09.03.2012 | 08:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

O zemědělce se dělí více pojišťoven

Velký přehled o vývoji zemědělského pojištění mají samotné pojišťovny. Z jejich informací o pojištění plodin vyplývá, že v loňském roce byla pojištěna zhruba polovina obhospodařovaných ploch. Nesporně kladnou úlohu v tom sehrává podpora zemědělského pojištění z veřejných zdrojů. Škodní průběh v tomto segmentu byl pro ně spíše příznivější. Předepsané pojistné si hlavní, již zavedení pojistitelé udržují nebo zvyšují s plošným růstem cen rostlinných komodit na trhu a díky státní podpoře na úhradu části pojistného. To je ale zajímavé i pro pojišťovny, které se dříve v sektoru zemědělství neangažovaly.

K zavedeným subjektům poskytujícím pojištění plodin v České republice patří Česká pojišťovna, a. s., Generali Pojišťovna, a. s., Hasičská vzájemná pojišťovna, a. s., a od roku 2006 Agra Pojišťovna, organizační složka pro ČR. K těmto stálicím přibyly další dvě, a to ČSOB Pojišťovna, a. s., a Kooperativa pojišťovna, a. s. Proč poslední dva jmenovaní pojistitelé rozšířili portfolio produktů i tímto směrem? Oblast zemědělství je pro ně podle jejich následujícího vyjádření z několika důvodů přitažlivá.

Proč nováčky zemědělské pojištění táhne 
K zemědělskému pojištění se vrátila v loňském roce ČSOB Pojišťovna, a. s. „Oblast zemědělství považujeme za zajímavý segment z důvodu, že tento resort prošel v období posledních deseti let různými majetkovými a ekonomickými změnami, které prospěly ke stabilitě podnikání v této oblasti. Dalším důvodem je i finanční podpora tohoto segmentu, která se řeší nejen v rámci Evropské unie, ale i národními podporami z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. Naším vstupem na trh chceme oživit stagnující počet pojistitelů na trhu, podpořit větší zájem klientů o pojištění, především v oblasti pojištění plodin, kde se nám jeví současná propojištěnost vzhledem k výši poskytované podpory na pojištění plodin relativně nízká. Z obchodního hlediska chceme zemědělcům nabízet komplexní služby v oblasti pojištění. Kromě pojištění zemědělských rizik máme i velmi dobrou produktovou nabídku na pojištění ostatního majetku, včetně pojištění odpovědnosti, motorových vozidel a strojů,“ zdůvodnil ředitel odboru underwritingu, riskmanagementu a specifických druhů pojištění Ing. Marek Cach vstup ČSOB Pojišťovny na trh zemědělského pojištění a její záměry. Poznamenal, že pojišťovna si je vědoma, že zemědělci jsou značně konzervativní skupina, které je třeba dát čas k tomu, aby o možné změně pojistitele uvažovali.
Úplným nováčkem na trhu zemědělského pojištění je Kooperativa pojišťovna, a. s., která do tohoto segmentu vstoupila na podzim minulého roku, jak potvrdil Ing. Miroslav Pánek, vedoucí referátu pojištění hospodářských rizik, Agentury střední Čechy. „V průběhu posledního čtvrtletí roku 2011 jsme prostřednictvím makléřských společností s naší nabídkou oslovili nové potenciální klienty. Zároveň jsme nabídku předložili i klientům, u nichž jsme již na pojištění participovali, například při pojištění majetku,“ sdělil.
Pojistný trh v tomto sektoru zaujal Kooperativu pojišťovnu zhruba ze stejných důvodů jako ČSOB Pojišťovnu. „Pojištění zemědělských podniků je zajímavé vzhledem k rozvoji tohoto segmentu a podpoře státu v oblasti pojištění základních zemědělských rizik. Též relativně velké množství pojistitelného majetku je zajímavým prvkem, který není v rámci našeho pojišťovacího trhu využitý,“ uvedl Ing. Pánek. První smlouvy sjednal tento pojistitel od počátku roku 2012, což vychází ze zvyklostí běžných v tomto segmentu trhu. „Prozatím je tedy předčasné nějak objem obchodů kvantifikovat,“ dodal.

Zkušenosti odpovídají krátké působnosti 
Zkušenosti získané v oblasti zemědělského pojištění má ČSOB Pojišťovna odpovídající za krátkou dobu působnosti. „Na základě dosud uzavřených smluv se pojistky uzavírají na standardně pěstované plodiny. Mezi nejčastěji pojišťované patřila ozimá řepka a obilniny. Z výběru rizik největší poptávka byla po pojištění na riziko krupobití. Naším cílem je v budoucnosti nabízet větší možnosti – kombinace ve výběru pojistitelných rizik,“ informoval Ing. Cach.
„Pojištění zemědělských rizik se takřka neliší od jiných druhů pojištění. Rozhodujícími jsou pojistná nebezpečí, která jsou dotovaná prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. U pojištění plodin se pojišťují v dnešní době hlavně nosné plodiny, jako jsou ozimá řepka a obilniny,“ neliší se ve sdělení svých poznatků z pojištění i Ing. Pánek z Kooperativy pojišťovny.

Odlišnosti v nabídce?
 
Pokud hodlá nový pojistitel uspět na trhu zemědělského pojištění, měl by mít co nabídnout jejich potenciálním klientům. Liší se „noví“ pojistitelé v něčem od zavedené konkurence nebo uvažují o změnách, aby zaujali? „Při vstupu na trh jsme se drželi standardní nabídky současného trhu. Přesto plánujeme připravit řadu změn, kterými se naše pojišťovna bude profilovat od ostatních pojistitelů. Předpokládáme, že v tomto roce již některé z nich uvedeme na trh,“ slibuje Ing. Cach z ČSOB Pojišťovny. Kladně zhodnotil, že díky dotačním titulům na podporu pojištění se vyřešila oblast pojistitelných rizik, které pojišťovny v České republice standardně nabízí. Na druhé straně připomněl, že ještě není zcela vyřešena problematika nepojistitelných rizik, především u plodin. „Tato oblast by měla být řešena společným jednáním mezi Českou asociací pojišťoven a Ministerstvem zemědělství ČR, a to s výstupem, jaká rizika budou pojišťovny schopny hradit, případně do jaké finanční výše, a dále jaká rizika zůstanou nepojistitelná, která bude muset řešit ministerstvo zemědělství.“
Odlišnosti v nabídce pojištění proti konkurenci plánuje i Kooperativa pojišťovna. „Zásadní rozdíl mezi přístupem naší pojišťovny a konkurencí vidím v podrobné analýze pojišťovaných rizik a přísně upisovatelském principu (jde o individuální vyhodnocení konkrétních rizik na základě dostupných informací a následné stanovení možného rozsahu a ceny požadovaného pojištění) při sjednávání pojištění. Změnou je též upisování zemědělského pojištění striktně z jednoho místa,“ řekl Ing. Pánek.

Podpora z PGRLF za loňský rok 
Pojišťovny jsou si dobře vědomy toho, že státní podpora vyplácená v rámci programu Podpora pojištění z Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., (PGRLF) téměř deset let je pro ně zárukou stability stejně jako pro zemědělce. Zájemci, kteří splní podmínky pro přiznání dotace, prostřednictvím fondu podávají žádosti o podporu pojištění plodin. Přitom se za plodiny nepovažují lesní porosty a lesní školky.
Představenstvo PGRLF schválilo pro rok 2011 finanční podporu ve výši 50 % z uhrazeného pojistného na speciální plodiny a 47 procent z uhrazeného pojistného na ostatní plodiny. Pro program Poskytování finanční podpory pojištění produkce školek s produkcí sadebního materiálu lesních dřevin byla schválena sazba podpory ve výši 30 % z uhrazeného pojistného.
Speciálními plodinami se rozumí zejména trvalé kultury včetně školek – vinná réva, chmel. Dále jde o ovoce – meruňky, jablka, hrušky, třešně, višně, broskve, rybíz, angrešt, ořechy, mandloně, kdoule, švestky, slívy, ryngle, maliny, ostružiny. Za speciální plodinu se považují též jahody. Do této skupiny patří konzumní zelenina, jako jsou celer, mrkev, petržel, pastiňák, křen, ředkvička, ředkev, kedlubny, kapusta, květák, zelí, cibule, česnek, pažitka, pór, cukety, okurky, paprika, rajčata, salát, špenát, kopr, brokolice, hrách zahradní, fazol obecný, kukuřice cukrová, řepa salátová, meloun vodní, tykev obecná. Ke speciálním plodinám se řadí okrasné a přadné rostliny – len a konopí.
Podpora pojištění plodin se vztahuje na současně pojistitelná rizika, především na krupobití, požár, vichřici, povodně nebo záplavy, sesuv půdy, vyzimování, vymrznutí, jarní mráz nebo mráz.
Třem hlavním, již zavedeným pojistitelům na českém trhu jsme položili otázky zaměřené na zemědělské pojištění. Z jejich odpovědí se lze něco dozvědět o jejich činnosti, ale i postřehy ze sektoru zemědělství, které „nováčkům“ zatím chybí.

 

Pojišťovny informují

1. Ekonomická situace v Evropské unii se zřejmě promítne též do hospodaření zemědělských podnikatelů. Zemědělci budou hledat cesty, jak snížit některé výdaje, možná i za pojištění. Jaký předpokládáte vývoj v pojištění plodin a lesů?
2. Nárok na podporu pojistného zvýšenou na 50 či 47 procent uhrazeného pojistného platí již třetím rokem. Projevuje se dotace na počtu předepsaného pojistného u plodin a na počtu pojištěných hektarů v posledních letech?
3. Zaznamenáváte změny ve struktuře pojištění plodin v zemědělských podnicích? Jaká rizika považujete za nejvíc ohrožující výsledky hospodaření? Je vhodné pojistit celou úrodu, nebo je vhodné vytipovat jen určité plodiny?
4. Z jakých parametrů se vychází při výpočtu pojistného pro plodiny? Jsou pojistná plnění omezena limity?
5. Za běžně pojistitelná rizika se obecně považuje krupobití, požár, vichřice, povodeň nebo záplava a sesuv půdy. Platí to u vaší pojišťovny pro všechny plodiny, včetně chmele a vinné révy, nebo jsou nějaké výjimky?
6. Která rizika jsou u vaší pojišťovny nepojistitelná? Jde většinou o sucho, mokro a dlouhodobé deště při sklizni, choroby a škůdce, pojištění chyb v agrotechnice a ochraně rostlin, jarní mráz na ovoci, škody způsobené ptactvem a zvěří, tržní rizika a další …
7. Která nepojistitelná rizika nejvíc ohrožují podnikání zemědělce?
8. Měl by stát či Evropská unie ovlivnit, aby se rozšířilo portfolio pojistitelných rizik? O jaká opatření by mohlo jít?
9. Zavedli jste v poslední době nějaké nové pojistné produkty, popřípadě upravili již zavedené?

 

Česká pojišťovna, a. s.,
odpovídá:
Ing. Alena Stiborová,
ředitelka odboru zemědělského pojištění

1. Tak, jako se projeví stávající ekonomická situace v Evropské unii ve všech oblastech hospodaření, promítne se nepochybně i v hospodaření zemědělských podnikatelů. Výsledky v pojištění plodin budou ovlivněny nejen hledáním úspor při jejich pěstování, pohybem cen, ale i průběhem počasí. V pojištění plodin očekáváme spíše stagnaci, způsobenou zejména stagnací až poklesem cen, a také jako důsledek nástupu nových subjektů v pojištění plodin s nabídkou mnohdy dumpingových cen pojištění.
V pojištění lesů lze vzhledem k očekávané změně vlastnické struktury očekávat oživení tohoto pojištění.
2. Podpora pojištění, která v minulých letech dosáhla již velmi významného padesátiprocentního podílu předepsaného pojistného, je jedním z důležitých faktorů nárůstu propojištěnosti orné půdy, sadů, vinic a chmelnic v České republice. Za posledních pět let tak došlo ke zvýšení zhruba o 15 procent. Lze říci, že je u nás pojištěno 50 % zemědělsky obhospodařovaných ploch. Pokud budeme porovnávat plochy pojištěných plodin s plochami evidovanými v LPIS, je míra propojištěnosti ještě vyšší. V posledních letech každoročně zaznamenáváme v pojištění plodin zhruba dvouprocentní nárůst pojištěných ploch. V souvislosti s tímto nárůstem se vyvíjí i výše předepsaného pojistného, kde navíc vstupuje faktor vývoje cen zemědělských komodit.
Výjimečný byl rok 2009, kdy došlo k prudkému poklesu cen i k poklesu pojištěných hektarů. Předpis pojistného v pojištění plodin v předchozím roce dosáhl 643 milionů korun s největším zastoupením pojištění olejnin, respektive ozimé řepky, s pojistným 260 milionů korun a obilnin, respektive ozimé pšenice, s pojistným 90 milionů korun. V případě ostatních plodin je stav odrazem situace na trzích, například poklesy cen u chmele, poklesy ploch i cen krmného obilí v souvislosti s poklesy stavů chovaných hospodářských zvířat. V předchozím roce bylo našim klientům za škody z pojištění plodin vyplaceno přes 350 milionů korun.
3. Struktura pojištěných plodin se v posledních letech zásadně nemění. V posledních dvou letech jsme zaznamenali nárůst pojištěných hektarů například u olejnin, luskovin, okopanin a konzumní zeleniny. Opačná situace je v případě přadných rostlin, kdy například pěstování přadného lnu v ČR prakticky skončilo. Stále velká část pojištěných klientů volí pojištění celého portfolia pěstovaných plodin. Pokud se rozhodnou pojistit jen část své produkce, jde zejména o ekonomicky stěžejní plodiny, tedy obilniny, olejniny a speciální plodiny.
Nejzásadnějším rizikem, které způsobuje nejvýznamnější škody, je krupobití. Neexistuje oblast, která by krupobitím nebyla ohrožena a jeho výskyt je v mnoha oblastech každoroční záležitostí. Navíc se týká všech pěstovaných plodin. Mnohá další živelní rizika, která se vzhledem k našim klimatickým podmínkám trochu podceňují, nezůstávají stranou. Jen za poslední tři roky se vystřídalo několik z nich. Rok 2009 extrémní krupobitní rok, pak záplavový rok 2010 a mrazový rok 2011.
Rozsah pojištění by měl odrážet rizika ohrožující danou plodinu s přihlédnutím na místo pěstování. Pojistit lze nejen všechny druhy pěstovaných plodin, ale i vybrané plodiny. Ve výsledku může být pojištění všech pěstovaných plodin pro klienta velmi výhodné. Za prvé je zvýhodněn desetiprocentní slevou za strukturu, která v celkovém finančním objemu není zanedbatelná, za druhé se díky rozložení rizika zvyšuje možnost získání bonifikace za příznivý škodný průběh (až 40 % slevy na pojistném). Vždy však záleží na rozhodnutí klienta, jakou míru rizika přenese na pojišťovnu a jakou vezme na sebe.
4. Cena pojištění vychází z velké části z parametrů stanovených klientem, tedy ze zvoleného hektarového výnosu pojištěných plodin, zvolené pojištěné ceny, plochy pojištěné plodiny, zvoleného typu pojištění (typ pojištění zahrnuje různá pojistná nebezpečí) a ze zvolené výše spoluúčasti. V případě krupobitního pojištění výši pojistného ovlivňuje i místo pojištění – přesněji místní úroveň krupobitního rizika. V ceně pojištění se projeví i získaná bonifikace či případná obchodní sleva. Pojištění plodin u České pojišťovny není omezeno limitem plnění. To znamená, že horní hranicí pojistného plnění je sjednaný pojištěný výtěžek zvolený klientem. Výjimkou jsou pouze nákladové škody, což jsou škody v raných fázích vegetačního vývoje plodin, kdy je obvykle možné za zničenou plodinu zasít plodinu novou, a také připojištění jarního mrazu u jablek.
5. Pro všechny polní plodiny, chmel a vinnou révu lze pro veškerá uvedená rizika u České pojišťovny sjednat pojištění bez výjimky. U speciálních kultur vychází skladba nabízených rizik z charakteru ohrožení při jejich pěstování. Nabídka pojištění v případě chmele a vinné révy zahrnuje dále jarní mráz a u vinné révy navíc i mráz. Stejně je koncipováno i pojištění ovoce, kde lze sjednat krupobití a připojistit jarní mráz na jablkách. U vybraných ozimých plodin je navíc možné pojistit i riziko vyzimování. U dalších polních plodin se dá sjednat i riziko jarního mrazu významné zejména pro zeleninu, cukrovku či mák a jahody.
6. Základním principem komerčního pojištění je tvorba a rozdělování pojistného k pokrytí důsledků nahodilých a nepředvídatelných škod. Právě absence nahodilosti je často jedním ze zásadních faktorů nepojistitelnosti zmiňovaných rizik – agrotechnické chyby, škody způsobené ptactvem a zvěří a podobně. V případě chorob a škůdců je jejich výskyt zpravidla zásadně ovlivnitelný použitím vhodných přípravků na ochranu rostlin. Škody v důsledku působení chorob a škůdců jsou kryty v případě pojištění rizika „vyzimování“, které je určeno pro ozimé plodiny. V něm jsou zahrnuty i škody ptactvem a zvěří.
Komplikovanější je otázka sucha. Následky působení sucha jsou velmi indiferentní a pro účely pojištění z lokálního hlediska obtížně definovatelné. Současně se jedná o riziko s plošným působením, což by v případě pojištění mohlo významně navýšit jeho cenu. Pro hodnocení tohoto rizika je nezbytný také kvalitní a podrobný monitorovací systém.
Mokro či důsledek nadměrných srážek jsou kryty pojištěním v případě, že mají charakter záplav. Tržní rizika, tedy rizika poklesu cen komodit nebo výkyvy cen a prodejnost zemědělských výrobků jsou ovlivňovány nejen množstvím produkce vyrobené v ČR, ale vlivem globalizace také ve světě. Tyto atributy řadí tržní riziko mezi politicko-ekonomické. Rozšíření pojištění vyjmenovaných rizik na bázi komerčního pojištění je v souvislosti s jeho základním principem fungování obtížné. Problémem je zejména chybějící nahodilost, plošný charakter škod a absence detailního monitorovacího systému.
7. Z hlediska plošného působení, míry ovlivnitelnosti a vývoje klimatu bych jako zásadní považovala problematiku sucha. V souvislosti s globalizací pak také výkyvy cen způsobené vývojem celosvětové produkce a nekontrolovatelnými dovozy za dumpingové ceny ovlivněné dotacemi v zemi původu. Globalizace přináší také riziko zavlečení nových chorob a škůdců, jejichž eliminaci současně neumožňuje naše legislativa, respektive nejsou povoleny přípravky k jejich eliminaci.
8. Nepochybně mohl a cest je mnoho. Možností je více – dotovat některá rizika, a tím umožnit dostupnost ceny pojištění pro výrobce, státní účast ve specializované pojišťovně, státní zajištění některých rizik, ale současně také eliminace ad hoc pomocí na škody u pojistitelných rizik. V každém případě by však mělo předcházet vůbec základní opatření, které by vedlo k dosažení rovnějších podmínek našich zemědělců, ať už sjednocením nebo zrušením dotací, které mnohdy deformují cenu a umožňují dovozy pod výrobními náklady, a tím vytvoření reálného konkurenčnímu prostředí.
9. Inovace v souvislosti s vývojem podmínek a požadavků zemědělského trhu jsme v posledních letech provedli v řadě pojištění. V souvislosti s požadavky obchodních řetězců na dodavatele ovoce a zeleniny je z naší nabídky velmi využíváno pojištění zvýšené jakosti. Zvýhodněné je také pojištění ovoce pěstovaného pro průmyslové zpracování. Stále pracujeme i na dalším vývoji možnosti připojištění jarního mrazu na jablkách. Tento projekt v letošním roce pojištěným klientům ušetřil řadu starostí.

 

Generali Pojišťovna, a. s.,
odpovídá:
Ing. Antonín Brejcha,
vedoucí skupiny zemědělského pojištění
 
1. Jednou z nákladových položek každého podniku je i pojištění. Rizika, která jsou spojená s pěstováním plodin, jsou natolik vysoká, že nepředpokládáme, že by došlo ze strany pěstitelů k výraznému snížení pojištění omezováním rizik. Podle našeho názoru budou pěstitelé pravděpodobně hledat jiné formy úspor. U pojištění plodin a ani u zvířat jsme propad nezaznamenali. Nepředpokládáme proto snížení výdajů na pojištění u stávajících klientů.
2. Z historického hlediska lze posuzovat škody na plodinách jako škody, kde jsou tři roky špatné jako léta 2007 až 2009 a tři roky dobré jako roky 2010 a 2011. Předpokládáme, že i rok 2012 bude alespoň, co se týká škod, na úrovni let předchozích. Nárůst předepsaného pojistného u plodin v roce 2011 způsobilo plošné zvýšení cen, a to v průměru až o 30 procent (například u ozimé řepky z ceny 7000 Kč/t na 11 000 Kč/t). Díky ponechání příspěvku na podporu zemědělského pojištění ve stejné výši se podaří udržet financování zemědělských subjektů i v roce 2012.
3. Ke změnám ve struktuře pojištění plodin nedochází v rámci naší pojišťovny plošně, spíše si pěstitelé uvědomují, u kterých plodin je vhodné si sjednat pojištění a u kterých ne. Uvědomují si, které plodiny jsou náchylné na přírodní rizika. Při sjednání pojištění si mohou vybrat, které plodiny chtějí pojistit, neplatí u nás povinnost pojištění všech druhů pěstovaných plodin. Pěstitelé si zejména pojišťují olejniny, ať už se jedná o ozimou řepku, hořčici, slunečnici nebo mák, dále pak speciální plodiny, jako jsou chmel a vinná réva, a luskoviny, především hrách, sója a další. Běžně se nepojišťují víceleté plodiny, travní směsky, velmi málo brambory.
4. Plodiny se pojišťují v rámci druhu plodiny, například ozimá pšenice, jarní ječmen, cukrová řepa. Pojistník je povinen pojistit celou výměru daného druhu.
Při výpočtu pojistného se vychází z pojistné částky za jednotlivou plodinu – ta je dána výnosem z hektaru, pojistnou cenou za tunu a počty osetých hektarů danou plodinou.
Limity pojistného plnění používáme, ale ne podle plodin, ale podle rizika pojištění. Například u rizika záplav/povodní je limit jeden milion korun na plodinu, maximálně však pět milonů korun na pojistnou smlouvu.
5. Výše uvedená pojistitelná rizika platí u naší pojišťovny pro všechny druhy plodin. Výjimky nemáme. Navíc pojišťujeme například u vinné révy zimní i jarní mráz, to samé u cukrovky, vymrznutí u ozimé řepky a jiné.
6. Chyby v agrotechnice a ochraně rostlin řeší jiné pojištění (pojištění odpovědnosti za škodu). Uvedené riziko je navíc v rozporu se základním principem pojištění – nahodilosti. Mezi nepojistitelná rizika patří například ekonomické škody v důsledku tržních výkyvů nebo škody způsobené suchem či ptactvem. Oproti tomu škody způsobené okusem zvěří lze za určitých podmínek pojistit, ovšem s omezeným limitem pojistného plnění.
7. Jedná se o dlouhodobé sucho a také nárazové přívalové deště a s tím spojené povodně.
8. V současné době jsou všechna pojistitelná rizika kryta komerčním pojištěním, to neznamená, že u všech pojišťoven, která zemědělské pojištění nabízí, jsou tato rizika zahrnuta do pojištění.
9. V roce 2011 jsme připravili a zavedli nové pojištění zemědělských farem, které zahrnuje sloučení tří dosud nabízených produktů, a to pojištění zemědělských staveb, strojů, zásob a movitých věcí.

Agra Pojišťovna
organizační složka pro ČR,
odpovídá: Ing. Marek Hrubý,
ředitel organizační složky
 
1. V současné ekonomické situaci jsou zemědělci a společnosti konfrontováni s podstatně větším počtem rizik, a to jak na úrovni národní, tak i evropské. Je to dáno vyšší výkonností odvětví, tváří v tvář otevírajícím se unijním trhům a mezinárodním obchodním tokům, vyšší expozicí vůči novým chorobám zvířat i rostlin v důsledku mezinárodního pohybu osob a zboží a také častějšímu výskytu nepříznivých povětrnostních podmínek jako součásti změny klimatu. Tato rizika jsou přirozeně předmětem uvažování všech zemědělských podnikatelů. Obzvláště povětrnostní rizika mají velkou váhu, neboť extrémy počasí dokážou během jednoho dne zničit celý roční výnos. Úspěšné zemědělské podniky proto berou pojištění plodin jako důležitý stabilizační faktor. Uvědomují si, že pojistné je daňově odečitatelný náklad, a proto hledají cesty, jak svoji pojistnou ochranu rozšířit. Zaznamenáváme nově poměrně silnou poptávku po pojištění netradičních rizik, jakými jsou vichřice a záplava. Evidujeme ještě druhý směr, který je tvořen méně stabilizovanými podniky, které šetřit musí, a kvůli tomu dávají přednost pojištění nejcitlivějších plodin. Z těchto trendů soudíme, že aktivní řízení rizik je důležitým cílem všech zemědělců.
2. Jak samotné zavedení dotace, tak její zvýšení představuje významný nástroj fungování pojistného trhu v době, kdy k výkyvům počasí dochází stále častěji. Díky němu je zaručena jistota plánování, což významně přispívá ke stabilitě podniků. Státní dotace se pozitivně promítá do vyšší poptávky po pojištění. Aktuálně přesáhla celková propojištěnost orné půdy v ČR 50 % a dá se předpokládat, že bude dále stoupat. Dalším trendem je zvyšování pojistných částek u běžných polních plodin, které činí ročně v posledních letech okolo deseti procent. Státní dotace zemědělce jednoznačně podporuje a pomáhá jim především v tom, aby se sami rozhodli pro aktivní řízení rizik v podobě pojištění.
Od počátku vstupu na český trh zaznamenáváme plynulý nárůst plochy i předepsaného pojistného. V současné době pojišťujeme plochu o výměře téměř 300 000 hektarů. Škodní průběh oproti tomu kolísá rok od roku. Další údaje ze strategických důvodů naší společnosti nezveřejňujeme.
3. Jak bylo řečeno výše, registrujeme dva rozdílné proudy, a je přirozeně na každém zemědělci, jak jednotlivá rizika posoudí. Ti, kteří se orientují na pojištění jednotlivých plodin, musí počítat s tím, že „pojistná jednotka“ je při pojištění vybraných plodin dražší. A když přijde krupobití, a to nezná žádné hranice, budou poškozeny i ostatní plodiny. Plnění inkasované pouze za ty nejcitlivější nemusí k bezproblémovému přežití podniku stačit. Naše doporučení tedy zní: Raději pojišťovat nižší výtěžky, ale každopádně celou osetou plochu. Co se významu jednotlivých rizik týká, je jasné, že záplava je významným rizikem zejména pro toho, jehož pozemky jsou v záplavové oblasti řeky nebo potoka, ale pro všechny zůstává nejvýznamnějším rizikem krupobití, které je i rizikem objektivním. Působí totiž všude a nepředvídatelně.
4. Nejjednodušší kalkulace pojistného vychází ze tří činitelů – výnosu, ceny produktu a sazby, která musí odrážet jak citlivost plodiny, tak rizikovost daného místa. Jsou i jiné možnosti, Agra pojišťovna ve snaze usnadnit pojištění celé výměry například potlačila vliv nejcitlivějších plodin na výslednou sazbu a zavedla komplexní pojistné produkty, kde se pojistné stanoví na základě souhrnné rizikovosti plodin zastoupených v typickém osevním postupu. Plnění je zpravidla limitováno zvolenou výší pojistné částky. Limity, často využívané v pojištění majetku, nachází v pojištění plodin své uplatnění při záplavových škodách. Důvodem jejich použití je skutečnost, že podnik hospodařící v záplavové oblasti může být ohrožen totální škodou na velké části své výměry. Nelimitované pojištění by pak bylo neúměrně drahé a zvolený limit funguje jako druh spoluúčasti. Na druhé straně spoluúčast v krupobitním pojištění nemá za cíl snížit plnění, ale vyloučit malé nevýznamné škody z procesu likvidace, což představuje významnou úsporu nákladů, která se pak pozitivně promítá do ceny pojištění.
5. Hlavní rizika – krupobití, požár, vichřice a záplava – byla správně zmíněna již v otázce. Klasický sesuv půdy nenastává příliš často. Na základě našich zkušeností představuje také poměrně významnou hrozbu poškození čerstvě založeného porostu srážkovou vodou a větrem. To jsou rizika, jejichž pojištění v našich komplexních produktech u orné půdy nabízíme. U vinné révy je často poptávaným rizikem mráz a pojištění tohoto rizika nabízíme také.
6. Z výše uvedených rizik pojišťujeme proti záplavě a poškození škůdci. Samozřejmě je naším cílem nabízet nové produkty a spolu s nimi postupně měnit doposud nepojistitelná rizika na pojistitelná. Takové pojištění by ale muselo být založeno na základě dlouhodobého pojistného vztahu. A abychom mohli poskytnout stabilní produkt, je nutné i odpovídající ohodnocení takového rizika. V tomto směru nám jako mladému pojistiteli v Česku zatím chybí dlouhodobější statistika. Zaručujeme ale, že v budoucnosti nabídkou pojištění nových, dosud nepojistitelných rizik, překvapíme.
7. Na jedné straně stojí povětrnostní rizika, jako je například sucho, na druhé straně ale podléhají agrární trhy dramatickému a rizikovému vývoji cen. Zde tedy není otázka nepojistitelnosti, ale spíše otázka: Za jakých podmínek je sucho nebo riziko vývoje cen pojistitelné? Jedním z možných řešení řízení dosud nepojistitelných rizik je i trvalá a důsledná stabilizace zemědělského podnikání prostřednictvím nových forem spolupráce, zejména partnerstvím veřejného a soukromého sektoru.
8. Na evropské úrovni existují již zárodky nových nástrojů pro rizikový a krizový management v rámci společné zemědělské politiky po roce 2013. Jako příklad zmiňme americký způsob pojištění příjmů, který se již zkouší ve Španělsku a ve Francii. Jeho úspěšná aplikace v ČR by byla možná za předpokladu, že státní podpora bude sledovat rozdělení rizik a stát převezme při katastrofickém výskytu škod zajištění. Dále by měla být formulace pojistných smluv pro všechny zemědělce jednotná a důležitým předpokladem je také centrálně řízený a transparentní provoz pojištění. Pak se rizika ze současného tržního pohledu nepojistitelná mohou stát právě prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru pojistitelnými. Příslušné země ale musí předem zvážit, zda a jakým způsobem své vlastní prostředky dají k dispozici.
9. Jako vůdčí specializovaný zemědělský pojistitel v centrální Evropě neustále hledáme cesty, jak nejlépe využít finanční prostředky ku prospěchu svých klien­tů. Nové produkty a vylepšení již zavedených představujeme téměř každý rok. Pro tuto sezónu jsme nabídli širší pojištění vichřice a záplavy a také možnost volit u krupobití nulový stupeň spoluúčasti. Protože nemáme akcionáře, kteří by každý rok dychtili po dividendách, můžeme pro naše zákazníky za stejnou cenu udělat více. Ale tvorba kvalitních produktů je jen jednou stranou činnosti specializovaného pojistitele, tou druhou je činnost orientovaná na zákazníka a spolehlivost v případě škody. Jsme proto korektní a spolehlivý partner i v tomto směru. V případě škody se mohou naši klienti spolehnout na profesionální stanovení její výše, srozumitelnost likvidace a nakonec i na rychlou výplatu pojistného plnění. A o to přece u pojištění hlavně jde, že?

 

Eva Seifertová

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down