O budoucnosti krajiny

Za posledních dvacet let Česká republika nedokázala ukončit restituce a nebyly vyjasněny majetkové vztahy. Jaký tedy člověk může mít vztah k půdě, když není zřejmé jeho vlastnictví? Položil otázku bývalý ředitel Ústředního pozemkového úřadu Jaroslav Vítek na setkání Spolku pro obnovu venkova v Praze, kde se mimo jiné diskutovalo o tom, jak zapojit při přípravě pozemkových úprav všechny aktéry venkovského prostoru.

Vítek připomněl, že se v loňském červnu sice přijímaly žádosti o podporu z Programu rozvoje venkova na pozemkové úpravy, ale ministr dodnes nerozhodl o výši alokace pro toto opatření. „Vidím to černě. Podle mě není zájem dát peníze na realizace pozemkových úprav,“ řekl. Tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Petr Vorlíček následně potvrdil, že ministr o alokaci prostředků ještě nerozhodl. Zřejmě k tomu dojde ve druhé polovině letošního roku.
Vysvětlil, že jde o záměr ministerstva. Pozemkové úpravy jsou totiž předfinancovány penězi ze státního rozpočtu. Zpětně jsou pak profinancovány z Programu rozvoje venkova. „V poslední době se rozeběhlo poměrně hodně pozemkových úprav, proto chceme, aby se nejdříve dodělali rozpracované úpravy a pak byly teprve zahájeny nové,“ dodal Vorlíček.
Účastníci jednání se však shodli na tom, že stát nebude mít dostatek peněz na dokončení realizace pozemkových úprav. Jejich financování by tak mělo pocházet z více zdrojů. Měly by do něj být zapojeny i soukromé subjekty, obce a vlastníci půdy. „Stát by měl¨však také říci, jaká se budou realizovat opatření v oblastech, kde není státní půda,“ podotkl předseda Spolku pro obnovu venkova Eduard Kavala s tím, že i vlastníci by měli rozhodovat o budoucnosti daných oblastí. Jak sdělil Michal Pospíšil z Asociace soukromého zemědělství ČR, mimo jiné kvůli tomu, aby lidé chápali význam pozemkových úprav, byl vytvořen projekt krajinného plánu obce Kostelec na jižní Moravě, jehož zadavatelem bylo ministerstvo zemědělství. Tato obec byla vybrána kvůli nepříznivému stavu krajiny v jejím katastru, jako je vodní eroze, znečišťování vodních toků, dlouhodobě nevhodná zemědělská činnost a podobně. Na projektu se významně podílela i MAS Kyjovské Slovácko v pohybu. Zapojeni do něj byli jak zemědělci, aby se zamysleli nad krajinou, kde podnikají, tak vlastníci půdy i veřejnost. Pospíšil připomněl, že se zúčastnila nejen řada malých soukromých zemědělců, ale i velký zemědělský podnik. Tato práce měla podle Pospíšila vytvořit budoucí scénář krajiny v několika variantách. Manažerka MAS Slovácko v pohybu Anna Čarková informovala, že projekt byl zahájen vloni v srpnu a ukončen v říjnu. V tomto období k tématu probíhala veřejná diskuze formou schůzek s vlastníky a nájemci půdy, realizátory krajinného plánu, partnery projektu a s veřejností – občany Kostelce. „Výsledkem bylo vytvoření vize budoucí krajiny, na jejímž základě může být přistoupeno k práci na vytvoření Krajinného plánu a následně k realizaci komplexních pozemkových úprav,“ řekla Čarková. Podle Kavaly prostřednictvím těchto projektů možná povede cesta k tomu, aby lidé chápali význam pozemkových úprav. „Někde se totiž ani nepovedly vyhlásit. Zvláště v případech, kde již není státní půda, tak do toho lidé nechtějí jít,“ dodal.