Čeští zemědělci a vývozci zemědělských komodit a potravin se obávají ztrát, které jim vzniknou v důsledku sankcí na vývoz do Ruska. Ty s sebou totiž zřejmě ponesou i přesycení společného unijního trhu určitými produkty a následný propad cen. Jen tuzemští ovocnáři a zelináři by mohli přijít v souvislosti s ruskými sankcemi na tržbách z letošní sklizně o 590 milionů až 1,42 miliardy korun.
Nejvíce by embargo mohlo postihnout mlékárny. Výraznější propad tržeb se předpokládá také u vývozců drůbežího a králičího masa, masných konzerv, paštik či zmrzlin či pěstitelů ovoce a zeleniny. U ovocnářů se odhadované ztráty podle materiálu hodnocení dopadů sankcí v rámci ukrajinské krize, který zpracovala vládní pracovní skupina k sankcím, pohybují v rozmezí 350 až 700 milionů korun. Zelináři podle odhadu přijdou s ohledem na pokles cen o 240 až 720 milionů korun. Mluvčí Agrární a Potravinářské komory ČR Dana Večeřová uvedla, že škody v důsledku poklesu cen komodit mohou být až miliardové. Podle dokumentu vládní pracovní skupiny nelze prý vyloučit, že by nárazově mohly výkupní ceny embargovaných potravin klesnout o deset až 15 procent. „Nicméně pro koncové spotřebitele lze racionálně očekávat dopad na snížení cen zasažených komodit maximálně pět procent,“ uvádí se v materiálu.
Podle prvních výsledků průzkumu Hospodářské komory ČR mezi téměř 140 českými firmami kvůli sankcím mezi EU a Ruskem počítají čeští exportéři v dalších 12 měsících se ztrátami kontraktů nejvýše v řádech desítek až stovek milionů korun. „První výsledky našeho průzkumu reflektují skutečnost, že sankce se nevztahují na již probíhající kontrakty z roku 2013. Naši exportéři v průzkumu rovněž potvrdili, že případné ztráty budou známy až v roce 2015,“ uvedl prezident komory Vladimír Dlouhý. Exportéři avizují řádově desítky ohrožených kontraktů a stovky ohrožených pracovních míst.
Firmy v průzkumu také potvrzují signály o zhoršující se platební morálce ruských partnerů, která má bezprostřední dopad na dlouhodobý pokles oboustranné důvěry. Podnikatelé, kterých se sankce dotknou, se také snaží o úpravu výrobního či obchodního programu a potvrzují snahu hledat alternativní trhy.
Některé ze společností, které se obávaly výrazných dopadů, jako je jihočeská Madeta či Hamé se již povedlo najít určitá částečná řešení svízelné situace. Jihočeské Madetě se již podařilo v českých řetězcích zobchodovat zboží vrácené z Ruska, zejména Nivu. Výrobky byly nezbytně ošetřeny a následně přebaleny z ruských do českých obalů. Společnost ale musela kvůli sankcím omezit výrobu v českokrumlovském závodě, kde se Niva dělá. Potravinářská firma Hamé chce minimalizovat případné škody navýšením výroby ve svém ruském závodě.
Moskva začátkem srpna zakázala veškerý dovoz masa, ryb, mléka, mléčných výrobků, ovoce a zeleniny z Evropské unie, USA a z několika dalších západních zemí. Reagovala tak na západní sankce uvalené kvůli krizi na Ukrajině na vybrané ruské podniky, činitele a některá odvětví ruské ekonomiky. Evropská komise pak na pomoc unijním zemědělcům uvolnila 125 milionů eur (téměř 3,5 miliardy Kč). Podpoří pěstitele ovoce a zeleniny, například mrkve, rajčat, zelí, papriky, květáku, okurek, jablek, hrušek či hroznů.
Podle Hospodářské komory jako formu pomoci exportéři nejčastěji uvádějí doprovodné podnikatelské mise do nových teritorií, podporu účasti na zahraničních výstavách a veletrzích, případně finanční kompenzace od Evropské unie. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek sdělil, že by se náhradní cílovou destinací pro české potravináře mohly stát Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Srbsko nebo Bosna a Hercegovina. Zboží dvojího užití by mohlo směřovat do Číny a Jižní Koreje, řekl šéf diplomacie. Ministerstvo zahraničí je podle něho připraveno vyslat své diplomaty spolu s podnikateli do potenciálních odbytišť a pomoci jim tam hledat zakázky.*
