údolí Rift, která rovněž postihuje ovce, se zatím z Egypta nerozšířila. "Má však rovněž tendenci postupovat na sever a vakcína proti ní není příliš rozšířena, protože je velmi drahá," připomněl Camus.
Evropa se připravuje
Evropská komise minulý týden zveřejnila takzvanou zelenou knihu, která měla být určitým návodem na život v době globálního oteplování a vůbec prvním materiálem, který se adaptaci na nové klimatické podmínky zeširoka věnuje. Podle kritiků se však namísto rozsáhlé studie čtenáři zatím dozvědí, že by například měli více šetřit vodou a jednotlivé státy by měly dbát na příkladnou péči o seniory běh vln veder, které Evropu čas od času zasáhnou.
Zelená kniha nicméně vytyčila celkem čtyři priority. Nejkonkrétnější je asi příslib Bruselu, že vytvoří expertní skupinu, která se bude problémem přizpůsobení vysokým teplotám zabývat. Zbytek závazků se pohybuje v obecné rovině. Jedním z nich je například "vyplnění znalostních mezer o adaptaci pomocí výměny informací a výzkumu na celounijní úrovni". Další zase slibuje "brzkou akci v oblastech, kde jsou znalosti již dostatečné", a poslední z priorit je "vytváření aliancí s novými partnery po celém světě".
Příliš konkrétní nebyl ani eurokomisař Stavros Dimas. "Lidé v celé Evropě budou stále více pociťovat efekty klimatických změn. Proti klimatickým změnám musíme bojovat na dvou frontách. Musíme prudce snížit emise skleníkových plynů, ale zároveň se musíme připravit na klimatické změny, které se již odehrávají," uvedl.
Evropská unie se snaží, aby průměrná roční teplota výrazně nepřekročila o více než dva stupně teplotu, která byla zaznamenána ještě v době krátce před průmyslovou revolucí. I dva stupně však znamenají řadu změn, na které je třeba se připravit. V současnosti se Evropa "oteplila" o necelý jeden stupeň a již jí trápí rychlé tání ledovců, málo sněhu v nízko položených horských střediscích či sucho, které stále častěji sužuje jih kontinentu.
Za jeden z nejviditelnějších projevů globálního oteplování Brusel považuje vedra, která Evropu zasáhla před čtyřmi lety. Odhady počítají s tím, že tropické teploty tehdy způsobily smrt až 70 tisíc lidí.
Podrobnou studii, která by měla obyvatele připravit na klimatické změny lze podle expertů očekávat až se zahájením konference o adaptaci na klimatické změny, která začala. července v Bruselu a skončí v listopadu letošního roku. Další podrobnější materiál rovněž zveřejní i komise. Mělo by se tak stát na konci roku 2008.
