O opatřeních proti ptačí chřipce rozhodnou do středy další testy

V Česku se objevil první případ ptačí chřipky. Testy prokázaly, že labuť, jejíž tělo nalezli lidé před týdnem u Hluboké nad Vltavou, byla nakažena virem H5. Zda jde o patogenní virus H5N1, který je nebezpečný také pro člověka, má být jasné do středy. Podle hlavního hygienika Michaela Víta jsou zatím opatření na celorepublikové úrovni zbytečná. V okolí Hluboké budou zavedena, pokud analýzy na H5N1 budou pozitivní.

Rodiče by ale podle Víta už nyní měli například poučit děti, aby se nedotýkaly mrtvých ptáků. Lékaři sledují zdraví dvou pracovníků veterinární správy, kteří přišli s mršinou do styku. Hlavní hygienik zopakoval, že riziko je pro české občany minimální a teoretické, podmínky přenosu mezi zvířetem a člověkem nejsou v Česku takové, aby se infekce přenášela. Lidé plánující výlet do Hluboké nemusejí podle Víta záměr měnit. Zoologické zahradě, která v blízkosti zámku sídlí, nabídl stát vakcinaci zvířat. Ptáky zoo už dříve přesunula pod střechu a do voliér.
Kdyby se potvrdila silně nakažlivá forma viru, přijme jihočeská veterinární správa okamžitě mimořádná opatření. Vymezí riziková pásma v poloměru tři a deset kilometrů okolo místa nálezu mršiny. V této oblasti by měla být sečtena veškerá drůbež, v užší zóně ochrany by se nesměla žádná chovat venku, platil by tam také zákaz přesunů drůbeže včetně vajec a masa. V širším okruhu by platila o něco měkčí opatření. Kdyby se nákaza dostala do chovu, byla by všechna zvířata utracena a zlikvidována v nejbližší kafilérii. I drobným chovatelům stát slibuje vyplatit náhradu. K žádnému vybíjení divokého ptactva v oblasti se přistupovat nebude.
Ornitologové přijali opatření proti šíření chřipky už před časem. Letos se například nebudou konat veřejná kroužkování ptactva.
Chřipka je podle odborníků v Evropě především veterinární problém. Poprvé byl virus typu H5N1 zaznamenán ve Skotsku v roce 1951 a u člověka poprvé nemoc diagnostikována v Hongkongu před devíti lety. Od prosince 2003, kdy se znovu vyskytla v jižní Asii, zabil virus podle Světové zdravotnické organizace 105 lidí. Odhaduje se, že běžná chřipka si ročně vyžádá až půl milionu lidských životů. Někteří vědci se ale obávají, že zvířecí chřipkové viry, které se dosud z člověka na člověka nepřenášejí, by mohly zmutovat a šířit se mezi lidmi.
V počáteční fázi se projevy ptačí chřipky neliší od běžné sezónní chřipky. Významným vodítkem pro lékaře je informace pacienta, zda v posledních sedmi dnech nepobýval v postižených oblastech a nebyl v kontaktu s domácími či divokými ptáky a s jejich výkaly. Léčba antivirotiky musí být zahájena nejpozději do 48 hodin po vypuknutí příznaků, jinak hrozí její selhání.