O stávající podobě novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, který připravilo Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství, má pochybnosti Hospodářská komora. Z její analýzy vyplývá, že pokud by zákon byl přijat v současné podobě, mohlo by to zkomplikovat rozvoj v některých průmyslových zónách, jako je například areál v Holešově nebo průmyslová zóna v Mostě. Na dnešní diskusi o novele zákona to řekl prezident Hospodářské komory ČR Zdeněk Zajíček.
Zajíček řekl, že do novely zákona o ochraně zemědělského půdního fondu se dostává nová právní terminologie, která nemusí být provázaná s dalšími právními předpisy a podle názoru komory by mohly v budoucnu vznikat kolize při výkladu legislativy. Podotkl, že komora má zájem na ochraně půdního fondu a chce najít vyvážený model. "Chceme navrhovat předvídatelné právní prostředí a také v časovém horizontu, který umožní zrealizovat některé opatření, které je třeba udělat," doplnil. Komora i proto zpracovala návrhy, které by chtěla i s pomocí poslanců uplatnit a jedná o tom i s ministerstvem. Prezident komory poukázal na to, že například v Holešově se uvažuje o investici společnosti Onsemi, která chce přinést výrobu čipů a na základě znění zákona by se nemusela realizovat. Z analýzy vyplynulo, že zákon by mohl ohrozit i potenciální stavbu takzvané gigafactory v Líních, poznamenal Zajíček. Upozornil na to, že v mnoha případech existují v plánovací dokumentaci obcí smíšené průmyslové areály. "Nejedná se tedy jen o výrobu, ale i obchod a skladování," dodal. Komora proto podle něj chce hledat kompromisní řešení. "Jsme přesvědčení o tom, že si nemůžeme dovolit, abychom ohrozili strategické investice směřující do moderních technologií," dodal. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha s řekl, že stát by měl definovat na svém území jasně nedotknutelnou rezervu zemědělské půdy, aby se udržela produkce potravin. Změna zákona je podle něj jasná cesta, jak zmírnit, nikoliv zastavit, ubývání zemědělské půdy. "Jsme v situaci, kdy největší městské aglomerace jsou na nejkvalitnější půdách. Když se rozrůstají města jako Praha, zcela logicky to probíhá často na nejkvalitnějších půdách," doplnil. Poznamenal, že svaz rozhodně nechce omezovat investice, jako jsou liniové stavby, železnice nebo investice do průmyslu. Upozornil na to, že není jasný přehled o tom, kolik zemědělské půdy v katastrech obcí je určených k zastavení. To potvrdil i Zajíček. "Nemáme představu, kolik půdy je ještě územním plánem určeno k zastavění," konstatoval.
Místopředseda Svazu měst a obcí starosta obce Velký Osek Pavel Drahovzal řekl, že svaz má pochopení proto, že je potřeba zvyšovat ochranu půdy, zakázat využívání půdy na určité stavby je ale podle něj "přitažené za vlasy". Řekl také, že zákaz staveb pro obchod a skladování vidí svaz jako popření principu individuálního posuzování. "Každá stavba prochází velmi odborným a podrobným procesem hodnocení dopadu na životní prostředí," doplnil. Každý důvěryhodný investor má podle něj zájem se se samosprávou dohodnout.
.Novela zákona o ochraně zemědělského půdního fondu má omezit stavbu nákupních a logistických center na nejkvalitnější zemědělské půdě. Nejkvalitnější zemědělská půda v Česku je zařazena do první a druhé třídy ochrany podle takzvané bonitované půdní ekologické jednotky. Právě na tomto typu půdy by na základě novely platil zákaz výstavby obchodních a logistických center s rozlohou nad jeden hektar a fotovoltaických elektráren. Zařízení na získávání solární energie by se na zemědělské půdě směla stavět jen jako agrovoltaická.*
