Novela zákona o ekologickém zemědělství, kterou minulý týden schválil Senát a nyní čeká na podpis prezidenta, je nedostatečná. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Nová právní úprava podle něj ekofarmáře nedostatečně motivuje k tomu, aby pouze nepobírali dotace, ale produkovali potraviny. Celý dotační systém EU vede evropské zemědělce ke stagnaci výroby, zatímco agrární produkce na jiných světadílech rychle roste, řekl.
Jak Veleba uvedl, ze 480 tisíc hektarů, které jsou v České republice obhospodařovány podle pravidel ekologického zemědělství, se na 380 tisících hektarech pěstuje pouze tráva na seno. Za extrémní případ pak Veleba označil skutečnost, že v ČR je v současnosti více než 6300 hektarů ekologických sadů, což je více, než je ekologických sadů v sousedním Rakousku a Německu dohromady. Majitelé sadů na hektar půdy pobírají dotaci 12 000 korun. V řadě případů však pěstitelé nesklízejí žádné ovoce, poznamenal Veleba. "Děje se to, že se vysadí ekologický sad a ten se nechá být," popsal častý postup pěstitelů. Ve štědře dotovaných biosadech bývají podle Veleby často pěstovány ty nejlevnější odrůdy ovoce.
"Jednou z podmínek společné zemědělské politiky EU je dotování nevýroby," poznamenal Veleba. Tento stav prý neodstraňuje ani reforma společné zemědělské politiky. Ta v rámci takzvaného ozeleňování počítá s tím, že zemědělci budou muset minimálně sedm procent svých polí nechávat ležet ladem. "Já si neumím představit, že v Polabí nebo na Hané se nebude sedm procent půdy obdělávat," podotkl. "Novela zákona o ekologickém zemědělství rozhodně neměla vyřešit dotační politiku vůči sadům nebo finanční podmínky podpor pro ekologicky vyprodukované seno, které ostatně používají ke krmení i konvenční zemědělci a chovatelé," uvedla manažerka PRO-BIO Svazu ekologických zemědělců Kateřina Nesrstová. Novela podle ní měla především sladit národní legislativu s unijními předpisy. Záměrem svazu ani dotační politiky podle ní rozhodně není podpora spekulantů. "Jedná se o jeden z principů ekologického zemědělství, který je velmi důležitý z hlediska údržby krajiny, zachování a podpory biodiverzity, což mnohým kritikům často uniká - za to jsou ekologičtí zemědělci 'odměňováni' formou vyšších dotačních podpor," podotkla Nesrstová. Dodala, že dotace nejsou v EU účelově spjaty s produkcí, ale šetrným způsobem hospodaření. Novela zákona o ekologickém zemědělství má mimo jiné zjednodušit registraci nových ekologických zemědělců včetně zrušení tisícikorunového správního poplatku za podání žádosti o registraci. Návrh také ministerstvu zemědělství nově umožní kontrolním organizacím, které dohlížejí na ekofarmáře, v případě zjištěných pochybení ukládat pokuty až čtvrt milionu korun.
Ekologičtí zemědělci se již v současnosti musejí podřizovat speciálním kontrolám svého hospodaření. Mohou si přitom vybírat, která ze tří ministerstvem pověřených institucí je bude kontrolovat. Nejsou-li s kontrolní organizací spokojeni, budou moci v budoucnu přejít k jiné. Počet ekologických zemědělců v ČR letos v srpnu převýšil 4000. Podle pravidel ekologického zemědělství hospodařilo 4022 farmářů, zatímco na začátku letošního roku jich bylo 3517. Plocha půdy obhospodařované podle pravidel ekologického zemědělství vzrostla ze 448 202 hektarů na začátku letošního roku na 483 176 hektarů v závěru srpna. Podíl ekologického zemědělství na celkové výměře zemědělské půdy se zvýšil z lednových 10,55 procenta na 11,4 procenta.
