Nově registrované hybridy kukuřice

Na základě výsledků registračních zkoušek prováděných Ústředním kontrolním a zkušebním úřadem zemědělským, Národním odrůdovým úřadem bylo dle zákona č. 219/2003 Sb. (zákon o oběhu osiva a sadby, dále jen „zákon“) v roce 2007 nově registrováno – zapsáno do Seznamu registrovaných odrůd – celkem 74 hybridů kukuřice, z toho 33 na siláž, 35 na zrno a šest pro kombinované využití.

Významnou novinkou je registrace prvních 11 geneticky modifikovaných hybridů kukuřice odolných proti zavíječi kukuřičnému (modifikace MON 810). Odrůdy zapsané do Seznamu registrovaných odrůd ČR jsou po notifikaci zahrnuty do Společného katalogu odrůd druhů zemědělských rostlin s platností pro členské země ES.
Pro pěstitele je při výběru vhodné odrůdy podstatné, že v případě odrůd registrovaných v ČR má k dispozici navíc informaci o projevech jejich vlastností v půdně--klimatických podmínkách ČR.
Relativně vysoký počet nově registrovaných hybridů je způsoben souběhem ukončení zkoušek po druhém a třetím roce, neboť registrační zkoušky odrůd kukuřice (a brambor) byly v souladu s běžnou praxí v zemích EU zkráceny na dva roky.
Základní informaci o nově registrovaných hybridech kukuřice podává tabulková a grafická část tohoto příspěvku, další informace o odrůdách jsou k dispozici na www.ukzuz.cz (v položce Odrůdy/ Informace o odrůdách).
Co je třeba vědět o GM hybridechRegistrace prvních geneticky modifikovaných hybridů (GM) vyžaduje komentář, který lze uvést otázkou:
Jsou registrace a pěstování GM hybridů kukuřice v ČR odůvodněné?
Pro zemědělskou praxi, ale i širší veřejnost by mělo být zřetelné, že:
1) Registrace odrůd je jedním z nástrojů ochrany spotřebitele, u druhů zemědělských rostlin je podmíněna zjištěním jejich užitné hodnoty.
2) Zahájení registračních zkoušek GM odrůdy je dle zákona možné jen za předpokladu, že obsahuje GM rostliny, které lze uvádět do oběhu (zákon číslo 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty).
3) V rámci EU a tedy i v ČR je dosud uvolněna do oběhu pro pěstování pouze jediná modifikace – insekt-rezistentní kukuřice MON 810 (Bt) odolná proti napadení zavíječem kukuřičným.
4) Registrační zkoušky Bt-hybridů kukuřice (jejichž součástí jsou zkoušky užitné hodnoty) probíhají v ČR od roku 2004, přičemž Bt-hybridy jsou zkoušeny v rámci běžných registračních zkoušek s kukuřicí. Zkoušení hybridů kukuřice je rozděleno do čtyř samostatných skupin ranosti: velmi, raný, středně raný, středně pozdní. Každá skupina je zkoušena minimálně na čtyřech až šesti lokalitách, zkoušky trvají obvykle dva, resp. tři roky. Zkoušení je organizováno v maloparcelkových pokusech v neúplných blocích typu alpha-design, ve třech opakováních. Během vegetace se hodnotí významné hospodářské vlastnosti hybridů, pokus se ukončí sklizní a zjištěním výnosových a kvalitativních ukazatelů. Výsledky pokusů (zkoušek užitné hodnoty) jsou zpracovány, statisticky vyhodnoceny a slouží ÚKZÚZ jednak jako součást podkladu pro rozhodnutí o registraci a jednak jsou publikovány pro uživatele v praxi.
5) Motýl zavíječ kukuřičný (Ostrinia nubilalis) je významným škůdcem kukuřice, který se v posledních letech rozšířil do všech oblastí pěstování kukuřice v ČR. Způsobuje nejen ztráty výnosu, ale i významně zhoršuje kvalitu produkce. Jeho housenky škodí v porostech kukuřice vyžíráním otvorů a chodeb ve stéblech a palicích. Vyvrtané otvory jsou pak vstupní branou pro napadení palic a stonků houbovými chorobami (zejména fuzariózami) a zároveň jsou příčinou lámání stébel. Housenky přezimují ve zbytcích stonků a palic na kukuřičném strništi. Kuklí se přibližně ve druhé polovině května. Poté se začínají objevovat první dospělci. Nálety probíhají ve vlnách a trvají většinou až do konce srpna. Zavíječi vyhovuje vlhké a zároveň teplé prostředí.
6) Možných technologií ochrany proti zavíječi kukuřičnému je několik, liší se v účinnosti, nákladnosti i potenciálním nepříznivém vlivu na životní prostředí.
a) Přirozená odolnost:
zajištěná mechanickými a fyziologickými vlastnostmi odrůdy, tato odolnost je však dosti nízká.
b) Chemická ochrana:
plošná aplikace insekticidů na porost kukuřice, působí proti dospělcům motýlů nebo mají morforegulační účinky proti vajíčkům či líhnoucím se larvám.
c) Biologická ochrana:
l plošná aplikace přípravku se sporami půdní bakterie Bacilus thuringiensis,
l aplikace kapslí obsahujících chalcidky drobné parazitické vosičky rodu Trichograma prodělávající svůj vývoj ve vajíčcích motýlů,
l pěstování insekt-rezistentních geneticky modifikovaných hybridů kukuřice (Bt), do jejichž genomu byla genetickou manipulací vnesena část genetické informace půdní bakterie Bacilus thuringiensis.
Poznámka: Úspěšnost chemické ochrany, postřiku biologickým přípravkem či užití trichogramy jsou podmíněny aplikací těchto přípravků v klíčových momentech rozmnožovacího cyklu zavíječe, vždy na základě doporučení výrobce přípravku (podle signalizace, nebo lze využít metody sumy efektivních teplot). Aplikace o několik dní dříve nebo později je jen málo účinná či zcela neúčinná.
Co ukázaly pokusy
Jsou tedy registrace a pěstování GM (Bt) hybridů kukuřice v ČR odůvodněné?
Místo odpovědi na tuto otázku lze závěrem uvést některá fakta a poznatky získané při pěstování Bt hybridů v odrůdových pokusech ÚKZÚZ v letech 2004 až 2006:
Přednosti Bt hybridů:
- uplatnění najdou především v oblastech se silným výskytem zavíječe,
- stébla a palice nejsou poškozována požererm zavíječe, méně se lámou, déle asimilují, snižují se ztráty při sklizni,
- v závislosti na stupni napadení porostu zavíječem mohou dosahovat vyšších výnosů než konvenční hybridy (ve zkouškách ÚKZÚZ byl zjištěn nárůst kolem deseti až 15 %, ojediněle, na lokalitách se silným výskytem zavíječe, až 30 %),
- jsou méně napadány fuzariózami palic, lze předpokládat i nižší obsah mykotoxinů v produktu (v ČR není registrován žádný fungicidní přípravek účinný proti houbovým chorobám palic kukuřice),
- není potřebná plošná neselektivní nebo jen málo selektivní insekticidní ochrana proti zavíječi.
Možná negativa při pěstování Bt hybridů:
- může se mírně opožďovat dozrávání ve srovnání s konvenčními hybridy stejné kategorie ranosti – zavíječem nepoškozené rostliny déle asimilují a vegetují,
- vyšší administrativní náročnost – poskytování informace sousedům a státním orgánům, povinnost dodržování pravidel koexistence, povinnost označovat GM produkt, 
- možné problémy s odbytem kukuřice nebo s odbytem dalších produktů vzniklých za použití GM produktu.

Ing. Marek Povolný
Ing. Karel ŘíhaÚstřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Brno
Národní odrůdový úřad