29.01.2007 | 08:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

O budoucnosti českého zemědělství

Prioritou ministra zemědělství Petra Gandaloviče je včasné zahájení programu rozvoje venkova. Venkov se svým zemědělstvím musí být stejně silnou oblastí jako je město, uvedl ministr na semináři Co s námi bude?, aneb České zemědělství 2007 – 2013, který se konal minulý týden ve Žďáru nad Sázavou. A k tomuto cíli by měl zemědělce přiblížit právě tento program.

V souvislosti s diskutovaným posunem termínu příjmu žádostí na podpory v rámci agroenvironmentálních opatření programu rozvoje venkova, který bude čerpat z fondu EAFRD, Gandalovič ubezpečil, že udělá všechno pro to, aby i osa II byla spuštěna ještě letos. Podle něj v českém zemědělství existují znesvářené skupiny, které mají jiné názory na využití agroenvironmentálních peněz. „Pro jednu je to spíš otázka plošných kompenzací. Druhá zase požaduje zavést do programu další ekologická opatření, jako je financování různých pozemkových úprav, například zakládání remízků, alejí a podobně,“ konstatoval. Obává se však, jestli se podaří najít kompromis během několika málo týdnů, které zbývají k tomu, aby se celý proces mohl administrativně spustit. „A můžu jen litovat, že se diskuse o těchto věcech nevedla otevřeněji a hlouběji v minulých měsících, protože tam na to byl čas, teď je toho času již málo,“ prohlásil ministr. Případný posun zahájení této části programu o nějaký měsíc nepovažuje však za tragický. Jen by bylo potřeba hledat určitý náhradní způsob financování těch zemědělců, kteří do systému teprve vstupují.
Ředitel řídícího orgánu EAFRD na ministerstvu zemědělství Pavel Sekáč věří, že se podaří do tří měsíců oznámit zahájení prvních programů financovaných z EAFRD. Podle něj důvodem možných průtahů je mimo jiné i to, že připomínky všech členských zemí se musí sladit do jednoho dokumentu. I EU si je údajně vědoma toho, že jakékoliv zdržení by vedlo ke znevýhodňování všech členských zemí.
Předseda Svazu marginálních oblastí Milan Boleslav podotkl, že přestože ještě EU neřekla definitivní slovo, německý program rozvoje venkova už běží. „Například v Sasku si musí ohledně agroenvironmentálních opatření požádat do 15.března o stanovisko orgán ochrany přírody a do 15.května pak požádat o dotaci na ministerstvu zemědělství,“ sdělil s tím, že ministerstvo zemědělství posun příjmu žádostí v rámci osy II až na podzim letošního roku odůvodňovalo právě možnými změnami, které může od programu zakomponovat Brusel.
Pokud se podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby nepodaří změnit rozhodnutí bývalé ministryně zemědělství Mileny Vicenové o posunu příjmu žádostí, přijdou čeští zemědělci až o 650 milionů korun z fondu EU. ČR může vyčerpat z fondu 2,8 miliardy Eur, což je 78 miliard korun.
Veleba připomněl, že české zemědělství v posledních letech nevykazuje příznivý vývoj. Nic na tom nemění ani skutečnost, že vloni i předloni dosáhlo zisku. „Žijeme na dluh. Pokud by se dotace snížily, byla by to ztráta,“ zdůraznil prezident komory. Podle něj nám ujíždí vlak v nepotravinářských technologiích, především výroby bioplynu a pěstování energetických plodin. „Ještě vidíme koncová světla posledního vagónu. Ve vlaku ekologické produkce jedeme, řečeno metaforicky, někde v posledním vagónu,“ přiblížil.
V oblasti zemědělské produkce se po vstupu České republiky do EU zrychlil pokles zemědělské výroby. „Němci za dva roky našeho vstupu do EU zvýšily vývoz vepřového masa k nám o 60 procent,“ doplnil pro ilustraci.
Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský sdělil, že pokles hrubé zemědělské produkce ve stálých cenách letos dosáhne historicky nejvyšší úrovně za posledních 15 let, a to asi 66 miliard korun. Za jeden z hlavních problémů považuje pokles živočišné produkce, který se ve stálých cenách roku 2006 proti roku 2003 sníží o sedm miliard, což je o 17 procent. „V roce 2006 proti roku 2003 došlo k poklesu produkce hovězího masa o 28 procent, vepřového masa o 17 procent, vajec o 24 procent, stavy skotu se snížily o šest procent na 1,42 milionu kusů, prasat o 27 procent na 2,830 milionu, drůbeže o 29 procent na 23 milionů kusů,“ vypočítal. V rostlinné výrobě pak ČR dosáhne v tomto srovnání také jedné z nejnižších produkcí.
V roce 2006 se proti 2003 zvýšily dotace a podpory o 14 miliard korun. Jirovský se netajil nelibostí, že v ČR nejsou podpory používány k nárůstu mezd a dividend. Podle nařízení EU jsou dotace částečnou kompenzační platbou za snižování cen a dále příspěvek na rostoucí náklady na splnění náročnějších agroenvi požadavků. „Na zvýšené požadavky v souvislosti se vstupem do EU se v českém zemědělství vynakládá ročně více než deset miliard korun. Ale ještě daleko větší náklady nás čekají na jejich další plnění,“ prohlásil.
Podle Veleby východiskem z problematické situace českého zemědělství je mimo jiné nastolení spravedlnosti v potravinové vertikále, nastartování nových programů nepotravinářské produkce, omezení vlivu obchodních řetězců a naopak posílení pozice zemědělců. Návrh řešení musí podle něj zahrnovat i dohodu s českými politiky a občany, aby spotřebitelé viděli, že za každým litrem mléka a za každým kilogramem masa je zaměstnaný český člověk a hlavně o dohodu zemědělců mezi sebou. „České zemědělství je složité, ale myslím, že je tu dost prostoru pro všechny. Jak pro malé zemědělce, tak pro velké firmy,“ dodal Jan Veleba.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down