05.01.2001 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Nový zákon o lesích hned tak nebude

Zachovat přístup veřejnosti do lesa i možnost sběru lesních plodů v nezměněném rozsahu by měl nový zákon o lesích, který připravuje ministerstvo zemědělství spolu s ministerstvem životního prostředí. Ve vztahu k majitelům lesů se však přístup obou resortů různí. Práce na novém zákoně otevírá i staronový problém kompetencí obou úřadů.

„V paragrafech, v nichž se lišíme, požaduje MŽP zpřísnění zákona vůči majitelům. Zatímco my v drtivé většině chceme současné znění zákona zachovat, nebo mírně vlastníkům povolit, aby nebyli tak svázaní zákonem, a to zejména těm, kteří mají malou výměru,“ vysvětlil náměstek ministra zemědělství pro lesní hospodářství Pavel Rybníček a pokračoval: „Na straně MŽP je jasná snaha po represivním přístupu. My se snažíme, aby se zákon blížil západoevropským normám, MŽP trvá na tom, že vlastníci ne vždy znají problémy lesa, a proto je na ně potřeba vzít přísnější metr a určovat jim ve všech detailech, jak mají hospodařit. My se domníváme, že je nutné majitele spíše motivovat, a to i formou podpor do lesního hospodářství. Jsme toho názoru, že majitel lesa by měl nejdříve dostat radu, co má dělat, kde hledat pomoc, jaké má možnosti podpor apod. Jako jeden z dalších problémů je rozdílný názor MZe a MŽP na to, kdy při obhospodařování lesa vzniká poškození životního prostředí. Podle názoru MŽP je každé porušení zákona o lesích současně i ohrožením nebo poškozením životního prostředí. S tímto výkladem nesouhlasíme, neboť vede k překrývání působnosti orgánů České inspekce životního prostředí (ČIŽP) a státní správy lesů. Pokud majitel udělá ve svém lese chyby, v jejichž důsledku mu vzniknou hospodářské ztráty, je to jeho věc. Nesmí však ohrozit les jako takový, natož lesy okolní. ČIŽP by měla zjišťovat, zda zásah majitele měl vliv na životní prostředí.“ Jako příklad rozporu Rybníček uvedl rozdílný přístup obou resortů k dodržování hranice zakmenění 0,7, kterou předepisuje platný zákon: „V případě, že majitel svým zásahem zakmenění sníží pod tuto hranici, mělo by to zajímat státní správu v lesích, ale proč to postihuje i inspekce? Pokud nebyla porušena stabilita lesa, jaká ekologická škoda vznikla? My naopak bychom chtěli zákonem umožnit, aby zakmenění mohlo klesnout i na nižší hodnotu a umožnila se tak přirozená obnova lesa při menším počtu těžebních zásahů. Na druhé straně samozřejmě chceme postihnout všechny případy, v nichž by mohl majitel zákon zneužít.“
Pro harmonizaci s legislativou Evropské unie zbývá po již vydaných novelách zákona o lesích podle Rybníčka pouze otázka nakládání se semeny a sazenicemi lesních dřevin, což by bylo možné řešit samostatným zákonem. Současný zákon o lesích by tak zůstal v platnosti nejméně po dalších pět let.
Přestože jde o úkol uložený jednáním vlády, kompletní novelu zákona o lesích nedoporučuje ani ministr životního prostředí Miloš Kužvart. „Byl by to zbytečný další konflikt s MZe a je tu logická úvaha novelizovat pouze to, co je nezbytné z hlediska požadavků EU,“ konstatoval. Podle něj by novela měla reflektovat hlavní systémové problémy. „Například záležitost plánů péče o les, jejich závaznosti, povinnosti je zpracovávat a kým, dohledu nad jejich dodržením a sankcí za nedodržení.“ Restituenti a noví majitelé, jimž se lesy dostaly do rukou v posledních letech, zastávají podle Kužvarta ve velké míře názor, že „když je les můj, mohu si s ním dělat, co chci“. Což je opravdu chybný přístup.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2023 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down