V Paříži dnes začala jednání pracovní skupiny Úmluvy o biologické rozmanitosti pro přístup ke genetickým zdrojům a spravedlivé rozdělování přínosů z jejich využívání. Cílem týdenních pařížských jednání je výrazně pokročit ve vyjednávání mezinárodního režimu přístupnosti a spravedlivého rozdělování přínosů z využívání genetických zdrojů na Zemi a pokusit se o definování základních parametrů tohoto režimu. České předsednictví v Paříži zastupuje evropskou sedmadvacítku. Informoval o tom mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
Úmluva o biologické rozmanitosti byla podepsána na konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru 5. června 1992. U nás vstoupila v platnost 3. března 1994. Členské státy Úmluvy, kterých je dnes 191, se zavázaly plnit tři cíle:
- chránit biologickou rozmanitost;
- udržitelně využívat její složky;
- mít přístup ke genetickým zdrojům a spravedlivě a rovnoměrné sdílet a rozdělovat přínosy, plynoucích z jejich využívání.
V rámci naplňování třetího cíle si Úmluva stanovila cíl na svém desátém zasedání konference smluvních stran Úmluvy v roce 2010 přijmout „mezinárodní režim pro přístup ke genetickým zdrojům a spravedlivé rozdělování přínosů, plynoucích z jejich využívání“. Tento cíl byl prosazován zejména rozvojovými zeměmi, které jako země s vysokou biologickou rozmanitostí často genetické zdroje poskytují, aniž by měly z jejich využívání odpovídající profit. Nový režim nakládání s genetickým bohatstvím planety by měl mít globální právně závazný charakter.
Pracovní skupina se sejde před klíčovým 10. zasedáním Úmluvy ještě dvakrát - na podzim 2009 a v první polovině roku 2010. Pokud se jej podaří vyjednat a schválit, vstoupí platnost a výrazně zasáhne do přístupu a využívání genetických zdrojů v celosvětovém měřítku.
