Obcházejí ceny cukru

Unijní cukerní pořádek převezme Česká republika se vším všudy až od nového marketingového roku, to znamená od letošního 1. července. Část z našeho systému regulace trhu s cukrem přitom vstupem do Evropské unie skončí. Po dva měsíce potrvá přechodné období, kdy již nebude mimo jiné platit minimální cena cukru. Za cukrovku z loňské sklizně by však pěstitelé měli dostat nejméně 980 korun za tunu, jak předepisuje vládní nařízení. Jsou však obavy, že to cukrovarníci nedodrží.

Současný tuzemský trh narušují nadměrné zásoby cukru. Každý se jich bude snažit zbavit, jinak mu hrozí finanční sankce.
„Pokud se cena cukru zhroutí, cukrovary nám za řepu nedoplatí minimální cenu 980 korun. Budou se odvolávat na stát, že nebyl schopen zajistit, aby se kilogram cukru prodával za předepsaných nejméně 17,30 koruny,“ obává se Jan Miller z vedení Asociace soukromého zemědělství ČR.
Ředitel Českomoravského cukrovarnického spolku Josef Pojer takovou možnost nevylučuje. „Minimální cena cukrovky je postavena na tom, že výrobci budou 71 procent produkce cukru prodávat za 17,30 Kč/kg nebo víc a zbylý podíl vyvážet za zhruba osm korun. Ale tak tomu ve skutečnosti není. Za minimální cenu se cukrovarům nedaří prodávat, protože na trhu se pohybuje cukr z předprodejů, který je o korunu nebo o 1,50 Kč/kg levnější,“ vysvětluje Pojer. Hlavní zádrhel je podle něho v nedostatečné kontrole regulovaného trhu.
„V řetězcích je cukr většinou pod 17,30 koruny. Na papíru může být cena správně, ale různě se obchází. Žádali jsme proto ministra zemědělství a Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), aby dohlíželi na dodržování zákonů,“ uvedl ředitel Svazu pěstitelů cukrovky Čech Jiří Krouský. Jak dodal, kontroly by se měly zaměřit jak na výrobce cukru, tak jejich zákazníky a obchodní řetězce.
Ministerstvo financí, které má v kompetenci cenové kontroly, je podle Evy Novákové z tiskového oddělení již u cukru zahájilo. „V jejich průběhu ale nemůžeme o ničem informovat,“ sdělila. Kontroly, které finanční ředitelství započala sběrem dat, probíhají podle správního řádu. Ke zjištěným výsledkům se pak vyjadřují prošetřované subjekty, což podle Novákové může celý proces prodlužovat. Proti rozhodnutí se pak firmy mohou ještě odvolat k ministerstvu financí. Až poté je nové rozhodnutí pravomocné a úřad jej zveřejní v Cenovém věstníku, dá se však napadnout soudně.
Podle SZIF prodávali výrobci kilogram cukru v období září až prosinec minulého roku za průměrnou cenu 16,80 koruny. Nejníže cena spadla v prosinci na 14,52 koruny, zatímco za září uvádí fond 18,84 koruny. Spotřebitelské ceny, které každý týden šetří Český statistický úřad, postupně rostly. Jestliže loni začátkem září stál kilogram cukru krystal 16,88 koruny, začátkem prosince pak 18,98 a v únoru 19,38 koruny.
Údaje SZIF potvrzují, že odbyt cukru na tuzemský trh v posledních čtyřech měsících minulého roku vázl. Cukrovary prodaly pouze necelých 49 tisíc tun cukru, zatímco rok předtím to bylo za stejné období přibližně 122 tisíc tun. „Zvláště loni v září a říjnu byly prodeje doslova tristní. Odběratelé se předzásobili cukrem v době, kdy cenová regulace neplatila,“ řekl Pojer. Za uvedené čtyři měsíce se vyvezlo asi 51 tisíc tun cukru, což je o 13 tisíc tun meziročně méně. Cukru se v uplynulé kampani vyrobilo 509 tisíc tun, zásoby u cukrovarů byly před jejím začátkem zdaleka nejnižší za poslední roky.
„Jestliže obvykle přesahovaly sto tisíc tun, loni byly pouhých asi 13 tisíc tun,“ upřesnila Eva Divišová, ředitelka odboru tržních řádů MZe. Cukrem se však předzásobili především velcí obchodníci i potravináři, kteří jej využívají do svých výrobků. „Všichni, kteří drží zásoby cukru, včetně cukru ve výrobcích s obsahem nad deset procent, je budou muset do letošního 1. května nahlásit,“ zdůrazňuje Divišová. Evropská komise pak na základě bilance výroby a užití cukru za čtyřleté období oznámí do 31. října každému novému členskému státu, jaké zásoby považuje za nadměrné. „Do 1. května 2005 pak ti, co mají cukr nad limit, budou povinni ho odstranit. To znamená vyvézt za světovou cenu, do třetích zemí. Použití k výrobě biopaliv nebo ke zkrmení, což komise rovněž povoluje, u nás není příliš reálné,“ dodala.
Pokud Česká republika nejpozději do konce července příštího roku neprokáže, že zásoby odstranila, hrozí jí sankce. „Při množství 200 tisíc tun bychom mohli Bruselu zaplatit až čtyři miliardy korun,“ upozorňuje Divišová. Stát může podle unijního předpisu uložit poplatek za nadměrné zásoby jejich držitelům. K tomu však bude muset připravit právní předpis.