20.10.2008 | 12:10
Autor:
Kategorie:
Štítky:

O budoucnosti sloučeného ústavu

K 1. červenci letošního roku byl rozhodnutím porady ministra sloučen Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky (VÚZE) a Ústav zemědělských a potravinářských informací (ÚZPI). Vznikla tak nová instituce s názvem Ústav zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI). To, jak se rýsuje její budoucnost, přiblížili ředitel Václav Bašek, který býval ředitelem VÚZE, a první náměstek Josef Vozka, bývalý ředitel ÚZPI.

Co bude hlavní činností nového ústavu?
Ředitel ÚZEI Václav Bašek:
Podle zřizovací listiny úkolem tohoto ústavu je odborné řešení teoretických a hospodářsko-politických problémů zemědělské ekonomiky a zabezpečení komplexního odborného servisu pro ministerstvo zemědělství (MZe) a jiné orgány státní správy. ÚZEI zajišťuje ale i funkci informačního a vzdělávacího centra pro oblasti zemědělství, potravinářství a rozvoj venkova. Svojí činností tak navazuje na činnosti dvou předchozích ústavů s tím, že činnost, která se týká informačního centra o bezpečnosti potravin byla přeřazena na MZe. S ní byly převedeni i příslušní pracovníci do odboru sekce potravinářských výrob – úřad pro potraviny vrchního ředitele Františka Sládka.
Takže tím by se dalo vysvětlit i to, že v názvu nové instituce se neobjevuje potravinářství?
Bašek:
Na názvu tolik nezáleží, i když nám výzkumníkům vadilo, že není v názvu slovo výzkumný. Skutečně podstatné je ale to, co zahrnuje předmět činnosti. A hned první činností je základní a aplikovaný výzkum na základě agrární politiky a ekonomiky na úrovni makroekonomické, regionální i mikroekonomické. Další je sledování, analýzy a predikce v agrárně potravinářském sektoru, takže potravinářství z činností nového ústavu nevypadlo. Podle mě ministerstvo považuje všechny činnosti za významné, proto je uvedlo ve zřizovací listině.
První náměstek ÚZEI Josef Vozka: To, že slovo potravinářství není zmíněno v názvu, neznamená, že by se nový ústav této činnosti vzdal. Zemědělská a potravinářská knihovna jako informační zdroje právě pro potravinářství zůstávají zachovány. Přechod koordinační role informačního centra o bezpečnosti potravin na MZe totiž neznamená, že by tato problematika z ústavu úplně odešla. Ministerstvo tak, jak máme zprávy, chce některé naše aktivity využívat právě pro toto informační centrum.
Bašek: Gesci nad ním včetně technického zázemí bude mít sekce ředitele Sládka. Ale formou tématických úkolů si u nového ústavu bude objednávat aktivity, které potřebuje. To je běžná praxe.
Domníváte se, že vaše vize informačního centra se změní, či v ní bude ministerstvo pokračovat?
Vozka:
Myslím si, že bude pokračovat, protože základní vize a směry již ministerstvo nastínilo. Naopak tímto krokem se dokazuje, že resortní úřad klade na otázku potravin a jejich bezpečnost velkou vážnost a proto chce některé aktivity soustředit přímo ve svém objektu. Podle mě bude pokračovat v základní vizi, a to v poskytování informací veřejnosti. Přístupnost webových stránek a zajištění informačního systému pak bude zřejmě předmětem úkolu, který na nás ministerstvo bude požadovat. Tak, jako předáváme informace z oblasti agrární politiky a ekonomického vývoje podnikatelských struktur v zemědělství, bude to další informační zdroj v této oblasti, který budeme naplňovat.
Stal jste se ředitelem nové organizace. Jaké jsou vaše priority?
Bašek: Samozřejmě ústav teď bude mít poměrně široký záběr. Bude se muset soustředit na činnosti, které v sobě zahrnují výzkum a odborný servis pro ministerstvo. Významnou aktivitou je i poradenství. Naším záměrem je urychlit přenos informací k zemědělcům,. V každém kraji máme jednoho poradce-metodika, kterého chceme k tomuto záměru využít.
Pro podporu výzkumu v resortu MZe pak zajišťujeme vydavatelství vědeckých časopisů, v současnosti jich vydáváme 11 a máme na starosti celou redakční část. Za poslední roky se nám podařilo získat impakt faktory, to je velmi významná věc. Výsledky výzkumné práce se totiž hodnotí podle toho, jak jsou požadovány odbornou veřejností. To se sleduje pomocí impakt faktoru. Chceme tedy udržet výši impakt faktoru a u některých časopisů, které ho zatím nemají a jsou zařazeny do sledování, je naším zájmem, aby ho získaly.
Jak to bude vypadat se stěhováním?
Bašek:
Stěhování je citlivá otázka. Ústav je nyní umístěn v Praze ve dvou budovách, a to v ulicích Slezská a Mánesova. Ve Slezské navíc sídlí ještě další resortní instituce, jako Státní veterinární správa ČR, Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) a Pozemkový úřad. Budova v Mánesově ulici je také plná a mnohá pracoviště vyžadují speciální uspořádání. Takže se stěhováním to nevidím tak jednoduše. Neumím si představit, jak by se technicky provedlo, znamenalo by to skutečně narušení činností všech institucí.
Uvažuje se o tom, že sestěhování ústavu by se řešilo v rámci celého resortu a všechny tyto zemědělské instituce přesídlily do jedné budovy. Zatím je rozhodnuto, že ústav bude pracovat v obou dvou budovách. Sice nám to trochu ztěžuje komunikaci, ale děláme všechno proto to, abychom je elektronicky propojili a mohli jako celek fungovat bez potíží. Bývalé VÚZE mělo pobočku v Brně, ÚZPI mělo pobočky v krajích, takže to nevidím jako hlavní problém.
Vozka: Pokud by mělo dojít k nějakému sestěhování není to otázka ani několika měsíců. Celá akce by se musela důkladně připravit i z hlediska nákladů.
Disponujete také významnou knihovnou….
Bašek:
Knihovna je významná aktivita, obsahuje spoustu studijních materiálů. Moje první cesta, když jsme se spojili, vedla právě do knihovny. Za hlavní úkol, který stojí před námi v této oblasti, je větší přechod na digitalizaci, na moderní metody sdílení informací.
Vozka: Zemědělská a potravinářská knihovna funguje jako veřejná knihovna podle knihovního zákona, v rámci České republiky je jednou z pěti specializovaných knihoven. Svým rozsahem se řadí na třetí místo na světě, co se týče počtu knihovního fondu. Obsahuje milion svazků. Tolik by se do Slezské nevešlo. ÚZEI má depozitní knihovní sklad s řízenou atmosférou v Kojeticích u Neratovic. Takže, co se týče spojení těch ústavů, tak vidím v oblasti knihovnictví velkou výzvu do budoucnosti. Věda a výzkum se zcela určitě neobejde bez informací.
Zemědělská a potravinářská knihovna je vybavena tak, aby poskytla elektronické služby na dálku. Všechny práce na budování systému se dějí ve spolupráci s dalšími odbornými knihovnami, zejména s Národní knihovnou ČR. Spolupracujeme i se zahraničím, získali jsme také dotační prostředky na restauraci některých vzácných tisků. Aby knihovna plnila svoji funkci, musí rychle probíhat elektronické předání, digitalizace, předání informačních zdrojů. Je to trend stanovený mimo jiné i koncepcí rozvoje knihoven ČR.
Zařízení na digitalizaci tisků jsou poměrně složitá a nákladná zařízení. V této oblasti spolupracujeme s Českou zemědělskou univerzitou v Praze a před dokončením je digitalizace vzácného Mathioliho herbáře z roku 1576.
Jaké projekty jste převzali z bývalého ÚZPI a VÚZE?
Bašek:
Převzali jsme všechny projekty , které jednotlivé ústavy zajišťovaly, ať už v rámci tématických úkolů, stanovených dlouhodobě, nebo výzkumných projektů a plníme je.
Vozka: I spolupráce s krajskými informačními středisky funguje dál.
Bašek: Předpokládáme, že se všechny naše databáze propojí a budou přístupné veřejnosti. Již proběhlo propojení internetových stránek.
Kolik bude celá akce stát?
Bašek:
Předpokládáme, že v první fázi to bude stát asi do 1,5 milionu korun. Další propojování jednotlivých databází se odhaduje na 2,5 až tři miliony korun. . Jde o investice do technického vybavení a příslušného software. Využitelné by to mělo být i tehdy, až se jednou sestěhujeme.
Prozradíte, na jakých aktuálních úkolech nyní pracujete?
Bašek: Výraznou aktivitou je nyní problematika health check, připravovali jsme celou řadu podkladů pro ministerstvo. Zpracováváme pro něj také podklady týkající se redefinice oblastí LFA nebo problematiky cross compliance. To jsou aktuální věci, které hýbou zemědělskou veřejností. Na tato témata pořádáme i semináře. Kromě jiného jsou pro nás významným zdrojem zpětné vazby.
Ústav má i velmi významné renomé v zahraničí a budeme se snažit, abychom ho udrželi. Řešíme celou řadu výzkumných projektů, ročně jich je deset až 11. Do dalších projektů se zapojujeme jako spoluřešitelé. Věřím, že se nám to bude dařit i dál, a renomé si udržíme. Letos řešíme jeden výzkumný záměr a už jsme připravili také nové výzkumné zaměření ústavu. Předpokládáme, že do něho bude zapojen celý ústav
Jste příspěvková organizace, s jakým rozpočtem hospodaříte?
Bašek:
Jsme příspěvková organizace a rozpočet vznikl sloučením rozpočtu jednotlivých institucí a řádově je to asi 160 milionů ročně. Snažíme si také nějaké peníze vydělat, například formou expertních služeb, které poskytujeme v oblasti makroekonomické i mikroekonomické. Za úplatu jsme schopni poskytnout i služby vydavatelského střediska. Rozsah je každý rok jiný, většinou ale dosahuje rámce do šesti milionů korun.
Chtěl bych zdůraznit, že všechny zdroje, které získáme z jiné činnosti zpětně vracíme do hlavní činnosti.
Jak se sloučení dotklo zaměstnanců jednotlivých ústavů?
Bašek:
Samozřejmě v souvislosti se sloučením nám byly předepsány úspory. Museli jsme je zajistit ještě před sloučením. V bývalém VÚZE bylo 106 a v bývalém ÚZPI to bylo 162 lidí. V letošním roce máme v rozpočtu 244 pracovníků, takže k redukci jejich počtů došlo. Pro příští rok nám bylo přislíbeno, že tento počet by měl zůstat zachován.
V jakém poměru se stavy snižovaly?
Bašek.
U kolegů v ÚZPI se snižovaly podstatně více než u nás. Jen na ministerstvo odešli s informačním centrem dva lidé a stejný počet se přestěhoval do oblasti podpory rozvoje venkova. Celkem se snížily stavy asi o 24 zaměstnanců. Z VÚZE odešlo pět přepočtených pracovníků. Samozřejmě se předpokládalo, že po sloučení a přestěhování dojde ještě k dalšímu poklesu.. Technicky se ale přestěhování neuskutečnilo, takže například plně k úsporám v hospodářské správě jsme nemohli přikročit. Předpokládáme, že se ještě nějaké úspory projeví, až spojíme účetní systém. Je to však poměrně složitá věc.
Samozřejmě na sebe také narážejí mezilidské vztahy. Musejí se trochu sladit, lidé si musejí na sebe zvyknout a přizpůsobit se. Myslím si, že se nám povedlo utvořit rozumnou organizační strukturu a všichni pracovníci mají zájem, aby ústav fungoval. Přece jenom člověk je tvor složitý, proto je vzájemné sladění dlouhodobější věcí. VUZE vznikl také sloučením dvou organizací a déle než rok trvalo, než si ty ústavy „sedly“ a začalo se říkat my. Pak už to byl náš ústav. To tady bude také chvíli trvat, ale byli bychom rádi, aby lidi říkali, že je to náš ústav, co nejdříve.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down