21.06.2012 | 12:06
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Obhospodařovaná plocha podniku roste

S problémy se potýkají nejen čeští zemědělci, ale i zemědělci ve Velké Británii. O tom se mohli přesvědčit účastníci exkurze, kterou pořádala společnost Agrotom ve spolupráci s Agrární komorou ČR a provozně ekonomickou fakultou České zemědělské univerzity. Tendence je, že se zvětšuje velikost obhospodařované plochy na jeden zemědělský podnik. Velká Británie při jednání o reformě společné zemědělské politiky EU podobně jako Česká republika odmítá omezení výše agrárních dotací velikostí podniku.

Cesta začínala návštěvou farmy rodiny Furnivalů nedaleko Doveru, která se původně rozkládala na 1600 hektarech. Farmář vsak již odešel do důchodu a rozdělil ji mezi dva syny Stephena a Charlese. Každý získal polovinu a vede si ji po svém.
Farmář Stephen Furnival působí na farmě Honeychild Manor Farm a obhospodařuje asi 800 hektarů půdy v rovinaté oblasti. Tato rozloha je výrazně větší než jsou průměrné farmy v této oblasti. Podle Furnivala průměrná velikost farmy v této oblasti představuje 200 hektarů. Třetina těchto polí vlastní a dvě třetiny si pronajímají od univerzity v Cambridge.Zaměřuje se zejména na chov skotu s produkcí mléka. Jak vysvětlil, tato nížinatá oblast byla zavodněna. Postupně však byla vysušená a stala se úrodnou půdou. Ještě však asi před 50 lety byly na většině území pastviny, které se začaly měnit a zemědělci tam pěstovali obilniny, brambory, luštěniny, řepku. „Dosud je tu půda trvale vysušována pomocí vodních kanálů a přebytečná voda je odčerpávána zpět do moře. Kanály během léta zadržují vodu a v zimě odvodňují,“ poznamenal s tím, že dostává podporu na odčerpávání vody z pozemku.
Stephen Furnival chová 300 kusů dojného skotu. Dojnice produkují přibližně devět tisíc litrů mléka. Cena se podle farmáře pohybuje v přepočtu na úrovni osmi korun a jen tak pokryje náklady. „Mléko je sváženo každý druhý den. Produkci dodáváme přímo mlékárně do Londýna,“ poznamenal s tím, že odchovává i skot masných plemen, jako je belgické modré, angus, limousin a prodávají je na další farmy. Kromě toho se věnují i výkrmu býků.
Připomněl, že problém tu je s tuberkulózou a stát vynakládá velké úsilí na tento boj.
Na orné půdě pěstuje převážně potravinářskou pšenici, hrách, kukuřici na siláž i na zrno.
Vzhledem k poloze řeší často problémy s vlhkostí obilovin, která při sklizni představuje 18 až 19 procent. „Využíváme proto ve skladech speciální druh podlahy, kterou proudí vzduch,“ vysvětlil. Budují přitom další budovu na dosoušení obilí, která bude klasickou kontinuální sušárnou.
Poznamenal, že pěstují rovněž trávu na semeno. „V květnu se sklízí na senáž a během července a srpna na semeno. Výnos představuje 1,25 tuny z hektaru,“ upřesnil farmář, na jehož farmě pracuje kromě rodiny pět zaměstnanců. „Odvody za zaměstnance činí 12 procent, což představuje sociální plus zdravotní pojištění, které platí zaměstnavatel,“ doplnil.
Poptávka po bramborách klesá Další polovinu původní farmy obhospodařuje Charles Furnival, který se zaměřil na rostlinnou výrobu. Na 400 hektarech pěstují pšenici, 100 hektarech řepku, 100 hektarech zelený hrášek a 40 až 50 hektarů zaujímají brambory. Připomněl, že poptávka po bramborách radikálně klesá a snižuje se i cena. „Dovážíme si je z Skotska, kde mají odolnější odrůdy,“ podotkl s tím, že dosahuje výnosů na úrovni 50 kilogramů na hektar.
Účastníky exkurze zajímala i otázka takzvané zelené nafty, protože i Velká Británie praktikuje vratku spotřební daně. Podle farmáře zemědělci za naftu zaplatí v přepočtu asi 19 korun za litr.
Zájem se v poslední době podobně jako u nás soustřeďuje na přímý prodej farmářů na různých trzích. Tomu vyšla vstříc i německá společnost, která vyrábí na zakázku různé prodejní nástavby na prodej potravinářských produktů. Od objednávky do předání to trvá asi osm měsíců , celkem vyrobí 800 až 900 takových nástaveb na auta za rok.

Zabezpečí asi dvě třetiny potravin Podle statistik zemědělství ve Velké Británii zaměstnává asi jen dvě procenta práceschopného obyvatelstva a pokrývá dvě třetiny spotřeby potravin. Nejvíce úrodné orné půdy oseté obilím se nachází právě zejména v jižní Anglii. Hlavními plodinami jsou pšenice, ječmen, oves, brambory a cukrová řepa. Důležitá je také výroba krmiv a chmele.
Významná je živočišná výroba, která převažuje nad rostlinnou. Na prvním místě je chov ovcí, následuje skot, prasata a drůbež. Proslulý je chov sportovních koní. Rozšiřuje se chov ryb, zejména lososů. Lesy vhodné k těžbě dřeva pokrývají méně než pět procent rozlohy země. Hospodaří v ní jak soukromníci tak stát.
Zájem se v posledních letech zvyšoval i o ekologické zemědělství. Jen v roce 2008 zvýšila rozloha ekologického zemědělství o devět procent. Plochy určené pro pěstování biozeleniny vzrostly dokonce o 17 procent, plochy ekologicky obdělávané orné půdy o 11 procent. Výrazně se vloni zvedly počty ekologicky chovaných zvířat, zejména krav a ovcí a chovných ovcí. Největší nárůst podnikatelů v ekologickém zemědělství byl zaznamenán ve Walesu, o 29 procent. Hlavní podíl na růstu má produkce jehněčího masa. Zemědělci se nechali nalákat na vládní program přechodu na ekologické zemědělství. Velšská vláda má za totiž za cíl dosáhnout 10procentního podílu ekologických ploch na celkové ploše zemědělské půdy. K tomu a také k zefektivnění celého dodavatelského řetězce biopotravin by měl pomoci vládní program s rozpočtem 2 milionů liber (56 milionů korun). Ze statistik vyplývá, že mezi zemědělci je o přechod na ekologické zemědělství stále značný zájem. Jihozápad Anglie zůstává hlavní produkční oblastí s 25 procenty všech ekologických podnikatelů v Británii.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down