Menu
e-shop
Úvahy z oblasti aplikační techniky a technických služeb v ochraně rostlin jsou zaměřeny především na úsek zemědělské techniky a jejího provozování v podmínkách tržního hospodářství. Při obnově strojů v podniku a tvorbě podnikatelských strategií a hlavně při realizaci technicko-ekonomických záměrů v oboru ochrany rostlin přichází ke zvážení celá řada podmiňujících faktorů.
K hlediskům technicko-ekonomickým se přidávají požadavky z oboru biologie, chemie a v neposlední řadě ekologie. Tato různorodost pohledů a vyjadřování skupinových kritérií pro fungující i perspektivní technologie ochrany rostlin má nebývalou šíři. Znovu se klade důraz na správnou agrotechniku, využití odolných odrůd, metody mechanické, fyzikální nebo biologické. V ochraně rostlin v současné době převládá snaha o využití všech postupů integrované ochrany rostlin. Celistvost pohledu se promítá do zásad správné praxe i hospodaření v systému precision farming.
Metody chemické ochrany rostlin se staly součástí precizního hospodaření i komplexu všech naznačených ochranných opatření. Snahou je používat limitovaná množství pesticidů s vysoce účinnými látkami a plnění požadavků minimální toxicity přípravků. Účinnost ochranářských zásahů je podmíněna souhrou všech složek. Tím víc se to týká sladění technických a chemických prostředků v moderních technologiích ochrany rostlin a produktů. Historický pohled na vývoj strojů a zařízení pro aplikaci pesticidů se dá dokumentovat na mnoha momentech, které rozhodovaly o směrech jejich konstruování a využívání. I pro současnost je převažujícím článkem chemické ochrany aplikátor pesticidních kapalin. Z metodického i z praktických hledisek se vyvinulo podrobnější členění a speciální označování jednotlivých skupin strojů a jejich funkčních prvků.
Jestliže náplní tohoto příspěvku má být glosování některých aspektů při výběru a pořizování aplikační techniky, je nutno hned na začátku připomenout, že většina vyjádření se bude týkat postřikovačů a to provedení pro plošné ošetřování polních plodin.
Už předem je jasné, že mnohé pohledy a požadavky jsou v protikladu. Vždyť sladit rentabilní výrobu s environmentálními požadavky na zacházení s prostředím je nesnadné stejně jako vyvažování ekonomických zájmů mezi výrobci, prodejci, bankami a zemědělci, co by investory, uživateli nebo poskytovateli agrochemických služeb.
Výhled potřeb a další hlediska
Výhled potřeb ochranářských zásahů při výběru plodin do osevních postupů je základním okruhem úvah o technologiích ochrany rostlin a k němu se přiřazují další hlediska:
l rentabilita výroby a neperspektivní plodiny,
l orientace na technologie s použitím moderních pesticidů, příp. na metody nechemické ochrany rostlin,
l orientace na lokální aplikace a řízené dávkování pesticidů podle navigačních systémů GPS,
l využití dat z aktuálních zjištění stadií škodlivého činitele pomocí senzorů nebo podle aplikačních map,
l technologická odlišnost pěstebních technologií v malých a velkých podnicích,
l méně intenzivní a více intenzivní pěstební technologie vykazují obvykle mj. velký rozdíl ve spotřebě lidské práce a energie (nafty),
l snižování výměry ošetřovaných ploch vlivem určité plochy zemědělské půdy uvedené do klidu (zavedení úhoru do osevních postupů),
l specifické zásahy a náklady na údržbu úhorů z hlediska platné legislativy v ochraně rostlin a v životním prostředí,
l skladba současného strojového parku v podniku a možnosti ročního využití (práce vykalkulované a prováděné za nižší ceny se mohou vyskytovat u služeb prováděných staršími stroji, které nejsou zatíženy odpisy. Kvalita práce může být vyhovující, ale je závislá na repasi a otestování strojů před sezónou, ale také na kvalifikaci a zodpovědnosti obsluhy. Použití starších mechanismů nevytváří dostatečný fond na obnovu strojů),
l možnosti využití techniky z ochrany rostlin při zásazích ve výživě a hnojení, příp. u kombinace přípravků na ochranu rostlin s výživou rostlin,
l možnosti poskytovat nebo využívat agrochemické služby,
l materiální a personální zázemí pro kvalifikovanou obsluhu a údržbu techniky nově pořízené, zvláště pokud se jedné o stroje nových generací.
Znalost ostatních limitujících podmínek pro hospodaření a mnoha dalších faktorů, které mohou ovlivňovat nasazování a využití strojů znamená znát velikosti honů a parcel, včetně svažitosti pozemků, ochranná pásma, srážky, vzdušné proudy, větrné dny, termiku, přístupové cesty a transportní profily, systém přípravy postřikových kapalin a plnění postřikovačů, možnosti asanace a dekontaminace strojů a odpadních vod, zdroje vody, přepravní vzdálenosti, potřebu dodržování agrotechnických lhůt a pokynů z prognózy a signalizace výskytu škodlivých činitelů, využívání informačních systémů v zemědělství, skladování pesticidů, zvládání kalamitních situací a jiných kooperačních a manažerských rozhodnutí.
Velikost pozemků a další podmínky
Velikost honů pro samojízdné a výkonné traktorové stroje se předpokládá nad deset hektarů.
Pro nestandardní pracovní podmínky se používají přirážky k cenám prací – formálně oboustranně mezi dodavatelem a odběratelem odsouhlasené, které se vztahují např. na výměru pozemků:
U výměry do 0,25 ha je přirážka až 100 %, u 0,26 až 0,75 ha 75 %, u 0,51 až 1 ha 50 %, u 1,01 až 10 ha až 25 %, dále při svažitosti pozemků se sklon nad 10o projeví přirážkou až 20 %.
Přihlíží se také k režijní práci a k režijní spotřebě nafty u strojů, především traktorů, tzn. k blíže nespecifikované práce, rekognoskaci terénu, dopravě osob apod. Odhadem jejich podíl vytváří ztráty asi 5 až 10 %. Často se zahrnují do jiných nákladových položek.
Přirážka u zakázek s dávkováním postřikových kapalin mimo rámec metodikami určených nebo doporučovaných rozsahů a při práci se zvlášť nebezpečnými jedy bývá až 20 %.
Aplikační stroje, soupravy a strojní linky
Technologické postupy a varianty nasazení postřikovačů souvisejí především se vzdáleností mezi místem přípravy postřikové kapaliny a ošetřovaným pozemkem. Lze rozlišovat přímý pracovní postup, u kterého po finálním naplnění postřikovače následuje přejezd stroje na pozemek, dále vlastní postřikování a návrat k plnění. U nepřímého pracovního postupu je ke stroji přiřazeno další vozidlo (mechanizační prostředek) pro dovoz vody s mícháním a plněním aplikátoru na úvratích ošetřovaného pozemku. U ceny prací je tak rozhodující, zda vodu a její dovoz zajišťuje subjekt, jemuž patří ošetřované pozemky, nebo je tato fáze součástí kompletní dodávky služby ze strany provozovatele postřikovače.
V této úvaze není prostor na podrobný rozbor exploatačních vztahů mezi stroji nesenými a návěsnými ani mezi automobilovými nástavbami a samojízdnými speciály. Každá skupina a kategorie má limitní parametry vázány na objem nádrže, pracovní záběr a případně rozsah pracovních rychlostí. Jestliže u neseného postřikovače s 600litrovou nádrží a šířkou záběru 12 m je roční využití 300 až 800 ha/rok, pak z této výkonnosti vyplývá i přiřazení k určité velikosti zemědělského podniku.
Podobně u návěsného postřikovače nebo automobilové nástavby s nádržemi 2000 až 3700 l a záběrem 18 až 24 m se ošetření týká ročně v rámci jednoho podniku (areálu) 1200 až 2400 hektarů. Ale nutno poznamenat, že z organizačního hlediska, tj. při postupu nepřímém, s plněním na pozemku, je v možnostech aplikátoru dosáhnout roční výkonnosti 2000 až 5000 ha/rok.
Samojízdné stroje se jmenovitým objemem nádrží 3000 až 7000 l a záběry 18 až 42 m jsou stavěny pro výkonnosti 4000 až 11 000 ha/rok.
Při současných rozsazích hektarového dávkování postřikových kapalin se dostáváme k výkonnostem.
Nová legislativa a technická úroveň
V ČR je v současnosti k dispozici zhruba 7000 postřikovačů a rosičů. Z toho samojízdné stroje tvoří asi 600 strojů. Dá se předpokládat, že mnohé z celkového evidenčního počtu aplikátorů je generačně překonaných. Nově nabízené stroje musí minimálně dosahovat úrovně dané zákonem č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči, akceptovat platnost protokolu PECA a celkově vyhovět procesu sbližování naší legislativy se směrnicemi a prostředím EU. Toto znamená pro výrobce a dovozce mechanizačních prostředků pro ochranu rostlin mj. povinnost stroje uváděné do oběhu zapsat do úředního registru.
Aktualizována byla i prováděcí vyhláška č. 334/2004 Sb., o mechanizačních prostředcích na ochranu rostlin, vyhláška č. 329/2004 Sb., o přípravcích a dalších prostředcích na ochranu rostlin.
Některé body z předpisů je vhodné pro proces obnovy strojů spojit s perspektivou rozvoje techniky i technologií v ochraně rostlin. S analýzou výrobní činnosti a stanovenými rozsahy mechanizovaných prací v ochraně nastupuje rozhodnutí o kategorii, typu, provedení i speciálních úpravách postřikovače. Potřebná znalost parametrů a charakteristik strojů se může týkat pracovního záběru a provedení aplikačního rámu, jeho osazení tryskami pro požadované rozsahy hektarových dávek, systému nastavování pracovní výšky a stabilizace poloh při práci na nerovnostech pozemku, na rovině a svahu. Provedení držáků trysek bývá volitelné a je závislé na stupni automatizace ovládání a nastavování dávky i charakteristiky rozptylu postřikové kapaliny. V zahraničí jsou nabízeny stroje s elektrostatickým nabíjením kapek.
Trysky používané na plošných rámech jsou převážně ze skupiny trysek štěrbinových. Nabízeny jsou i injektorové trysky a další kombinace v osazení vícenásobných držáků trysek.
Dřívější doporučení pořizovat hydraulické trysky ze systému značení a kódů ISO se bere v současnosti jako standard. Tento posun přinesl shodnou nomenklaturu a barevné značení trysek všech uznávaných výrobců. Tak lze najít ekvivalentní trysky s jednotnými parametry a označením, které původně pochází od firmy Spraying Systems Co. I k těmto velmi důležitým prvkům aplikační techniky je třeba vyžadovat co nejpodrobnější dokumentaci, včetně návodů a podmínek použití. Na problematice trysek, resp. rozptylovacích zařízení postřikové kapaliny na postřikovačích v ochraně rostlin vůbec, by bylo možné ukázat, jak praxe nestíhá vstřebávat aspoň základy z teorie vzniku kapek a správnosti využití postřikových spekter ve spojení s účinnými látkami, úlety částic, meteorologickými vlivy, pracovními tlaky, rychlostmi strojů, atp. Přitom by měla respektovat,vedle primárních cílů k dosažení účinnosti zásahů také požadavky na minimalizaci rizik pro okolní prostředí, produkty, a zabezpečovat zužitkování vložených prostředků v efektivních technologiích.
Podle zastoupení plodin, výskytu škodlivých činitelů i povětrnostních podmínek je vhodné uvažovat o strojích s nastavitelnými režimy práce, s univerzálním uplatněním daným plodinami a hlavně převládajícími povětrnostními podmínkami při jejich nasazování. Patří k nim aplikační rámy s asistencí proudu vzduchu.
Tímto podpůrným efektem lze mj. zabraňovat škodám na okolním prostředí vlivem úletu i ztrátám rozptylované postřikové kapaliny. Optimalizací nastavení trysek i proudu vzduchu lze rovnoměrně ošetřovat i obtížně ošetřitelné části rostlin, a to i při sníženém hektarovém dávkování.
Roli hraje jmenovitý objem nádrží na postřikovou kapalinu v poměru k pracovnímu záběru, rozsahu dávkování a výkonnostem. Důležité je jejich příslušenství pro plnění, čištění a další funkce při míchání obsahu i rozmíchávání pesticidů. Vliv naplněnosti nádrže na stabilitu stroje a na měrný tlak na půdu je také závažným hlediskem.
O zařazení stroje mezi nízkotlaké nebo vysokotlaké postřikovače rozhoduje provedení čerpadel. Návaznost na regulační soustavu stroje a její technickou vyspělost souvisí s konstrukcí a charakteristikami použitých čerpadel.
Řídicí jednotka, lépe palubní počítač, zajišťuje vedle základní funkce, kterou je synchronizace hektarového dávkování s pracovní rychlostí, mnoho dalších funkcí. Pro lokálně řízenou aplikaci pesticidů je nezbytností stejně jako jeho odpovídající softwarové vybavení. Lze vycházet z geografických informačních systémů nebo z globálních pozičních satelitních systémů GPS/DGPS.
Po relativně jednoduchém doplnění elektroniky postřikovače o čidla vyhodnocující směr a rychlost větru a stroje, vlhkost a teploty vzduchu, je počítačově řešitelná optimalizace nastavení trysek, proudu vzduchu z rukávců aplikačního rámu atd. Soustava je pak schopna eliminovat vypařování a úlet kapiček, přispívat k dodržování ochranných zón u obydlí, vodotečí atp.
U většiny hydraulických systémů moderních postřikovačů je možné doplnění o injektážní dávkovací zařízení, které je jednou z možností pro lokální ovlivňování dávek pesticidů.
Další provedení soustavy pro proměnné a lokální dávkování je užití počítačem přepínatelných okruhů, které zásobují jednak sekce rámu a hlavně podle programu 1 až 4 trysky na každém multifunkčním držáku trysek.
Měnitelný rozchod kol je nutný pro ošetřování kultur pěstovaných v širokých řádcích, pro sladění s kolejovými řádky a k ovlivňování příčné stability strojů a aplikačních rámů. Na rozdíl od traktorových strojů s rozchodem 1,5 až 1,8 m jsou u samojízdných strojů podvozky s rozchodem kol až 2,8 m a u některých provedení je rozchod kol nastavitelný za jízdy.
Odpérování náprav má u postřikovačů význam hlavně u vyšších pracovních a transportních rychlostí.
Kola podvozků se používají pro dosažení větší světlosti s velkými průměry a u úzkých profilů i zdvojená. U hledisek minimalizace tlaku na půdu oproti vedení v řádcích jde o použití pneumatik širokých, v provedení balónovém nebo flotačním, případně s rozloženou hmotností na více kol tandemové nápravy.
Řízení nápravy u traktorových návěsných strojů zajišťuje vedení stroje ve stopách traktoru.
Obnova aplikační techniky
Nedostatečné plnění kvalitativních ukazatelů práce postřikovacího stroje nebo podlimitní roční využívání postřikovače v investujícím podniku jsou argumenty k nápravě stavu. Měrné náklady jsou dobrým vodítkem a dostatečným doplňkem rozhodovacího procesu při obnově aplikační techniky.
Obecně platná metodika výpočtu provozních nákladů a s ní související příprava podkladů má v oblasti aplikační techniky některé podmíněnosti.
Jedná se o stroje a zařízení, které jsou vyráběny v provedeních od jednoduchých verzí až po složité a kompletně vybavené stroje na úrovni současných vědecko--technických poznatků Pro velký rozsah hektarového dávkování postřikových kapalin a požadavků na kvalitativní ukazatele při postřiku se dostáváme k mnoha variantám, a tím také nebývalé škále výrobků.
U ekonomického pohledu na proces pořízení a provozování aplikačních strojů je důležité předpokládat perspektivnost záměrů při vlastním podnikání. Je-li dnes 15 % zisková přirážka oproti přímým jednotkovým nákladům běžná, tak pro následující dobu užívání nového stroje (nejčastěji čtyři až deset let) nemusí být dostatečná. Investiční a provozní náklady je nutno vyjadřovat pro místní (střední) podmínky podniku a pro aktuální nebo převažující ceny strojů.
Pořízení výkonné a zpravidla drahé techniky jde různými cestami. Pronájem a jiné zápůjčky strojů u nás nejsou obvyklým řešením. Vedle leasingu je možnost nákupu strojů na úvěr.
Podnikatelská strategie u aplikační techniky může vycházet také ze vztahu mezi minimální roční výkonností a zvolenou dobou užívání stroje. Tyto úvahy mají význam hlavně u techniky pořízené na úvěr nebo u záměrů používat stroj po kratší čas, než je předepsaná doba odepisování. U strategie využívání strojů po kratší dobu s jejich zpětným odprodejem znamená zorganizovat vyšší roční využití strojů, obvykle o 30 až 50 %, s relativně menšími náklady na opravy a udržování. Strategie využívání strojů po dobu delší, než je předepsaná doba odepisování, znamená nižší nároky na roční využití strojů a vyšší vklady do oprav a rekonstrukcí starších strojů. U strojů pořízených na úvěr jsou na podnikatele větší tlaky na dosahování vyššího ročního využití po dobu splácení úvěru. Také každé zvýšení sazby bankovního úvěru o 1 % znamená požadavek na zvýšení minimální roční výkonnosti o 2 až 15 %, a to podle kategorie postřikovačů a času na splácení úvěru. Rovněž chce-li podnikatel splatit bankovní úvěr jen z výnosů z nasazení aplikační soupravy, pak při čtyřletém splácení úvěru je nutno roční výkonnost zvýšit minimálně o 15 %, častěji ale o 25 %. Ti, kteří mohli, resp. stihli využít výhod podpůrných fondů, jsou ve výhodnější pozici, ale pro většinu případů je potřebná roční výkonnost vyšší, než je provozovatel schopen vykonat v jednom podniku. Proto je vhodné při analýze obnovy techniky počítat s formou kooperace a s poskytováním služeb.
Přes výpočet ročních nákladů na provoz strojů, které jsou složeny ze stálých (fixních) a variabilních nákladů, a výpočet roční výkonnosti se dostaneme jejich vydělením k vyjádření jednotkových nákladů. Pro stroj, resp. soupravu traktoru se strojem v ochraně rostlin převažuje vyjádření v Kč/ha, někdy v Kč/h.
Stálé náklady jsou tvořeny náklady na amortizaci, zúročení vlastního kapitálu, uskladnění techniky (garážování), pojištění (zákonné a příp. havarijní) a ročními stálými poplatky jako např. silniční daní.
Variabilní náklady tvoří náklady na péči a opravy, včetně kontrolního testování, na pohonné hmoty a mazadla a mzdu obsluhy, včetně odvodů na pojištění.
Je nutno připomenout, že stálé náklady roční existují, tudíž je neovlivňuje nasazení nebo nevyužívání stroje.
Ve sledovaném roce jsou tyto náklady v podstatě konstantní a po přepočítání na náklady jednotkové vychází příznivě nižší s rostoucí roční výkonností.
Variabilní náklady souvisejí s rozsahem nasazení stroje. Z hlediska ročního časového fondu mají rostoucí tendenci, neboť se načítají s nárůstem odvedené práce. Jednotkové vyjádření variabilních nákladů na ha nebo hodinu je téměř konstanta. Zúročení vlastního kapitálu (počítá se až s 5 %) vyjadřuje náklady způsobené ušlými příležitostmi, tzn. stav, kdy by peníze uložené v bance nesly úroky. Ale nenesou, protože za tyto peníze byl zakoupen stroj, kterým je nutno na zúročení vydělat. Započítání zúročení působí na zvyšování ročního využití strojů a souprav. Tyto náklady však nelze uvádět jako nákladovou položku v daňovém přiznání, ale jen jako součást zisku. Tudíž jejich započtení je vhodné pouze k tvorbě podnikatelské strategie se stroji a k výpočtu cen mechanizovaných prací.
Ceny PHM a pomocného materiálu, např. ceny značkovacích pěnotvorných přípravků, olejů, maziv, asanačních kapalin zahraničních proveniencí mohou být o 50 až 300 % vyšší než zatím užívaný standard. Naproti tomu možnosti použití směsných paliv a bionafty může vést k úsporám, pokud to ale výrobce strojů nevylučuje.
Cena základního materiálu, zde především pesticidních přípravků je velmi variabilní, nabídky jsou s tendencí zvyšování cen, zvláště při dovozech pro řešení kalamit výskytu škůdců. Nutno poznamenat, že náklady na chemické přípravky zde nejsou do hodnocení, resp. výpočtů nákladů u techniky zahrnovány.
Roční využití stroje nebo soupravy je vhodné dodržet mezi dvěma hodnotami využití: minimálním a doporučeným (konkurenceschopným). Tak je možné i celkové náklady konfrontovat s cenou práce na trhu.
K vyjádření nákladů na soupravu je počítáno s nejčastěji uvažovaným traktorem ve středních podmínkách. Pokud se změní situace nebo agregovaný traktor či nosič nářadí, je nutno provést přepočet, kdy využijeme podílu z nákladů na hodinu provozu traktoru k hodinové výkonnosti stroje a následné korekce v rozmezí až o ±30 %. Přepočtené náklady (bez nákladů na základní a pomocný materiál) se u změněného traktoru nově sečítají s náklady na stroj a dávají celkové náklady ve změněné situaci.
Měrnou jednotkou ročního využití jsou u aplikačních strojů ha/rok. I přes snahy zemědělců dosáhnou co nejvyššího stupně využití těchto speciálních strojů zůstává jejich označení a zařazení mezi sezónní techniku skutečností. Minimální roční výkonnost je nutné považovat za kritérium vhodnosti používání vlastního stroje v podniku a pokud není dosahována, je vhodné využití služeb.
