Nezanedbatelné stále zůstávají obavy Čechů z dalšího budování a posilování Evropské unie. Nejčastějším důvodem jsou těžkosti, které by podle mínění dotázaných tento vývoj přinesl našim zemědělcům.
Názory občanův členských států Evropské unie na toto společenství, život ve vlastní zemi, nejžhavější problémy současnosti a jiné okruhy otázek pravidelně prověřuje šetření zvané Eurobarometr. Podle zprávy, která vyšla v nedávných dnech, je zřejmé, že členství v unii pokládá za dobrou věc 55 procent občanů společenství a 52 procent obyvatel ČR. Dlouhodobě posuzují skutečnost, že jejich země je součástí EU, nejpříznivěji Irové, Nizozemci a Španělé. Že z členství v unii má naše republika prospěch a výhody si myslí 62 procent dotázaných Čechů (v loňském podzimu to bylo jen 55 procent). Naopak jako nevýhodný vidí náš vstup do unie 30 procent občanů. O prospěšnosti unie pro svou zemi jsou nejvíce přesvědčeni Irové (87 procent), Dánové (75 procent) a Řekové (72 procent). Z nováčků považují členství v unii za přínosné nejvíce Litevci (72 procent), Slováci (70 procent) a Slovinci (68 procent). Naopak na nejnižší příčce žebříčku je Rakousko, v němž pouze 39 procent lidí má dojem, že země má prospěch ze členství v unii, Kypr (40 procent) a tradičně pesimističtí občané Velké Británie (42 procent).
I když se vnímání unie v ČR výrazně zlepšilo — na podzim vzbuzovala pozitivní představu jen ve 40 procentech dotázaných, nyní má tento názor již polovina respondentů a jen v 16 procentech občanů vzbuzuje dojem negativní (loni to bylo 20 procent), přesto patříme mezi státy, kde pozitivní vnímání společenství je nanejvýš průměrné. Kladný dojem totiž vyvolává unie přesně v polovině svých občanů. Nejméně pozitivních představ o ní mají Finové, Rakušani a Britové. Z nováčků to jsou Litevci a Estonci. Naopak kladné představy vzbuzuje — jak ostatně vyplývá i z předchozího textu — zejména v Irsku (u 73 procent občanů), Itálii a Španělsku, z nováčků pak ve Slovinsku, Polsku a na Kypru.
Pro většinu dotázaných občanů ČR (zhruba dvě třetiny) znamená EU svobodu pohybu. Oceňují možnost cestování, studia i práce v zemích unie. Podíl respondentů, kteří na unii vidí právě tento, klad roste, a to i přesto, že trh práce pro nováčky neotevřely zdaleka všechny státy bývalé evropské patnáctky. Asociace unie a svobody pohybu je nejčastější i v průměru evropské pětadvacítky (50 procent) a také v průměru nováčků (49 procent). Zajímavé je, že zatímco v celé pětadvacítce si unii s nezaměstnaností spojuje více než třetina občanů, V ČR to při posledním letošním průzkumu bylo jen 14 procent. To je výrazný pokles proti listopadu loňského roku, kdy to bylo 21 procent.
Se znalostmi o unii na tom nejsme nejlépe. Jen asi 39 procent obyvatel ČR přiznává, že podle vlastního mínění rozumí tomu, jak funguje unie. Průměr v celé unii je 46 procent. Odpovědi v testu praktických znalostí o unii však ukazují, že zejména o některých věcech jsme přece jen lépe informování, než sami připouštíme. Z nováčků jsou o tom, že rozumějí fungování unie, nejvíce přesvědčeni Poláci a Slovinci.
Ačkoliv náklady na administrativu unie se na jejích celkových výdajích podílejí pouhými 4,5 procenta, je u nás stále poměrně hodně rozšířen (31 procent) názor, že hlavním příjemcem finančních prostředků je sama administrativa unie, její náklady na mzdy, provoz budov apod. Průměr unie je však na tom ještě hůře. O tom, že většina peněz jde na bruselské úředníky je přesvědčeno 41 procent občanů celé EU—25.
Vzhledem k diskusím o budoucnosti unie a o nebezpečí či prospěchu z jejího dalšího posilování je zajímavé, že většina oslovených Čechů (51 procent) si přeje, aby za pět let hrála unie v jejich životě větší úlohu než dnes. Jen asi třetina očekává, že tomu tak skutečně bude. Naopak menší roli unie by chtělo jen asi devět procent lidí (v EU—25 je to kolem 15 procent). Na druhou stranu však česká veřejnost stále projevuje obavy z dalšího budování unie. Zhruba 71 procent našich respondentů tyto obavy odůvodňovalo, tím, že by mohly přibýt těžkosti našim zemědělcům. Vysoký podíl Čechů (68 procent) soudí, že poroste mezinárodní organizovaný zločin a obchod s drogami.
