Období zimy ve stádech masného skotu

Zima je velmi důležitým obdobím v chovu krav bez tržní produkce mléka. Pro většinu chovů je to období telení, které má zásadní vliv na jejich ekonomickou úspěšnost. Tele je jediným produktem v tomto systému výroby, a proto je úspěšné zvládnutí tohoto období mimořádně důležité. Oprávněně se proto pozornost všech chovatelů upíná k zimě.

Příprava na zimní období začíná odstavem telat na konci pastvy. Dochází k oddělení matek od jejich potomků a následně k jejich zaprahnutí. Plemenice tak mají čas na přípravu na další porod. Po odstavu se ve stádech rutinně provádí práce, které mají význam pro další chov. Především je to zjišťování březosti. To vypovídá o plodnosti a úspěšnosti prováděné inseminace nebo plemeníka, který byl ve stádě použitý v přirozené plemenitbě. Pokud se ve stádě vyskytne jalová plemenice, je na posouzení chovatele, zda ji ponechá nadále v chovu (je to tak u velmi dobrých matek, které mají významnou chovatelskou hodnotu) nebo ji z chovu vyřadí a prodá na jatky. Obyčejně ve stádě na zimní období zůstávají pouze zabřezlé plemenice.

Odčervení, vakcinace a vyšetření stáda

Další standardní opatření je odčervení zvířat. Je zcela obvyklé, že v průběhu pastvy jsou zvířata infikována parazity, kteří oslabují jejich organismus. Jsou to jak vnější (vši, klíšťata, střečci), tak vnitřní paraziti (plicní červi, motolice, hlísti, strongyloidy, škrkavky, tasemnice, kokcidie). Tyto parazity lze úspěšně z organismu odstranit použitím preparátů na bázi ivermektinu (u nás známé přípravky Ivomec či Ivomec Super). Skutečný zdravotní stav a druh vyskytujících se parazitů lze zjistit koprologickým vyšetřením stáda. Na základě výsledku tohoto vyšetření lze pak aplikovat odpovídající přípravek.
V některých stádech se v tomto období také provádí vakcinace plemenic proti rota a koronavirům a mikroorganismům E. coli. Tato vakcinace má za účel zvýšit obsah protilátek v těle matek a posílit odolnost novorozeným telatům proti virovým onemocněním, která se projevují především průjmy a často vedou ke značným ztrátám.
Při odstavu telat se také často provádí odběr krve za účelem vyšetření stád. Zvířata se vyšetřují na nebezpečné nakažlivé nemoci skotu: IBR, brucelózu, leukózu, paratuberkulózu, BVD a další. Tato vyšetření mají význam především v čistokrevných chovech, které se zabývají produkcí plemenných zvířat. Chov tak potvrzuje zdravotní status „chov úředně prostý nákaz“.

Výživa plemenic

Při krmení zaprahlých plemenic je nutné mít na zřeteli, že potřeba živin v tomto období je snížená, přibližně na 2/3 potřeby v době laktace. Proto je nutné matky krmit přiměřeně a nepřekrmovat je. To totiž často vede k nadměrnému růstu plodu a je příčinou obtíží při porodech.
Studie říkají, že v posledních třech měsících březosti přiroste plod přibližně o 1 kg za tři dny. Často dobrý úmysl chovatele „přilepšit“ svým zvířatům vede k vážným problémům při telení. Nevhodná jsou především krmiva s vysokým obsahem energie. Doporučit lze seno, případně krmnou slámu. Důležité je také dostatečné množství minerálních látek, které se podílí na vývinu plodu. Jedná se především o vápník a fosfor. Tyto potřeby uspokojí podávání minerálních lizů, které jsou běžně dostupné na trhu. Lizy se obyčejně podávají ad libitum.
Užitečným opatřením je rozdělení stáda na skupiny. Požadavky na živiny jsou vyšší u prvotelek a u starých krav. Pokud dokážeme vytvořit takovéto skupiny, můžeme dobře řídit úroveň vyživy. Zaprahlé březí plemenice se mohou ponechat na pastvinách a přitom se přikrmuje např. senem. Stádo není nutné stahovat do zimoviště, a pokud nenapadne sníh, lze využívat pastevní areál. Je nutné se vyhýbat vlhkým a zamokřeným místům, aby nedocházelo k devastaci travního drnu. Jako zimoviště je vhodné volit prostor, který poskytne zvířatům co nejlepší podmínky na telení. Pokud stádo nezimuje pod střechou ve stáji, je nutné vzhledem ke koncentraci zvířat na malém prostoru zajistit zpevnění zimoviště např. pomocí panelů. Velmi účelné je organizovat pobyt v zimovišti tak, že se prostorově oddělí často navštěvovaná místa (napajedlo, krmiště, stlané lože). Tím jsou zvířata nucena pohybovat se po zimovišti rovnoměrně a nezatěžovat jen některé jeho části. Pro telení připravíme suché místo, ve kterém můžeme dostatečně nastlat a připravit podmínky pro porod. Důležitý je také přístup k manipulačnímu zařízení, ve kterém můžeme, pokud je to potřeba, poskytnout při porodu pomoc. Celoroční pastevní odchov, tj. ustájení krav na pastvinách přes zimní období má výhodu v nižších nákladech na ustájení a ošetřování. Pokud krávy bez tržní produkce mléka zimují ve stáji, je nutné počítat s plochou 6 – 8 m2 na ustájenou krávu a 1,5 m2 na tele. Stáje musí být volné, aby zvířata měla možnost dostatečného pohybu. Vazné stáje se jeví jako nevhodné.

Porod a období po něm

Schopnost snadných porodů je vítanou vlastností některých plemen, jiná vyžadují větší péči. Základem je sledování zvířat a včasné rozpoznání nastupujícího porodu. Běžně porod probíhá samovolně a není nutný zásah člověka. V případě problémů je třeba poskytnout pomoc, popřípadě přizvat veterinárního lékaře.
Dalším významným momentem je sledování, zda novorozeně pije a přijme tak nezbytné množství mleziva.
Skot se rodí bez vlastní imunity – tu získává až asi ve věku 30 až 35 dnů. Do té doby jej chrání imunita, kterou získá včasným přijetím mleziva. To obsahuje kromě vyššího obsahu živin potřebných k životu telete imunoglobuliny, které prostupují stěnou střeva do těla novorozence a vytváří potřebnou imunitu.
Důležité je napojení během prvních 2 až 4 hodin života (optimální je do 30 minut), během 12 hodin života by tele mělo přijmout takové množství mleziva, které odpovídá 5 % tělesné hmotnosti (tele o porodní hmotnosti 40 kg by tedy mělo přijmout dva litry mleziva). O tom, že novorozenec pije, se chovatel může ujistit sledováním; k typickým příznakům patří lesklé struky, vlhké a zvlněné chlupy na vemeni.
Někdy, především u prvotelek, dochází k potížím, kdy matka nenechá své tele napít nebo tele nedokáže struk najít a samo se napít. Zde je nutná pomoc člověka. Matku fixujeme v manipulační kleci a pokusíme se tele přisadit ke struku, případně trochu mleziva oddojíme teleti do tlamičky. Povzbudíme tím sací reflex a tele většinou začne sát.
Nejeví-li o pití zájem a do šesti hodin po porodu nesaje, je nutné tele napojit. Oddojíme mlezivo a pomocí napájecí láhve podáme teleti základní dávku mleziva. Pokud ani tento způsob nefunguje, je poslední možností použití sondy. Nadojené mlezivo podáme teleti pomocí jícní sondy, kterou zavedeme tlamou do slézu.
Tento zákrok vyžaduje určitou zkušenost a zručnost. Přestože se nouzové podání mleziva používá zřídka, je cestou, jak zajistit, aby novorozenec dostal pro život tolik potřebné látky. Spokojené tele, poskakující okolo matky a sající mléko je dokladem toho, že nejnáročnější činnost ve stádě byla zvládnutá. Po porodu je vhodné teleti ošetřit pupeční pahýl dezinfekčním roztokem, zjistit porodní hmotnost a do 72 hodin navěsit ušní visačky. Někteří chovatelé podávají novorozencům vitamíny A, D, E a selen.

Podmínky chovu a potřeba živin

Velmi vhodné je pro telata zajistit prostor, kde mohou v klidu a suchu odpočívat.
Vybudování takové školky je poměrně snadné a velice účelné. Telata se tam velice rychle naučí a prostor hojně využívají. Zde jsou chráněna i před případným zraněním (pošlapání). Chovatel také může dobře pozorovat a případně včas odhalit možné zdravotní problémy projevující se průjmem, zrychleným dechem, svěšenýma ušima, neobvyklým držením těla či polohou při odpočinku. Pak lze rychle poskytnout pomoc a ošetření.
Skot má velmi dobře vyvinutou termoregulaci a dobře odolává chladu. V některých zemích se chová v podmínkách, kdy teploty v zimě klesají hluboko pod bod mrazu. Není nutné se proto nízkých teplot obávat. Při odpovídající výživě a suchém loži skot bez újmy dobře zvládne i velmi nízké teploty.
Naopak nevhodné a pro zdraví nebezpečné jsou vlhké prostory, kde čpavkové výpary atakují dýchací aparát zvířat a rychle se množí mikrobiální patogeny. Proto je pro chov KBTPM nejvhodnější chladná, suchá zima.
Zima vyžaduje také přípravu a zabezpečení vhodných podmínek – nezamrzající napajedlo pro zajištění dostatku vody, připravení strojů potřebných pro zimní provoz farmy.
Nároky na výživu u matek po otelení rostou. Je to nejen produkce mléka, která po porodu vzrůstá, ale také návrat do reprodukčního cyklu (involuce dělohy).
Dobře nakrmená plemenice dokáže poskytnout svému teleti dostatek mléka a zároveň včas zabřeznout. Dobrým chovatelským opatřením je přídavek např. mačkaného ovsa přibližně měsíc před zahájením připouštěcího období. Především u stád, kde se provádí inseminace, usnadňuje vyhledávání říjí a zlepšuje zabřezávání.

Klíčové informace

- Úspěšný porod a živě narozené tele jsou hlavním úkolem v zimním období. 
- Je důležité si uvědomit, že tele je jediným produktem v chovu krav bez tržní produkce mléka a jeho ztráta je nenahraditelná. 
- Ztráta má za následek náklady na chov plemenice v následujícím roce bez kladného ekonomického efektu. 
- Proto je nutné období telení věnovat maximální pozornost.

Ing. Miroslav Vráblík,
Český svaz chovatelů masného skotu,
M. I. L. O. S. Inc. Česká republika