Postavení restituentů nezlepší ani novela transformačního zákona, kterou schválila Poslanecká sněmovna koncem září a postoupila ji Senátu. Z novely totiž vyplývá, že požadavky restituentů by měla družstva vyřešit převodem movitých věcí ze svého majetku žadatelům. Ovšem vrátit majetek, tedy stroje a dobytek, v jeho původní ceně neumožňuje finanční situace družstev, která s původním majetkem hospodaří. Původní majetek už tady prostě není, prohlásil ombudsman Otakar Motejl. Požadavky restituentů může novela podle něj proto uspokojit jen částečně, dodal.
V souvislosti s tím ombudsman dostal za dobu své činnosti asi sto čtyřicet podnětů od občanů. Z podkladů ministerstva zemědělství vyplývá, že celková výše nevypořádaných zemědělských podílů se pohybuje přibližně kolem patnácti miliard korun. Ombudsman od začátku svého působení poukazoval na špatné postavení restituentů. Mnohá družstva, která s jejich původním majetkem hospodařila, mobiliář v uplynulých letech převáděla na jiné právní subjekty, které již nebyly povinné se s požadavky restituentů zabývat. Situaci navíc komplikuje finanční úpadek a mnohdy i zánik původních družstev. Podle Motejla stát transformačním zákonem na jedné straně přiznal restituentům právo na vypořádání za pozbytého majetek, ale nevytvořil záruky, aby tito lidé svého práva dosáhli.
Novelou transformačního zákona se nyní zabývá parlament. Transformační zákon v současné podobě byl přijat v roce 1992. Tento právní předpis však nevyřešil požadavky občanů, kteří žádali o restituci zemědělského mobiliáře nebo případné kompenzace za něj.
